Stres může být špatný i dobrý. Který z nich ovládá vás?
Kdo dnes není ve stresu? Zažívají ho už i malé děti a stal se nedílnou součástí "dospělého" světa i každodenních stížností. Jenže se ukazuje, že se nám to takhle líbí a že bez stresu nechceme být.
Kdo dnes není ve stresu? Zažívají ho už i malé děti a stal se nedílnou součástí "dospělého" světa i každodenních stížností. Jenže se ukazuje, že se nám to takhle líbí a že bez stresu nechceme být.
Podle části neurologů a psychologů je stres pro tělo jako droga a člověk se na něm může stát závislým. Dokáže v našem těle aktivovat nervové obvody, které jsou zodpovědné za vyvolání pocitu touhy a uspokojení. Lidé se dokonce dopracují do stádia, kdy stres potřebují k pocitu naplnění a neumějí bez něj žít. Pokud ho nepociťují, zaplaví je prázdnota.
Ničí, nebo pomáhá?
O stresu jako návyku se začalo poprvé mluvit v 70. letech, kdy se do pozornosti psychiatrů a psychologů dostaly poruchy chování a závislosti jako gamblerství, chorobné nakupování či přejídání.
Stres přitom provází lidstvo od začátku existence. Sám o sobě není nemoc, ale stav. Pokud je však dlouhodobý, může se projevit na našem zdraví - jeho následkem vzniká údajně až 90 % chorob: od neklidného spánku přes zažívací problémy, nemoci kardiovaskulárního systému až po rakovinu.
Přesto nelze říct, že stres vždy jen škodí. Rozumná míra adrenalinu a stresu totiž napomáhá koncentraci, přidává organismu energii, vede k rychlému rozhodování a bystří intuici.
Od stresu k frustraci
Psychologové dnes rozlišují dva druhy stresu - eustres a distres. Předpona eu nemá nic společného s Evropskou unií, pochází z řeckého slova "dobrý". Eustres je to, co vás donutí sednout k učebnici a zodpovědně se připravit na zkoušku. Jde o příjemné mrazení v zádech, které cítíte při napínavém filmu. Je to stres, o kterém víte. A hlavně jej máte pod kontrolou. Jde o jednu z nejsilnějších motivací k osobnímu růstu.
Pokud však máte problémy v práci a připadáte si "na odpis", právě prožíváte distres - depresi až frustraci. Pokud se těmto pocitům poddáte, začne se vám v nadledvinách tvořit značné množství kortizolu.
Téměř polovina Čechů se loni stresovala více než v předchozích letech. O 50 % více lidí kvůli tomu vyhledalo pomoc psychologů. Většina z nich si stěžuje na nesplnitelnost všech svých povinností, naprostý nedostatek času na odpočinek či problémy se spánkem.
Umíte se přizpůsobit?
Právě hormon kortizol je nutný k přežití. Pravěkým lovcům umožnil zachránit si kůži před dravou zvěří. Nám dodnes pomáhá překonat značnou fyzickou zátěž. Ale při dlouhodobých psychických stresech je jeho nadměrné působení škodlivé pro nervový systém.
Jde vlastně o fyziologické reakce, kterými se organismus brání různým zátěžím.
Adaptaci na ně provázejí tři fáze:
- poplachová reakce, kdy organismus mobilizuje obranné síly
- přizpůsobení
- vyčerpání
Stres zároveň v našem těle aktivuje nervové obvody, které jsou zodpovědné za vyvolání pocitu touhy a uspokojení. Podle neurologa Jima Pfause z Concordia University z těchto důvodů funguje jako přírodní droga.
Stres zachraňuje image
Podle současných psychiatrů se část lidí budí s hrůzou, že by ze svého seznamu úkolů měli některé vymazat. Přišli by o součást své osobnosti, své image nepostradatelnosti a důležitosti. Nevypnou mobil ani přes noc, i na dovolené řeší pracovní maily.
Další část lidí se zase zaneprázdněností vyhýbá řešení mnohem palčivějším problémů, které na ně čekají v osobním životě. "Může se jednat o nízké sebevědomí, hádky s partnery, neporozumění s dětmi," vyjmenovává Pfaus. Stres u nich funguje jako "omluvenka", která jim umožní zavřít oči před skutečností.
Podle výzkumů Princeton University a Pennsylvania University dokáže člověka před negativním vlivem stresu zachránit pohyb nebo kreativní aktivity, provozované jako koníčky. Ideální je prý běhání, malování, hudba nebo jakákoliv rukodělná činnost
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
10 divných věcí, co máte v hlavě
Pozor na zákeřné "kamarádky": Zlikvidujte je!
Dvě třetiny žen mají problém se sexem. Málokteré to vadí
