Proč darovat krev? Jednoho pacienta zachrání 80 dárců
Věděli jste, že na jediného člověka po úraze je potřeba krev od 80 dárců? Lepší důvod k darování krve už asi nenajdete.
Není moc věcí, které vám poskytnou takové uspokojení, jako vědomí, že jste někomu pomohli. Darování krve je k takovému pocitu jistou cestou.
Myslete na to zvlášť teď v létě, kdy je krve v nemocnicích málo (i dárcové jezdí na dovolenou) a naopak potřeba je velká kvůli častým nehodám. Není však výjimkou, že člověk má dobrý úmysl a chce krev darovat, ale teprve pak zjistí, že ji sám nemá v pořádku.
Jste určitě v pořádku?
"Lidé běžně hematologii nenavštěvují, proto je důležité, aby využívali pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře, který pečuje o jejich celostní zdraví a v případě podezření může pacienta předat k nám na oddělení," říká profesor Petr Cetkovský, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze.
Je horká a červená díky barvivu hemoglobin. Krev je tekutinou našeho života, ale co o ní vlastně dál víme? Pomocí červených krvinek přenáší dýchací plyny - kyslík k orgánům a tkáním a současně odvádí oxid uhličitý - ale také důležité živiny, vitamíny, hormony nebo enzymy. Pracuje na udržení tělesné teploty a 'hlídá' chemickou rovnováhu vnitřního prostředí. Díky bílým krvinkám nás nesklátí všechny nemoci, kolem kterých jen projdeme - zajišťuje totiž obranyschopnost organismu a tvoří protilátky.
Kolik jste už dostali vy?
Ačkoliv se může zdát, že máme krve víc než dost, v lidském těle se vyskytuje pouhých čtyři až šest litrů. Rodíme se dokonce pouze s jedním šálkem krve. Na životě nás ohrožuje už ztráta víc než půl druhého litru.
Dnes existuje jen velmi málo lidí, kteří od druhých nepotřebovali krev jako nejvzácnější dar. Stačí porod nebo běžný chirurgický zákrok. Už jen při nekomplikované ortopedické operaci je potřeba jedna až tři krevní konzervy, na složitější deset jednotek krve (po 300 ml) a pět až šest jednotek mražené krevní plazmy.
Jediný pacient po úraze už však často potřebuje v prvních čtyřiadvaceti hodinách ošetřování tolik krevních přípravků, že na jejich výrobu je potřeba krev od 80 dárců. Obtížné je to zejména u méně častých krevních skupin, například B minus.
Z čeho se krev skládá?
Základními stavebními kameny je krevní plazma a krevní elementy. Plazma představuje 55 procent krve v našem těle a z 90 procent ji tvoří voda. Její součástí jsou ale také další organické a anorganické látky.
Mezi krevní elementy patří červené a bílé krvinky a krevní destičky, které se u dospělého člověka tvoří v kostní dřeni. Lidově se jí říká morek, a jde o měkkou tkáň, která vyplňuje vnitřky kostí.
- Červené krvinky (erytrocyty) sehrávají hlavní roli při dýchaní a výměně plynů. S nedostatkem kyslíku a při pocení jejich počet roste, muži jich v jednom centimetru čtverečním mají o něco více než ženy.
- Bílé krvinky (leukocyty) přispívají k funkci imunitního systému člověka. Jejich množství kolísá v závislosti na ohrožení organismu infekcemi. Dokáží se vypořádat s viry, bakteriemi a různými jinými patogeny, ale i nádorovými buňkami a nonstop tak bojují za naše zdraví.
- Součástí krve jsou také krevní destičky (trombocyty), kterým vděčíme za správnou srážlivost krve. Když dojde na hledání náplasti, v naší krvi už v tu chvíli dávno pracují krevní destičky, které se v místě poranění shromáždí, aby zastavily krvácení a současně pomohly zabránit vzniku zánětu.
Nikdo nikdy neví, kdy bude potřebovat cizí krev. Nejen kvůli úrazu, ale i kvůli mnoha nemocem. I přes rychlý vývoj řady vědeckých oborů zatím všechny pokusy o vývoj umělé krve selhaly. Zůstává tak vzácnou a nenahraditelnou tekutinou, o jejíž zdraví bychom se měli zajímat. A tiše doufat, že se vždycky najdou lidé, kteří se nebojí a jdou pravidelně darovat krev a kostní dřeň.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
