Být žena a mít sedavé zaměstnání je dost jasná vstupenka mezi nemocné osteoporózou - neboli řídnutím kostí. Nejvíc případů je v severských zemích, tak proto dostala tato nemoc tak přitažlivou přezdívku. 

Název ale zároveň připomíná, že tady se tak trochu staví na hlavu oblíbená teorie, že za osteoporózou je nedostatek mléčných výrobků ve stravě. Právě ve Skandinávii se jich sní nejvíc v Evropě. V čem je tedy problém? 

Máte vrásky? Kosti jsou v ohrožení

Při tomto onemocnění kosti degenerují, jsou křehké a častěji dohází ke zlomeninám. Typicky to bývá v zápěstí, v oblasti krčku kosti stehenní - na tu se ve vyšším věku i umírá. Také se zvyšuje opotřebovanost meziobratlových plotének, jejímž typickým projevem jsou kulatá záda.

Nedávný objev amerických vědců nepotěší: onemocnění kostí předchází přítomnost vrásek. Čím jsou hlubší a výraznější, tím více jejich majitelkám hrozí riziko zlomenin. Jednoznačně se tak prokázala souvislost mezi špatnou kvalitou obou typů pojiva - kůže i kostí, což většinou způsobují výkyvy hladin hormonů v menopauze.

Ale osteoporóza nemusí čekat až na přechod. Špatná skladba jídelníčku a omezování kalorického příjmu ji může způsobit i u mladých žen. Zvláštní riziko pak hrozí dospívajícím dívkám, které příliš intenzivně sportují, jak prokázala studie z Bostonu. I když jinak právě pohyb zdraví kostí prospívá nejvíc. 

Hlídejte si záda

"Počáteční příznaky onemocnění mohou být vcelku nevinné, nejčastěji se projevují jako tupé, neurčité bolesti zad. Mnoho lidí si je však nespojí právě s osteoporózou, diagnóza proto přichází až v pokročilejší fázi onemocnění, kdy už se kosti snadno lámou," vysvětluje profesor. Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu. 

Co je vlastně kost?

Kost je živá rostoucí tkáň, která se skládá z kolagenu – proteinu tvořícího "měkkou“ část kosti – a z hydroxypatitu, minerální složky, jež je uložena uvnitř a jejím úkolem je podporovat pevnost a tvrdost.

V těle máme zhruba 200 kostí – slovo zhruba je na místě, neboť se jejich počet u dětí a dospělých liší. Děti jich mají více než dospělí, protože časem nám některé kosti srostou. Naše kostra váží přibližně 10 kilogramů, což odpovídá zhruba 14% celkové hmotnosti. A ještě jedna zajímavost – kostní dřeň, ve které se tvoří červené a bílé krvinky, váží u dospělého člověka asi 2600 gramů.

Každá druhá česká žena nad 45 let má minimálně dva rizikové faktory pro vznik osteoporózy. Především jde o nedostatečnou konzumaci potravin bohatých na vápník a vitamín D, nedostatek pohybu, kouření a konzumace alkoholu. Pravděpodobnost tohoto onemocnění se zvyšuje s věkem a roli hrají také geny - už od samého základu, protože ženské kosti mají nižší hustotu než u mužů. Ale ani ti nejsou vůči této nemoci imunní.

Nechybí vám slunce?

Pro prevenci jsou však klíčové vnější vlivy - životní styl a stravování. Zásadní je dostatečný příjem vápníku spolu s vitaminem D, který jediný dokáže zaručit jeho správné využití. Více než 59 procent světové populace však má tohoto vitamínu nedostatek.Ten získáváme přirozeně ze slunce, kvůli používání opalovacích přípravků s vysokým faktorem a stále kratšímu pobytu na čerstvém vzduchu nedáváme tělu šanci si potřebnou dávku vyrobit. Získáváme ho také z tučných ryb a jater.

Proč chceme růžovou šunku, žluté máslo a zlaté pečivo? Protože se nám líbí. Ale co zdraví? číst článek

Zdraví

Co chtějí kosti ještě? 

Jenže abychom si udrželi silné a zdravé kosti, potřebujeme i mnoho dalších cenných živin. Doktorka Susan Bowerman, expertka na výživu ve společnosti Herbalife, nabízí jejich stručný přehled:

• Vápník je zásadní minerální makroprvek, protože ho tělo potřebuje ve velkých množstvích. Tvoří asi 2% celkové tělesné hmotnosti, z nichž je většina uložena přímo v kostře.

Kde ho najdeme: Mléko a mléčné výrobky (jogurt, tvaroh, sýry, atd.), mandle, zelená listová zelenina

• Fosfor je druhá nejobsáhlejší látka v těle člověka. V kombinaci s vápníkem vytváří krystalickou strukturu kosti a společně tak zajišťují pevnost kostry.

Kde ho najdeme: Mléko, ryby, drůbež, maso, fazole a jiné luštěniny, ořechy, semena a celozrnné výrobky

• Hořčík stimuluje produkci hormonu kalcitoninu, což přispívá k přesunu vápníku z krevního řečiště do kostí. Také aktivuje vitamín D, díky kterému se vápník vstřebává.

Kde ho najdeme: Zelená listová zelenina, luštěniny, ořechy, semínka

• Draslík je nejdůležitější ze všech alkalických prvků našeho těla. Udržuje rovnováhu vápníku v těle a zabraňuje jeho ztrátě.

Kde ho najdeme: Obilné klíčky, datle, brambory, banán, houby, listová zelenina, vejce, rajčata, melouny, broskve, pomeranče

• Vitamín C je nezbytný pro tvorbu kolagenu, proteinové látky kostní tkáně.

Kde ho najdeme: Citrusové plody, brokolice, papriky, rajčata, jahody, kiwi, zelená listová zelenina

• Bor je důležitý esenciální prvek, která podporuje schopnost těla tvořit kostní struktury a přijímat další živiny, zejména vápník, hořčík, fosfor a hořčík.

Kde ho najdeme: Sója, sušené ovoce (švestky, rozinky, sušené meruňky a jablka), fazole, arašídy, avokádo, špenát a cibule.

Prohlédnout grafiku Horoskop na říjen 2016: Láska, pohoda a úspěch? Co vám přinese podzim?

Pro doplnění vápníku a dalších pro kosti důležitých látek lze využít i volně prodejné léčivé přípravky na prevenci osteoporózy, jako je Caltrate. Pro lidi intolerantní vůči mléčné bílkovině jsou dostupné i přípravky bez laktózy.

Podle čeho poznat nebezpečí

Častou nápovědou může být snížení tělesné výšky o více než tři centimetry, nadměrné pití alkoholu v dávce dvou a více piv nebo sklenek vína za den, více než 20 cigaret denně), zároveň také časný přechod a tedy konec reproduktivního věku před čtyřicátým pátým rokem. 

"Genetiku ani věk neošálíme, proto je potřeba se při prevenci zaměřit na vnější vlivy a těmi jsou vhodná strava, dostatečný pohyb a omezení toxických látek jakou jsou cigarety, alkohol či nadužívání léků," říká profesor Palička a dodává: "Nejlepší je začít už v dětství a v období dospívání, protože většina kostní hmoty se vytvoří do v prvních třiceti letech života. Samozřejmě na správnou životosprávu, která našim kostem prospívá, není pozdě nikdy. Kouření a nadměrné pití černé kávy a alkoholu naopak působí negativně na metabolismus vápníku."