Když se k počtu povinných očkování přidají i doporučovaná nepovinná, není divu, že se mnoha rodičům protáčejí panenky. A tak i v ČR roste počet "odpíračů" vakcinace - u dětí i u dospělých.

Očkování je nejmodernější způsob prevence, nejefektnější ze zdravotního i ekonomického hlediska. Zatímco děti jsou chráněné, na stejné nemoci umírá na 50 až 70 tisíc dospělých. Přitom dospělí lidé více trpí chronickými nemocemi a u infekčních nemocí hrozí u nich vyšší riziko komplikovaného průběhu nemoci či zhoršení základních projevů chronického onemocnění.

Vrazi se vracejí na místo činu

Počet očkování u nás neustále roste a málokde jich je tolik povinných, jako právě v ČR. V západní Evropě je často očkování nepovinné, ale přesto je proočkovanost populace vysoká a nemocnost na stejné úrovni. 

Tento tlak vzbuzuje odpor a existuje mnoho lidí, kteří své potomky i sami sebe všemožně před vakcinací chrání a vyhýbají se jí. Už od 80. let se objevují často dost militantní názory o tom, jak očkování škodí. Vakcíny prý příliš zatěžují imunitní systém a kromě toho očkování není potřeba, protože závažné dětské nemoci už prakticky vymizely.

Lidé mají sklon očkování podceňovat. Neuvědomují si, že by se bez plošné vakcinace mohly znovu "vrátit do oběhu", což dokazují současné epidemie černého kašle v ČR, spalniček ve Východní Evropě a tuberkulózy v Africe, odkud se šíří do USA. 

V pravý čas

Obavy z přílišné zátěže očkováním pro imunitní systém vyvrátily poznatky amerických vědců. Podle nich je v porovnání s každodenní zátěží, se kterou se dětský imunitní systém musí vyrovnávat, vliv očkování zanedbatelný.  Zdravé dítě nemůže očkování nijak ohrozit. Většina očkování už neobsahuje živé látky - je tomu tak jen u vakcín proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám. Pak se výjimečně objevují příznaky podobné slabému průběhu onemocnění.

Neobstojí ani námitka, že se očkuje u dětí příliš brzy, kdy jejich nervový systém není ještě zralý. Očkovací kalendář je navržený tak, aby chránil děti v nejzranitelnějším věku. Pokud propasete správný okamžik, vystavujete dítě zbytečnému riziku.

Námitka: autismus

V roce 90. letech se objevilo podezření o spojitosti dětského očkování a zvýšeného výskytu autismu. U mnoha děti, u nichž byl diagnostikován autismus, totiž začala nemoc příznaky, velmi  podobnými příznakům otravou rtutí,  jíž skutečně zároveň měly v těle nadměrné množství.

Nenadálý nárůst počtu autistických diagnóz v USA i v Británii byl dokonce přirovnáván k "epidemii". Studie, zveřejněná v odborném periodiku Archives of General Psychiatry, však potvrzuje, že nejrůznější formy autismu se stále projevují přibližně u jednoho procenta osob.

U mužů je to čtyřikrát častěji než u žen, ale především: výskyt v populaci zůstává stejně častý jako dřív. "Epidemie" poruch autistického spektra v USA a Velké Británii ve skutečnosti vůbec nenastala. 

Soudní důkaz

K nárůstu počtu diagnostikovaných případů přispěla v prvé řadě skutečnost, že řada poruch, která dříve spadala do kolonky mentální retardace či byla pokládána za projev excentrického chování dítěte, je dnes jasně označována jako autismus, a zabývá se jimi více specialistů.

Už v roce 2009 byl v USA kvůli tomuto problému svolán speciální  Federální soud. Soudcové tohoto mimořádného tribunálu, pro své odborné medicínské způsobilosti dokonce oficiálně zvaní "special masters" - tedy speciální mistři, prošli 5 tisíc stran důkazů dalších expertů a  939 vědeckých článků, nezávisle jeden na druhém došli k jednoznačnému závěru: očkování autismus nezpůsobuje.

Navíc byl před dvěma lety usvědčen britský lékař, že záměrně systematicky falšoval údaje tak, aby údajných případů autismu lavinovitě přibývalo.

Očkování nefunguje vždycky

Účinnost vakcíny i její selhání záleží na věku, pohlaví i celkovém zdraví očkované osoby. Důležitým faktorem je i dědičná predispozice očkovaného. Na některé jedince zkrátka neúčinkuje.

Někteří lidé mají imunitu už před očkováním slabou. Patří k nim například diabetici, HIV nemocní, uživatelé kortikosteroidů, podvyživení, pacienti s rakovinou, po chemoterapii nebo ozařovaní a mnozí další. Jejich bílé krvinky proto nevyrábějí dostatek protilátek.

Z tohoto důvodu stát hradí očkování např. proti chřipce, pneumokokům či žloutence typu A i B vybraným, tzv. rizikovým skupinám.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Ubráníte se chorobám? Rozhodnou vaše střeva

3 metody, které zpomalují stárnutí: Vyzkoušíte je?

Sex v Česku: Máme to rádi na hraně

Vstoupit do galerie | 11 Superpotraviny - jídla, která vás "nakopnou"

--------------------------------------------------------------------------------

Náš tip: Očkovat děti nebo ne?