reklama

Muži podceňují zdraví své prostaty. Ženy jim mohou v odbourávání studu pomoci

Čeští lékaři odhalí ročně až osm tisíc nových případů rakoviny prostaty. V počtu případů na sto tisíc obyvatel je Česko třinácté ve světě a rakovina prostaty patří k nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. Ti však často prevenci podceňují a k lékaři se bojí jít. S odbouráváním studu jim mohou pomoci ženy.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

V Česku žijí zhruba dva miliony mužů ve věku 50 let a více. Právě u nich je přitom zvýšené riziko onemocnění prostaty, jak varuje Roman Zachoval, předseda České urologické společnosti a přednosta Urologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze. Karcinom prostaty podle něj tvoří v mužské populaci zhruba desetinu všech nádorů. A za posledních 20 let se počet mužů s tímto typem nádoru ztrojnásobil.

Podle statistik žilo vloni v Česku s diagnózou karcinomu prostaty přes 70 tisíc mužů a zhruba 28 tisíc těchto pacientů podstoupilo nebo mělo podstoupit léčbu. "V absolutních číslech máme každý rok více diagnostikovaných nádorů prostaty než třeba národů prsu, o kterých slýcháme mnohem častěji. Rakovinou prostaty onemocní zhruba 140 ze 100 tisíc mužů a incidence dlouhodobě vykazuje převážně rostoucí trend," tvrdí Zachoval.

K lékaři muži navíc často přichází pozdě a podceňují také prevenci. Urologové ročně provedou jen několik desítek tisíc preventivních vyšetření.

"To je ostatně důvod, proč zhruba 20 až 25 procent pacientů přichází pozdě, tedy s nádorem v pokročilém stadiu. Kdyby na prohlídky chodili pravidelně, budeme schopni dosáhnout odhalení onemocnění v počátečních fázích u až 90 procent pacientů," dodává urolog.

Na podporu prevence se každoročně koná charitativní osvětová kampaň Movember, tu v Česku zaštiťuje nadační fond Muži proti rakovině. Kromě prevence podporuje i výzkumné projekty a rozvoj léčby urologických nádorů, šíří osvětu a pomáhá získat peníze na nákupy přístrojového vybavení pro léčbu onkologických pacientů.

Muži si nechtějí připustit, že by mohli onemocnět

"Povědomí o tomto závažném onemocnění a s ním spojená důležitost prevence se sice rok od roku zvyšuje, ale i přesto je opravdu stále velmi nízké. I proto vidím důležitost právě v aktivitách, jako je například právě probíhající Movember. Muži se o téma rakoviny prostaty aktivně nezajímají, dalo by se říci, že si nechtějí připustit, že by právě oni mohli onemocnět," myslí si Roman Zachoval, který je zároveň zakladatelem Nadačního fondu Muži proti rakovině.

Důležitost péče o mužské zdraví se však podle urologa a androloga Martina Lukeše každým rokem zvyšuje. Na její podporu nedávno s dalšími třemi kolegy vydal publikaci Genitál pro muže kapitál odpovídající na nejčastější dotazy ohledně mužského zdraví a problémů se zaměřením na jejich léčbu a prevenci.

Genitál pro muže kapitál

Genitál pro muže kapitál

Více i méně závažná témata jsou v knize Genitál pro muže kapitál zpracována s odbornou pečlivostí. Autorské kvarteto urolog a androlog Martin Lukeš, urolog a androlog Tomáš Novotný, urolog Viktor Vik a psycholožka Laura Janáčková přehlednou, ucelenou formou shrnují problém a nabízí možnosti jeho řešení. Fundované informace jsou doplněny beletrickými, mnohdy úsměvnými, povídkami z ordinací urologů, které dodávají knize lehkost, humor a nadhled.

Prevence je v Česku nízká

Přestože jsou počty případů onemocnění poměrně vysoké, zatím v Česku neexistuje plošný screeningový program pro muže, podobně jako je například pro ženy v případě rakoviny děložního čípku či prsu.

"Státu by se taková investice musela vyplatit, protože zavedení screeningové programu není nic laciného. Základním měřítkem úspěšnosti screeningu je snížení úmrtnosti. Karcinom prostaty je ale ve srovnání s jinými nádorovými onemocněními méně agresivní a většinou se rozvíjí pomaleji než třeba rakovina prsu nebo tlustého střeva. To znamená, že první úspěchy bychom byli schopni sledovat po 10 až 13 letech a investice do screeningu se vrátí až za několik desetiletí. To si mohou dovolit jen některé země," vysvětluje Zachoval.

V Evropě podobný screening funguje například ve Skandinávii, Švýcarsku a Nizozemsku. "Na západě jsou lidé mnohem svědomitější a do screeningových programů se jich zapojuje 70 a více procent. U nás je zájem mnohem menší. Podívejte se třeba na program k rakovině tlustého střeva. Po více než deseti letech na něj chodí jen kolem třiceti procent populace, což je opravdu málo," dodává lékař.

Ženy se ve zdravotní problematice orientují lépe než muži

Nízký zájem o prevenci onemocnění podle Zachovala tkví v malé informovanosti mužů o zdraví a nízkém zájmu. Mnohem lépe se v prevenci před onemocněním orientují ženy a právě na ty chtějí odborníci sázet. Ženy se totiž ve zdravotní problematice orientují zpravidla lépe. Navíc nemají problém o problémech a zdravotních starostech mluvit, i kvůli častějším návštěvám gynekologie.

"Zatímco žena jde většinou k lékaři při prvních známkách zdravotních komplikací, muži vyčkávají a snaží se návštěvu doktora oddalovat, nechtějí si připustit jakékoliv potíže. O to víc ty, které se týkají intimních partií," říká Zachoval.

S odbouráváním studu jim podle terapeuta Nadačního fondu Muži proti rakovině Marka Rubriciuse mohou pomoci právě ženy. "Je ale potřeba na muže netlačit, dát jim prostor téma zpracovat a popřemýšlet si o něm. Jak se říká, muži v některých ohledech dospívají později, a potřebují tedy více času. Někdy stačí téma jen lehce naťuknout," dodává.

Předsudky vůči vyšetření

Muži také často mívají z vyšetření strach. Předseda České urologické společnosti však přesvědčuje, že prohlídka není o nic horší než preventivní prohlídka u zubaře. Vyšetření na onemocnění prostaty se provádí krevním testem a pohmatem přes konečník.

Příznaky onemocnění prostaty

Hlavními příznaky onemocnění prostaty jsou potíže při močení, schopnost zadržet moč, bolesti při erekci nebo ejakulaci, případně krev v moči a spermatu. V pokročilých stádiích se nádor projevuje také bolestmi zad, kyčlí a končetin. Znakem onemocnění bývá také nechutenství, hubnutí, únava a celková slabost.

"Mnoho mužů má k tomuto vyšetření zbytečné předsudky a psychické bloky. Přitom se stačí lékaři svěřit a požádat ho o ohleduplnost. Pohmatové vyšetření přes konečník je bezpodmínečně nutné, protože pomocí krevních testů diagnostikujeme 80 až 90 procent nádorů, na zbylých 10 až 20 procent přijdeme díky vyšetření per rectum," vysvětluje.

Nejčastěji onemocní muži mezi 55. a 65. rokem života. Vliv na případný rozvoj nemoci může mít nejen dědičnost, ale i životní styl. V počátcích přitom nemá rakovina prostaty žádné zjevné příznaky a mívá také pomalý vývoj.

"Ačkoliv medicína stále postupuje mílovými kroky kupředu, rakovina prostaty je stále druhou nejčastější příčinou úmrtí pacientů na onkologické onemocnění. Dokážeme ovlivnit pouze lokalizovaný a ve vybraných případech i lokálně pokročilý karcinom. A to radikální prostatektomií (odstranění prostaty a semenných váčků, pozn. red.) nebo radikální radioterapií. Velkou nadějí je nyní hormonální léčba. Ta oddaluje vznik metastáz a s tím spojené symptomy onemocnění, jako je bolest, nepříznivé kostní příhody nebo nutnost nasazení chemoterapie," vyjmenovává Zachoval.

Mladším mužům hrozí nádor varlat

Podle urologa přichází muži do ordinace teprve ve chvíli, kdy mají problémy s močením nebo zaznamenají krev v moči či ejakulátu.

"Následuje prohlídka, kdy vyšetříme nejen prostatu, ale pomocí ultrazvuku i zevní genitál, ledviny a močový měchýř. Provedeme laboratorní vyšetření krve, kdy zjišťujeme tzv. PSA (prostatický specifický antigen), což je látka, kterou produkuje prostata a která se dostává i do krve. Pokud se v prostatě děje něco neobvyklého, do oběhu se dostává PSA ve větší dávce. To ale nemusí hned znamenat výskyt nádoru. Vyšší PSA může být zjištěno například i při zánětu," vysvětluje Zachoval.

Rakovina prostaty ale není zdaleka jediná nemoc pohlavních orgánů, která muže ohrožuje. Dalším vážným onemocněním je rakovina varlat, která postihuje muže nejčastěji mezi 18. až 35. rokem života a často také mívá rychlý průběh.

"Pacienta během jednoho nebo dvou dní operujeme, řeší se to odstraněním celého varlete. Pokud ale muž přijde včas, můžeme mu odoperovat jenom jeho část," popisuje Roman Zachoval. Rakovinu varlat překonal například badmintonový hráč a olympionik Petr Koukal.

Nepodceňujte prevenci, vyzývají lékaři

Lékařka a zakladatelka neziskové organizace Loono, která stojí za dlouholetým preventivním projektem Prsakoule, Kateřina Vacková uvádí, že je důležité se pravidelně samovyšetřovat.

"Všímejte si jakýchkoliv změn velikosti, tvaru nebo povrchu varlete," říká. Organizace zároveň upozorňuje, že ne každá nahmataná bulka znamená rakovinu. "Zhoubný nádor vám ale může vyvrátit pouze lékař za pomocí příslušné diagnostiky, takže opravdu s návštěvou příliš neotálejte. Může se však jednat také o nádor nezhoubný nebo jiné onemocnění, které je třeba také včas odhalit a vyhnout se pozdější náročnější léčbě," dodává Vacková.

Současná koronavirová pandemie mnoho lidí odrazuje od návštěvy lékaře a vede k odsouvání závažných problémů. Lékaři však apelují na to, aby se lidé prohlídkám nevyhýbali, tím spíš, pokud mají potíže.

"Chtěl bych apelovat na všechny muže nad 50 let, aby prevenci nepodceňovali a jednou za rok si na ni udělali čas," vyzývá Zachoval.

Jak na skládkách mizí peníze: Stát selhal, říká starosta, který bojuje o stamiliony | Video: Michael Rozsypal
reklama
reklama
reklama