Proč chceme růžovou šunku, žluté máslo a zlaté pečivo? Protože se nám líbí. Ale co zdraví?
Také občas žasnete nad barvou kupovaného jahodového kompotu? Jak je možné, že jahody při domácím zavařování zhnědnou, zatímco ty z obchodu svou jasnou červenou barvu neztrácejí?
Barvy ovlivňují naše uvažování, náladu i nákupní preference. Psychologie se teorií barev zabývala již mnohokrát a je dokázáno, že pokud se nám něco líbí takzvaně "na oko", zaujme to naši pozornost a máme mnohem větší motivaci danou věc prozkoumat a následně většinou i vlastnit.
Barva tedy prodává, a proto jsou barviva nejpoužívanějšími přídatnými látkami v potravinářském průmyslu. Výrobci jimi podporují svou konkurenceschopnost a často neváhají přibarvit i ty výrobky, které to vysloveně nevyžadují. Čím dál tím častěji jsou tak šáleny naše smysly.
Sami to tak chceme
Barevná limonáda nám chutná jaksi lépe než nápoj bez barvy, stejně tak zmrzlina či sladkosti. Sami zcela slepě požadujeme některé potraviny konkrétní barvy, pokud je jiná, než jsme zvyklí, něco je automaticky v nepořádku.
Například zcela běžná potravina - máslo. Jakou má mít barvu? Lidé z venkova, kteří výrobu másla znají z praxe, vědí, že je žluté jen na jaře a v létě, kdy se dobytek pase na louce. V klasickém obchodě ale dostaneme žluté máslo po celý rok, protože výrobci našim představám rádi vyhoví a přibarví jej karoteny.
Z uzenin jsou dobrým příkladem párky. Jen ty růžové jsou pro nás ty pravé, protože přece takové mají párky být. Proto například výrobce Hurvínkových párků pro děti musí u svých výrobků předem varovat, že vzhledem k absenci barviv a konzervantů mají jejich párky přirozeně našedlou barvu syrového masa. Výrobek je sice držitelem certifikátu CEFF, označujícího kvalitní potraviny bez konzervantů, umělých barviv, sladidel a glutamátu, ale postrádá něco ze své optické lákavosti.
Někdy nevíte, co jíte
"Pokud jsou potraviny přibarveny třeba kořením, jako je paprika, šafrán, kari a podobně, je to v pořádku, protože se jedná o látky veskrze přírodní. Tyto ingredience navíc dodávají jídlu nejen barvu, ale i chuť a obsahují mnoho pro tělo užitečných látek," upřesnila Jitka Palatová, zástupkyně projektu CEFF.
Stinnou stránkou četného používaných barviv je jejich schopnost zakrýt nedostatky výrobku, nebo jej dokonce vydávat za něco jiného. Můžeme se tak setkat s jasně oranžovým "lososem", kterým je vlastně obarvená treska, nebo se žluťoučkým pečivem, jehož barvu neovlivňují domácí vejce od slepic krmených čerstvými kopřivami, ale úplně obyčejným kurkuminem (E100) či hůře syntetickým tartrazinem (E102) či chinolinem (E104).
Jak je to s obarveným pečivem?
Do pečiva se obecně přidávat barviva nesmí. Pekaři ale využívají barvicí účinky přípravků z upravených obilovin. A tak tmavý chléb nemusí být nutně ze zdravější žitné mouky, ale může jít o normální pšeničný chléb, jehož těsto bylo přibarveno meltou.
Některé chleby jako například celozrnný, vícezrnný a různé speciální chleby je možno barvit karamelem (E150 a a E150 d). Barvení masa je taktéž zakázáno vyhláškou. Tento zákaz ale neplatí pro masové a uzenářské výrobky včetně těch nekvalitních, kde je nezanedbatelná část masa nahrazena obilovinami či sójou a dobarvena například syntetickou červení (E128 nebo E129).
Ovocné výrobky: Radši ať se vám nelíbí
Džemy, rosoly a marmelády jsou skupinou, v rámci které dochází snad k největšímu klamání spotřebitele. Místo jahod se z větší či menší části použijí jablka, přidá se některá červeň, jahodové aroma a výrobek se nazve "ovocná směs", zákazník si pochutnává a výrobce je nepostižitelný.
Skutečně kvalitní výrobek má na etiketě označení "extra" nebo "výběrový". V těch by zaručeně nemělo být obsaženo barvivo, což potvrzuje i méně výrazná až mdlá barva. Podobně je tomu u ovocných složek v jogurtech a dezertech: Čím méně chutně vypadá, tím pravděpodobněji bude přírodní.
Co se barvit vůbec nesmí?
Vyhláškou je zakázáno barvit víno kromě portského a vermutu. Zákaz se vztahuje i na další potraviny, a to zejména produkty dětské výživy, med, ovocné šťávy a nektary, mléko, neochucené jogurty a sýry, chléb, maso, drůbež, zvěřinu, měkkýše a korýše.
Trend šetrného používání barviv podporuje i projekt CEFF. Logo CEFF je pouze na potravinách, které neobsahují nejvíce sledovaná éčka, mezi něž patří konzervanty, umělá barviva, sladidla a glutamát. Uděluje ho nezávislá instituce, která potraviny namátkově testuje u Státního zdravotního ústavu.
Vzhledem k obrovské nabídce potravin v našich obchodech se opravdu vyplatí vybírat obezřetně. Pokud stojíte o kvalitu a nechcete se napálit, dejte si práci se studiem složení jednotlivých výrobků. Budete mít jistotu, že opravdu víte, co jíte.