Přestávám jíst maso. Jako vegetariánka nemusíte doživotně chroupat salát
Než uděláte vy nebo někdo z rodiny radikální řez v podobě vyřazení masa z jídelnířku, měli byste vědět, proč to děláte a co vám vegetariánství přinese.
S vegetariánstvím, tedy způsobem stravování a v určitém smyslu i životní filozofií, která eliminuje maso a většinu živočišných produktů, se pojí spousta mýtů a polopravd. Na druhou stranu mu ale také někteří připisují magické efekty, které nemá, a automaticky z něj dělají ten nejzdravější přístup ke stravě i svému tělu. Kde se mezi těmito dvěma póly skrývá pravda?
Pokud se na vegetariánství budeme dívat pouze jako na stravovací směr na rostlinné bázi, a nikoliv jako na životní styl (protože pro většinu vegetariánů je toto označení opravdu mnohem více než jen definice toho, jak se stravují), v žádném případě nelze prvoplánově prohlásit, zda je vegetariánský jídelníček lepší nebo horší než průměrný jídelníček typického "všejedlíka". Ať už je naše stravování založené na jakémkoliv přístupu, vždy záleží na tom, jak vypadá naše strava v komplexním měřítku se zohledněním všech faktorů.
Vegetariánský jídelníček tak může být plnohodnotně a rozumně poskládaný, ale i naprosto nedostatečný a živinově prázdný. Stejně tak může být zdravý, pokud jej seskládáme z přirozených a nutričně bohatých potravin, ale i nezdravý, protože vegetariánský fast food a ultra průmyslově zpracované potraviny zůstanou jen fast foodem a zpracovanými potravinami. Na vegetariánské stravě můžeme hubnout, pokud budeme v kalorickém deficitu, ale i nabírat, jestliže budeme v nadbytku - podle toho, jaká bude naše energetická bilance a v jakých mezích se bude pohybovat příjem vzhledem k výdeji. Všechny základní faktory stojí na stejném principu jako živočišná strava nebo jakýkoliv jiný přístup ke stravování. Každý stravovací styl bude jen tím, co si z něj uděláme my samy, jaké živiny, z jakých zdrojů a v jakém množství je budeme čerpat a jak je zakomponujeme do svého celkového životního stylu i osobního přesvědčení. Nic víc, nic méně.
Teď už ale k nejčastějšímu argumentu oponentů vegetariánství: rostlinná strava, a tedy chybějící bílkoviny. To, že vegetariánský jídelníček nemá potenciál poskytnout dostatečné množství bílkovin, není ani zdaleka pravda. Záleží jen na tom, jestli bude jídelníček vyvážený, ale to je opět individuální záležitost stejně jako u jakéhokoliv jiného stravovacího směru. Pravda je, že většina rostlinných zdrojů bílkovin (až na výjimky, například quinoa nebo konopné semínko) nemá kompletní aminospektrum.
Pokud se ale šikovně kombinují jednotlivé ingredience, typicky například obiloviny s luštěninami, a jídelníček je dostatečně pestrý, v konečném důsledku by v dnešní době neměl být dostatečný přísun všech esenciálních aminokyselin žádným problémem. Vegetariánský jídelníček může být na bílkoviny bohatý, pokud je na ně kladen dostatečný důraz a pokud je čerpáme z rozmanitých zdrojů.
Podtrženo sečteno
Pokud přemýšlíte nad vegetariánstvím, nejdříve si zodpovězte základní otázku: budete tento přístup ke stravování schopna udržet dlouhodobě a věříte v něj a jeho přínosnost po všech stránkách?
Nekoukejte se na vegetariánství ani na žádný jiný stravovací styl jako na krátkodobou záležitost a už vůbec ne jako na dietu. Bude totiž opravdu jen tím, co si z něj uděláte vy sama. Pokud z jakéhokoliv důvodu, ať už z etického, nebo čistě preferenčního, na vegetariánství cílíte, najděte si alespoň základní informace o jeho zákonitostech, abyste při skládání svého jídelníčku sázela na jistotu. V dnešní době, kdy si pod rostlinnou stravou nemusíme už ani zdaleka představovat jen listy salátu, nabízí vegetariánská kuchyně nepřeberné možnosti a bohaté spektrum chutí i živin, ze kterých může tělo čerpat po všech stránkách.