reklama
 

Lidstvo prokazatelně blbne. Nebo jsme na vrcholu?

Když se tak člověk podívá kolem sebe, občas by tomu docela věřil: l idská inteligence se prý stále snižuje. Tvrdí to aspoň americký vývojový biolog, podle něhož lidstvo za posledních 120 generací, tedy asi za 3000 let, postupně "hloupne".

Foto: Profimedia.cz

Když se tak člověk podívá kolem sebe, občas by tomu docela věřil: l idská inteligence se prý stále snižuje. Tvrdí to aspoň americký vývojový biolog, podle něhož lidstvo za posledních 120 generací, tedy asi za 3000 let, postupně "hloupne".

Odhaduje se, že se na funkcích lidského mozku podílí 2000 až 5000 genů (z celkového počtu asi 23 000 genů). Všechny geny jsou samozřejmě náchylné k chybám a poškození a "inteligenční geny" nejsou výjimkou. Dnes si prý každý z nás nese v dědičné informaci v průměru od 2,5 do 6 mutací na "intelektuálských" genech, říká  Gerald Crabtree z kalifornské Stanfordovy univerzity.

Nešťastná solidarita 

Zároveň  připomíná, že dříve přežili jen ti chytřejší. Přírodní výběr, v němž obstojí jen nejzdatnější, totiž zařídil přirozenou selekci. Kdo nestačil, nepřežil: něco ho sežralo, někdo ho zabil, nebo se připravil o život sám vlastní hloupostí a neschopností.

VYZKOUŠEJTE SE: Test: Máte přirozenou inteligenci?

Intelektuální schopnosti včetně umění nalézt dostatek potravy tak byly pro přežití jednotlivce rozhodující. To platilo  před mnoha tisíci lety, kdy se lidé ještě v malých skupinkách potulovali divočinou. Ovšem jakmile se lidé usadili, tedy od počátků zemědělství, začíná být inteligence méně důležitá a hloupost přestávala vadit.

Lidé začali žít ve větších skupinách, kde díky solidaritě měli šanci i slabší jedinci. Přežili a předali svou genetickou informaci dál.

IQ zmrzlé ryby

Průměrná inteligence lidí tak postupně slábne. Podle Crabtreea spíše než inteligence na významu získala schopnost chránit se před nemocemi, které se vyskytují v lidských skupinách.

Pokud by prý za současným člověkem přišel na návštěvu obyvatel antického Řecka, byl by na tom host z minulosti co do inteligence lépe: údajně by měl více nápadů i lepší paměť, je přesvědčen Crabtree. 

V odborném časopise Trends in Genetics například píše:  "Ve srovnání s Mykéňany, starými Egypťany, Mezopotámci, ale i Khungy z Kalahari či Yanomamy z Amazonie máme IQ zmrzlé ryby."

Geny nebo prostředí?

Crabtreeho ovšem vychází z předpokladu, že na intelektu mají vysoký podíl geny - až 60% . Mnohé studie ale dokazují, že podíl genů na intelektu je podstatně nižší - maximálně 30%. Někdy se proto říká, že geny ovlivňující lidský intelekt jsou demokratické.

I méně chytrým rodičům se může narodit nadané dítě a naopak. To, že hloupější rodiče talent svého chytrého dítěte obvykle promrhají a že ti chytřejší nakonec dostrkají svého méně chytrého potomka až na vysokou, je právě důkazem síly vlivu vnějšího prostředí.

Crabtree se svojí teorií odporuje studiím, podle kterých průměrný inteligenční kvocient člověka od začátku 20. století s každou generací o něco vzrůstá. Jde o tzv Flynnův efekt - tedy pozorované zvyšování průměrné hodnoty IQ ve společnosti. Jeho hodnoty neustále stoupají, přibližně o tři body za deset let. Není dosud jasné, zda jeho příčiny leží ve skutečně se zvyšující inteligenci lidské společnosti (ať již díky lepšímu vzdělávání, nebo lepší výživě), či jinde. Další možné důvody tohoto navyšování jsou metodologické změny v testování IQ a větší obeznámenost lidí s druhem úkolů, jaké se vyskytují v IQ testech.

Jsme na vrcholu inteligence

Podle cambridgeských vědců právě v současnosti mozek dosáhl své maximální kapacity inteligence. Nejinteligentnější lidé světa mají IQ 190 až 200, ale IQ naprosté většiny lidí se pohybuje mezi 90 až 120 a tato čísla už nikdy výrazně nezmění. Mozek totiž dosáhl své maximální kapacity inteligence.

Tu ovlivňuje také energetická náročnost mozku a spotřeba kyslíku. A fyzické vlastnosti lidského mozku nedovolují dodávání většího množství energie, tudíž lidský mozek nemůže být inteligentnější.

"Dokázali jsme, že mozky musejí spotřebovávat energii, aby fungovaly, a že tyto požadavky jsou dost náročné, aby limitovaly naše výkony a určovaly maximum. Dalekosáhlá schopnost dedukce vyžaduje ohromné množství energie, protože mozek, aby mohl vyhledávat nová spojení, musí neustále dávat do vzájemného vztahu informace z různých zdrojů. Takové energetické požadavky znamenají, že je zde maximální limit pro informace, které můžeme zpracovat," tvrdí profesor neurobiologie Simon Laughlin z Cambridgeské univerzity.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Každé dítě je chytré! aneb Různé druhy inteligence

Pozor! Za měsíc můžete být drogově závislí na čokoládě

Horoskop na prosinec: Co se vám stane do konce roku?

 

Něžné detaily i nečekaná jednoduchost. Top manikérkou Instagramu je Tina Goldsteinová | Video: Instagram/Betina Goldstein
reklama
reklama
reklama