Kde jsou na světě lidé nejšťastnější a proč tomu tak je? Stav zvaný štěstí zkoumají vědci z mnoha různých úhlů a přesto pořád vychází totéž!

Nejšťastnější zemí na světě je Dánsko, nejméně šťastní jsou obyvatelé afrického Toga. Česko je v žebříčku štěstí na 39. místě ze 156 států. Vyplývá to ze studie nazvané Zpráva o štěstí ve světě, kterou pro OSN vypracovala Columbijská univerzita v New Yorku.

V čem to jenom je?

Ke stejnému výsledku - nejvíc pociťují štěstí obyvatelé Dánského království  - mnohokrát dospěla i  Evropská komise, která sleduje stav štěstí na našem kontinentu už od 70. let minulého století. Za šťastné se označilo neuvěřitelných 96 % Dánů!  Proti předchozímu průzkumu z roku 2005 se Češi opět mírně propadli.  Zatímco v prvním Dánsku činil průměrný index štěstí 7,7, v Česku na 39. místě to bylo 6,3 a v posledním Togu 2,9.

Doporučujeme: Přesný návod na štěstí: Použijte ho!

My v ČR víme, že štěstí je jen muška zlatá, vědci tvrdí, že jde o souhrn faktorů, jako je bohatství země, délka života, korupce, svoboda rozhodování, štědrost spoluobčanů a existence někoho blízkého, o koho je možné se opřít. Do hry podle kritérií uvedených výzkumů vstupuje také zdraví, tolerance, sepětí s přírodou a ano, také peníze. Šťastní Dánové také nejčastějí uvádějí jako podmínku spokojenosti - lásku.

Za vším hledej dědičnost

To ale vědcům nestačilo jako vysvětlení, proč se se na nejvyšších příčkách žebříčku "štěstomíry" neustále objevují Skandinávci. A po  důkladném zkoumání došli k názoru, že za vším jsou opět geny.

Studie z britské University of Warwick srovnali 143 zemí a dospěli k názoru, že důvodem rozdílů ve vnímání skutečnosti je genetická výbava. Tedy že pocit štěstí nebo naopak rozladěnosti je vrozený.

Za úsměv na rtech tak Dánové vděčí genu 5-HTTLPR. Jde o neurotransmiter, tedy nervový přenašeč, který ovlivňuje hladinu serotoninu v mozku. Serotonin, zvaný právě hormon štěstí, se vyskytuje ve dvou formách: s delší či kratší alelou (to je forma genu).

Štěstí podle bydliště

Kratší forma, kdy je ho v nervových spojích méně a také se z nich snadněji vytrácí, pak naznačuje náchylnost k depresím,úzkosti a pochmurné náladě. Pokud má člověk serotoninu v mozku dostatek,  bývá optimistický a vidí svět růžověji.

Právě tento gen 5-HTTLPR ve své delší formě mají Dánové v nevětší míře, zatímco v dalších 30 zemích světě, které tým vědců pod vedením Eugenia Prota a Andrewa Oswalda z Warwicku zkoumal, převládají jedinci s krátkou alelou.

Znamená to, že bydliště hraje menší roli ve štěstí než původ. Potvrzují to i statistické údaje z USA, kde vedle sebe žijí potomci různých národností. Hodnocení vlastní situace a pocit spokojenosti  se u nich podle průzkumu odvíjí podle jejich kořenů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Po dovolené: Jak se nenechat semlít v práci

Jak se zabít v autě: 4 věci, co zvyšují nebezpečí

Tahají z nás doktoři peníze? Pacienti jako zlatý důl

Vstoupit do galerie | 7 7 příznaků nedostatku spánku: Zívání k nim nepatří!