reklama
 

Proč číst obaly na potravinách?

Jsme prý to, co jíme. Ale CO vlastně jíme? Dá se věřit šunkovému salámu, že je šunkový? Už víme, co znamená "džem s jahodami" i další triky výrobců potravin. Máme vůbec věřit údajům na etiketách?

Foto: Isifa/Thinkstock

Jsme prý to, co jíme. Ale CO vlastně jíme? Dá se věřit šunkovému salámu, že je šunkový? Už víme, co znamená "džem s jahodami" i další triky výrobců potravin. Máme vůbec věřit údajům na etiketách?  

I když jsme se jim zčásti odvykli věřit, obaly na potravinách jsou plné důležitých údajů. Spotřebitelé nad nimi často stojí v údivu,  protože neví, co z nich vyčíst. Od roku 2014 budou na obalu údaje o energetickém obsahu, množství tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, bílkovin a sodíku uvedené povinně v jedné tabulce a budou muset být přepočítané na 100 gramů nebo na 100 mililitrů, případně na jednu porci. Je však nutné mít na paměti, co je slovo "porce" za údaj.

Proč číst už dnes

V současné době etikety obalů obsahují informace o složení výrobku, tedy seznam surovin řazený sestupně podle jejich množství od nejvyššího po nejnižší. Najdeme zde i nutriční specifikaci - energetickou hodnotu - a obsah nutričních hodnot jak slovem a číslem, tak graficky (nejčastěji tak zvané nutriční bubliny). Dočteme se i o speciálním určení - například pro bezlepkovou dietu, ale i o době použitelnosti, podmínkách skladování, výrobci a dovozci a podobně.

Tyto údaje jsou potřebné jak pro obecné použití výrobku - tedy pro jeho uskladnění či správný postup při ohřevu, ale i pro orientaci v sortimentu pro naše konkrétní stravování vhodných či méně vhodných výrobků.

Kdy se zvlášť hlídat

"Například při redukčním režimu nebude rozumné využít paštiku, která má v obsahu na prvním místě uvedené vepřové sádlo," doporučuje za Českou asociaci sester dietoložka Tamara Starnovská.

V této souvislosti Česká asociace sester realizuje dlouhodobý projekt s názvem Standardizovaná nutriční péče a zároveň s tím aktuálně zahajuje plán zaměřený na výživu onkologicky nemocných pacientů. Více o tomto tématu se můžete dozvědět například na webu cnna.cz.

"Informace o nutričních specifikách a složení výrobků jsou důležité pro všechny skupiny obyvatelstva i různé věkové kategorie. Složení potraviny a nutriční hodnota jsou zvlášť významné při zajištění kvalitní stravy v souvislosti s rizikem nedostatečného příjmu živin (například mladé ženy, senioři a hospitalizovaní)," dodává Dana Jurásková, prezidentka České asociace sester.

Éčka nejsou jen špatná

Často se na výrobcích setkáme i s označením složek formou písmene E a číselného kódu (například E321). Jde o látky přídatné, které zlepšují chuť, barvu, strukturu výsledného výrobku. Opakovaně jsou považovány za "strašáka", ale málokdo si zjistí podrobnosti ke konkrétnímu označení. Zcela nelogicky se pak konzument obává například betakarotenu, který si na druhé straně kupuje formou potravního doplňku.

Zajímavé je, že pokud je složkou výrobku větší dávka takové přídatné látky, je uvedena plným názvem ve složení výrobku a spotřebitel se nad tím nepozastaví. Tedy při označení E kódem výrobek nechce a při použití plného názvu výrobek kupuje.

Myslete na zdraví

"Především se jedná o látky, jejichž množství je malé a pro konzumenta bezpečné, což je ověřeno rozsáhlým testováním," říká Tamara Starnovská z České asociace sester, kde se právě uváděnému problému ohledně stravování dlouhodobě věnují. 

Popisky na potravinách jsou důležitým vodítkem pro jejich výběr a jejich četba by měla být pravidelnou součástí našeho uvědomělého přístupu k vlastnímu zdraví. Konkrétní vazby na zdraví a potřebu živin pro danou situaci a určitého člověka lze získat při rozboru stravovacího režimu a zdravotního stavu například u nutriční terapeutky.

Kim Kardashian a holý pupík Emily Ratajkowski. Začíná oscarová afterparty | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama