reklama

Z chůze se dá rozpoznat, zda hrozí vysoké riziko demence. Stačí ji jen pozorovat

Chůze může o člověku prozradit leccos, australští vědci však nyní přišli s varovným signálem, který se z ní dá vyčíst. Rok od roku pomalejší chůze může být časným příznakem úbytku kognitivních funkcí, které mohou vést až k demenci.

Foto: Shutterstock

Podle výsledků studie zveřejněné v časopise JAMA Network Open může být konstantní zpomalování chůze způsobené zmenšováním pravého hipokampu, části mozku, která je zodpovědná za učení, upevňování vzpomínek a prostorovou navigaci - tedy například schopnost zapamatovat si směr a orientaci.

Výzkumu se účastnilo dohromady 17 tisíc Američanů starších 65 let a Australanů starších 70 let a pozorování jejich chůze probíhalo po dobu sedmi let. Každý druhý rok měli účastníci studie absolvovat testy, které měřily celkový úbytek kognitivních funkcí, paměť, rychlost zpracování dat a plynulost verbálního projevu. Dvakrát do roka byly osoby rovněž požádány, aby před výzkumníky ušly tři metry. Oba tyto výsledky pak byly zprůměrovány, aby se určila typická chůze daného člověka.

Závěry pak odhalily, že největší pravděpodobnost rozvoje demence mají lidé, kteří chodí každý rok o pět či více procent pomaleji, nebo mají známky pomalejšího mentálního zpracovávání, píše server CNN. Podle doktora geriatrie a neurologie na lékařské univerzitě v New Yorku Joea Verghesea měli nejvyšší riziko výskytu demence lidé, kteří nejen pomaleji chodí, ale zároveň se u nich objevují určité známky úbytku kognitivních funkcí.

Jak ale server dodává, ne všechny příznaky o úbytku kognitivních funkcí předpovídají pozdější demenci. Podle Národního institutu pro stárnutí se pouze u 10 až 20 procent lidí ve věku starších 65 let s mírnou kognitivní poruchou rozvine během následujících let demence. Příznaky tak mohou zůstat stejné nebo se dokonce zlepšit.

Pomoci může cvičení

Souvislost mezi rychlostí chůze a poklesem paměti předpovídá i jiná metaanalýza složená z dalších studií, a to na základě dat téměř devíti tisíc dospělých Američanů. "Navzdory zjištěním dysfunkce chůze nebyla považována za časný klinický rys u pacientů s Alzheimerovou chorobou," podotýká Verghese.

I proto je důležité se zaměřit na prevenci. Dle jiných výzkumů může pomoci aerobní cvičení. To pomáhá zvrátit zmenšování mozku, které přichází spolu se stárnutím, a naopak pomáhá zvětšit již zmíněný hipokampus až o dvě procenta. V přepočtu to pak znamená oddálení jeho zmenšování v souvislosti s věkem až o dva roky. Mezi aerobní cvičení se dá zařadit svižná chůze, plavání, běh, jízda na kole i trenažeru či tanec a běh na běžeckém páse.

Teršová: Sudety jsou pořád tak trochu chudé a zastrčené. Aš je pro mě hezký zapadákov | Video: Michael Rozsypal

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama