Pandemie nabourala naše běžné noční sny. Jsou teď plné strachu a míváme je častěji
Lockdown a situace kolem koronaviru se vkradla nejen do našich praktických životů, ale také nočních snů. Podle výzkumů zažíváme nárůst snů, které mohou odrážet nejen traumata z prožívaného období, ale také sloužit jako zdroj pozitivních psychologických změn.
Koronavirová pandemie ovlivnila nejen reálný, ale také snový život - to, kolik snů během noci prožíváme, a také jejich samotný obsah. Podle dosavadních výzkumů zažíváme globální nárůst snů a mnohé z nich se týkají koronaviru a sociální izolace. Podle terapeuta Lukáše Karase současná situace ovlivňuje také naše subjektivní sny, které mohou být zdrojem pozitivních psychologických změn a seberozvoje.
Profesor psychiatrie a ředitel laboratoře Dream and Nightmare na kanadské Université de Montréal Tore Nielsen se domnívá, že celá společnost zažívá v tomto období nárůst snů. A termíny jako koronavirové sny, lockdownové sny a covidové noční můry se objevují na sociálních sítích, například na twitterovém účtu @CovidDreams. Změny ve snění byly zaznamenány také po útoku 11. září v roce 2001 a po zemětřesení v roce 1989 v San Franciscu. Na nárůst takového rozsahu, jaký podle něj vidíme v současné době, mají vliv právě sociální média.
Pandemický sen = hněv, smutek, ohrožení a ztráta kontroly
Pandemické sny archivuje například web IdreamofCovid.com, kam mohou lidé napsat prožitek ze svého snu. "Měla jsem nádhernou vizi koronaviru. Viděla jsem ho jako obrovský a krásný," nebo "Měl jsem jednoduchý sen. Potkal jsem dívku a ta mě políbila," či "Snila jsem o tom, že sedím u stolu s dvěma dalšími ženami, které jsem neviděla od střední školy, a všechny jsme měly před sebou skotskou." Web založila devětadvacetiletá Američanka Erin Gravelyová, která začala s nástupem pandemie snít více a zažívala úzkostné sny, proto chtěla tuto zkušenost sdílet s ostatními.
Prudký nárůst snů zdokumentovaly Elizaveta Solomonová z McGill University a Rebecca Robillardouvá z Královského institutu výzkumu duševního zdraví v Ottawě. Obě vědkyně vyzpovídaly 968 lidí, z nichž 37 procent zažívalo pandemické sny s tématy jako neschopnost dokončit úkol nebo činnost, ztrátu kontroly (například při řízení vozidla) a ohrožování ostatními lidmi.
Psycholog náboženství a ředitel internetové databáze spánku a snů Kelly Bulkeley zase udělal průzkum u 2477 dospělých Američanů, ze kterého vyplynulo, že 29 procent Američanů prožívá více snů než před pandemií. Sny většinou obsahovala témata hněvu, smutku, znečištění a čistoty. Výsledky těchto studií prozatím nejsou publikovány ve vědeckých periodikách.
Dřív se nám zdály sny, které se týkaly jen nás
Podle Nielsena mohou nárůst snů a jejich témata vyvolávat čtyři faktory: narušené spánkové periody, hrozba nákazou, sociální distanc a mainstreamová média zesilující emoční reakce. Na zjištění, že v pandemii sníme více, není podle terapeuta Lukáše Karase nic překvapivého, v náročných situacích máme náročné sny a tematickou podobnost způsobuje prožívání stejné krizové situace.
"Dochází k vykolejení z každodenní, desítky let zaběhlé rutiny. Život tikal přesně jako hodinky, což psychiku kotvilo v jistých vzorcích chování a v předvídatelném způsobu prožívání. Dříve se turbulentní situace jako rozchod nebo propuštění ze zaměstnání odehrály maximálně na osobní úrovni, a pokud se člověku zdály sny, byly to takové, které se týkaly jen jeho a nejbližšího okolí. To teď neplatí," zdůrazňuje Karas, který se začal sny intenzivněji zabývat přibližně před dvanácti lety a dnes vede v Plzni a Praze kurz práce se sny a učí základům analytické psychologie.
Naše životy vedl útěk od sebe samého
Karas by prožívané sny rozdělil na dvě skupiny: na sny s kolektivně sdílenými pandemickými obrazy a sny subjektivního prožívání na pozadí současných událostí. Kromě výše zmíněných témat se objevují klasické úzkostné sny, ve kterých nás například někdo pronásleduje, jsme nečekaně nazí, nejsme schopní dorazit na místo určení nebo najít určitou věc. "Kdybychom na to nahlíželi z vyšší perspektivy, uvidíme, že ve snech napříč celou planetou hledáme řešení současné situace," přemýšlí Karas nahlas.
V druhé skupině snů vidí potenciál psychologického rozvoje. Byla to totiž právě každodenní rutina, která nás držela v běhu a nedávala prostor se příliš zabývat nevědomím (či jej pocítit). Když se zaběhnutý řád s příchodem pandemie rozpadl, člověk je tak nepříjemně konfrontován s nevědomím, které mu zprostředkovávají právě sny.
"Nyní jsme jako lidstvo narazili hlavou do zdi, a zjišťujeme, že to, co vedlo naše životy, byl spíše hypnotický návyk připomínající útěk od sebe. Jenže to už neplatí a na to duše přímo reaguje. Současná situace nás vede především k sobě. Na psychologické úrovni to znamená, že znovu objevujeme vnitřní domov, 'pokoj'. A sny nám jen ukazují, v jakém stavu jsme ho zanechali."
Když nemůžeme psychickou energii podle Karase vybíjet ven tak, jak jsme byli před pandemií zvyklí, dochází k tomu, že se obrací směrem dovnitř, do nevědomí. Tam následně aktivuje duševní obsahy, které se pak zjevují ve snech. My na ně můžeme nahlížet a reflektovat tak svůj dosavadní život a případně jej měnit. "Sny spadají do psychické hygieny a v tomto období bychom je neměli přehlížet. Zároveň ale není třeba sny analyzovat nějak detailně," dodává Karas, podle kterého si stačí sny sepsat, přemýšlet o nich, výtvarně je ztvárnit nebo o nich vyprávět přátelům. Odborníka je třeba vyhledat v případě, pokud máte pocit, že už na sny sami nestačíte.
Bloudění ve snech jako objevování vlastního nitra
V pandemii se zvyšuje také výskyt tzv. snových sérií, tedy snů, které na sebe tematicky navazují a souvisí právě s psychickou proměnou. Společně vykreslují určitý příběh a v těchto snech obvykle zažíváme různá dobrodružství s tématy putování a dosahování určitého cíle. Takovým příkladem mohou být například sny, ve kterých bloudíme v domech, otevírají se nám nové dveře a místnosti či sestupujeme do podzemních chodeb.
"Průzkum skrytých vnitřních oblastí, překročení hranic, objev nových území, neznámých pokojů, budov a měst můžeme chápat jako symbolický jazyk, který vyjadřuje, že v sobě nacházíme dosud neznámá vnitřní zákoutí, oblasti nitra. To nejčastěji vede k integraci nevědomých obsahů a využití dosud neobjevených psychických sil," vysvětluje Karas.
I když můžete mít pocit, že byste raději zažívali bezesné noci, Karas vidí snění pozitivně - nejen jako samoozdravný, ale také jako kreativní proces. "To, co vědomí přehlíželo, může ve snech vidět jako geniální řešení," popisuje Karas. Sám pozoruje u svých klientů v období pandemie výrazné změny k lepšímu a domnívá se, že je to právě charakterem karantény, která může lidem poskytovat určitý prostor a klid soustředit se sám na sebe.