Právě jste vydala Nový BioAbecedář, který poprvé vyšel před třinácti lety. Recepty jste nechala v původní podobě, ale ostatní kapitoly jste kompletně přepsala. Dáváte na nějaká témata větší důraz než dříve?

Z jídla se stala složitá vědecká disciplína a ze zdravé výživy obrovský byznys. Výživové směry si často protiřečí a lidem komplikují život. Poprvé v historii nevíme, jaké jídlo je pro nás přirozeně zdravé, lavinou přibývá knih i výživových poradců, kteří nám radí, co je pro nás normální zdravé jídlo.

Stále více mě udivuje, kolik peněz z rozpočtu jde do zdravotnictví na léčení různých běžných potíží, které by se daly snadno řešit změnou jídelníčku a životního stylu. Častěji dnes mluvím o tom, jak zkreslený pohled máme na zdravé jídlo nebo otvírám úvahu selského rozumu, proč považujeme za normální potraviny ty, které obsahují tzv. chemické koktejly zbytkových pesticidů, umělých barviv a dochucovadel.

Naopak potraviny z nechemizované přírody, ty, které jedli lidé od nepaměti, se musí složitě certifikovat, označovat a lidé jsou na nálepku "bio" často alergičtí. Přitom by to mělo být právě naopak. Na potravinách, které obsahují koktejl zbytkových rizikových pesticidů, by měla být napsaná nějaká informace o tom, že dlouhodobá konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin se zbytkovými pesticidy je riziková a může poškozovat hormonální i nervovou soustavu, rovnováhu střevních mikroorganismů a tím i plodnost, alergie a imunitu. To vše je dnes vědecky potvrzeno.

A také vidím čím dál větší význam ve výběru lokálních a sezonních potravin. Proto v Novém BioAbecedáři otvírám například téma, zda opravdu potřebujeme chia semínka a kešu ořechy, nebo bychom si vystačili s lokálním lnem, mákem, konopím a vlašskými ořechy? Nebo jestli je sója v jakékoli podobě v našem jídelníčku nutná a prospěšná? A proč tradiční čočka a hrách je pro nás lépe stravitelná než tofu či cizrna?

Často mluvíte o "smysluplném jídelníčku". Co si pod ním můžu představit?

Každá potravina, kterou koupíme a sníme, ovlivňuje mnohem více věcí než jen naše zdraví či štíhlou linii. Proto je nejvyšší čas, abychom se už na základní škole učili vybírat jídlo, které podporuje a chrání nejen lidské zdraví, ale i zdravou a úrodnou půdu, spodní vodu, biodiverzitu, nezatěžuje planetu zbytečnými transporty a rizikovými pesticidy.

Jídlo, které není anonymní a nebylo vysoce průmyslově zpracováváno, které nepochází ze stresovaných zvířat, jídlo, které neobsahuje zbytečně mnoho obalů, umělých ochucovadel či konzervantů. Měli bychom si vybírat potraviny, které jsou co možná nejvíce sezonní, lokální nebo pochází ze střední Evropy. Takové jídlo mi připadá smysluplné. Mám na mysli základní lokální suroviny, které jedli lidé na celém světe po celá tisíciletí, aniž by četli nějaké speciální knihy a jídelníček konzultovali s výživovými poradci. Takové jídlo nepodporuje vznik civilizačních nemocí a ani se z něj netloustne.

Zdravý jídelníček vyžaduje pozornost a čas

Kde a jak můžu začít, když se chci s novým rokem stravovat smysluplněji, ale nerada vařím a čas v kuchyni raději věnuji jiným aktivitám?

To je, jako byste se mě ptala, co můžete dělat, když chcete s novým rokem více sportovat, ale nerada se hýbete. Nebo že chcete být ráno svěží a plná síly, ale nerada chodíte spát před půlnocí. Žádná kouzelná řešení v tomto směru neexistují, jediná rada je něco pro to každodenně dělat. Co se jídla týče, neexistuje způsob, jak zdravě jíst a nevěnovat tomu pozornost a čas. Žádné kupované speciální krabičky ani zázračné superpotraviny nenahradí základní skutečné potraviny, které vyrostly bez pesticidů, bez stresu zvířat, bez zatížení přírody a bez láskyplné přípravy v kuchyni. Žádná speciální dieta není zdravější než domácí jídlo, hezky prostřený stůl a lidi kolem, které máme rádi. To nám přináší radost, pohodu, každodenní zastavení, spočinutí a to nás všechny vyživuje i léčí.

A kde tedy začít?

Nejjednodušší je rozpomenout se, co je přirozené jíst v naší oblasti. Nepotřebujeme studovat žádné složité výživové poučky ani počítat kalorie a spíše než polykání "zázračných" tabletek a mixování super smoothíček z celé zeměkoule se potřebujeme znovu vrátit do kuchyně a normálně si uvařit ze základních sezonních potravin.

To jsou ty, které mohli jíst i naši předci. Důležité také je věnovat čas a péči nové rodinné logistice při shánění kvalitních surovin, abychom věděli, co vlastně jíme, tak jako to lidé věděli po celou historii. To, že neznáme původ jídla, se dokonce podle antropologů dává do souvislosti i se současnou krizí identity a s tím, že nevíme, co je pro nás zdravé. Když začneme tím, že budeme tři až šest měsíců jíst čistou, neprůmyslovou stravu, začneme cítit přirozené chutě, budeme jinak vnímat vůně, změní se náš mikrobiom i naše instinkty. Pocítíme, že se cítíme lépe, a díky tomu už nebudeme chtít skutečné jídlo opustit. A to je nejpřirozenější motivace.

Detox k zimě nepatří

Jaké potraviny je dobré zařadit do jídelníčku v první části nového roku?

Zimní program přírody ovlivňuje vše, co se děje v krajině i v našem těle. Energie je stažena dovnitř Země a hluboko do našich vnitřních orgánů a tkání. Proto může plnohodnotná zimní strava, která obsahuje dostatek kvalitních tuků, bílkovin a minerálních látek, dobře vyživit kosti, zuby, vlasy, nehty a posílit životní energii i hormony. Dnešní doba je až příliš posedlá detoxem a mnoho lidí se chce stále všemi možnými způsoby čistit. V zimě se to ale nehodí. Jde to proti přirozenému zimnímu naprogramování těla i celé přírody. Podobně se do zimní stravy příliš nehodí ledové nápoje, mléčné výrobky vytažené přímo z ledničky, okurkové či rajčatové saláty, ovocné freše či exotické smoothie.

Co je tedy dobré jíst?

Zimní jídelníček je nejvýživnější a obsahuje nejvíce kalorií, bílkovin i tuků. Jíme to, co máme přirozeně k dispozici: husté polévky, vývary, zapečené pokrmy, zapomínané obiloviny, jako je třeba pohanka, kroupy či jednozrnka, vlašské ořechy, semínka, maso i luštěniny, jablka, kysanou a kořenovou zeleninu, cibuli, česnek, pórek a zahřívající koření, které provádí vnitřní dezinfekci. Kadeřávek a kapusta jsou plné minerálních látek, jsou to podzimně-zimní zelené superpotraviny.

Z ovoce jíme nejčastěji lokální uskladněná jablka, zavařené přesnídávky, kompoty a sušené plody. To, jestli si občas koupíme nějakou mandarinku nebo banán, není až tak důležité, ale je dobré si uvědomit, že je to ovoce, bez kterého se v zimě obejdeme a ke zdraví ho nutně určitě nepotřebujeme.

Sezonní strava léčí

Jak moc je důležité stravování podle ročních období?

Příroda má všechno skvěle vymyšlené. Nabízí nám vždy to, co nejvíce potřebujeme, a tím nás vlastně udržuje v rovnováze. Každý měsíc je něčím výjimečný a nabízí něco, co v jiné části roku nemáme k dispozici. Moje kniha Rytmus roku je celá o tom, čím nás naše okolní příroda v každém ročním období posiluje a léčí.

Když se při výběru jídla řídíme spíše nabídkou přírody než globální nabídkou supermarketů a reklamy, pak se naše vaření stane smysluplnější, ekologičtější, udržitelnější a hlouběji se propojíme s rytmem přírody. A to je jeden z významných léků pro naši moderní dobu. Navíc díky sezonnímu jídelníčku se procvičujeme v umění počkat na pravou chvíli a můžeme prožívat touhu a těšení i v dnešní době, kdy jsou k dispozici celoročně jakékoli plody z jakékoli části zeměkoule.

V období nového roku můžeme mít trochu ponurejší náladu. Jaké potraviny nám ji můžou zvednout?

Můžeme se na to podívat i jinak a nechtít po sobě, abychom pociťovali v zimě stejné naladění jako v létě. Zimní člověk je úplně jiný než člověk letní. Tak jako je zimní krajina úplně jiná než ta letní. Celá příroda odpočívá a my jsme její součástí. Je přirozené šetřit sílu, nepouštět se do velkých projektů a plánů. V zimě je pro nás léčivá dlouhá noční tma, vydatný spánek, odpočinek, pasivita, ticho, klid i nebarevná zimní krajina. Jsou to dary zimy, aby si odpočinuly naše smysly a mohlo dojít k regeneraci celého těla i nervové soustavy.

Domnívat se, že můžeme podávat stejné výkony v létě jako v zimě, je stejné jako toužit sklízet jahody či lesní borůvky celoročně. Nicméně abych poskytla alespoň jednu konkrétní radu, zmíním význam síly našeho trávení. I pro naši psychickou rovnováhu se nám celoročně vyplatí pečovat o zdraví střev a silné trávení. Devadesát procent serotoninu - tedy hormonu štěstí - totiž vzniká ve střevech.

Podceňujeme souvislost mezi stravou a zdravím

V zimním období jsme také často nemocní. Jaké potraviny a byliny pomáhají?

Nám doma se osvědčují čaje z vlastnoručně nasušeného květu černého bezu, z lípy, z listu černého rybízu, z ostružníku a šípků. Podle aktuálních zásob přidáme tymián, saturejku či mateřídoušku. I při běžném vaření používáme saturejku, dobromysl a tymián, které posilují plíce i trávení, snižují nadýmání, odhleňují a dezinfikují. Děti mají při kašli rády čaj z cibule s majoránkou a medem. Také využíváme sílu z podzimních bobulí: šípkový čaj, šťávu z rakytníku či trnek nebo si po lžičkách dáváme bezinkový sirup, ve kterém je vyvařené antibiotické a protivirové koření: skořice, hřebíček a badyán. Dále pomůže odlehčená strava, vynechání mléčných výrobků, těžkého masa, uzenin, sladkostí a vysoce průmyslově zpracovaných potravin.

Podceňujeme podle vás důležitost pestrého jídelníčku?

To, co nejvíce podceňujeme, je souvislost mezi špatným jídlem a špatným zdravím. Pociťujeme ji totiž až v horizontu několika desítek let, a proto máme tendenci ji přehlížet. I běžné potíže řešíme pomocí léků, a ne pomocí změny životního stylu. Přitom to, co jíme a jak žijeme, má zásadní vliv na naše fyzické i psychické zdraví. To vědí už několik tisíc let všechny tradiční lékařské systémy.

A i podle Světové zdravotnické organizace s jídlem nějak souvisí 75 procent nemocí a u poloviny zdravotních potíží je jídlo hlavní příčinou jejich vzniku a rozvoje. Ke zdravému životu ale přispívá také nekouření, pravidelný pohyb a pobyt v přírodě, hezké vztahy, naplnění ze smysluplné práce, jakékoli tvoření a prožitek radosti.