Kouření, skřípání zubů nebo fobie: Problémy, s nimiž pomůže hypnóza
Všichni jsme o ní slyšeli a viděli ji, minimálně ve filmu. Představujeme si houpavý předmět, který máme upřeně sledovat, a odpočítávání. Jak ale hypnóza probíhá ve skutečnosti? Nečekejte kouzla a čáry. Jedná se o praktiku, kterou využívá lékařská věda, konkrétně psychiatrie.
Způsob, jakým je hypnóza představována, někdy připomíná cirkusové představení. Magický moment, kdy díky hypnotizérovi sestoupíme do svého nevědomí a spatříme dlouho očekávanou záhadu. Skutečnost je ale mnohem nudnější.
V medicíně je například znám případ Beverly Levinson, která potřebovala podstoupit v 60. letech minulého století onkologický zákrok. Na operaci ji nejvíc děsila narkóza, kvůli onemocnění čelistí totiž nedokázala do široka otevřít ústa, aby jí byla zavedena trubice s uspávacím prostředkem. Tehdy Beverly její ošetřující lékař nabídl alternativní řešení - hypnózu.
Týden před zákrokem se setkala se specialistkou, se kterou cvičily následující praktiku: Pacientka si měla představit, že je na bezpečném místě. Zavřít oči a pozorovat ono prostředí. Pomocí hlubokých nádechů a výdechů si měla Beverly také představit, jak dýchá celé její tělo, včetně dlaní. Pacientka cítila, jak ji opouští napětí a povolují se svaly v obličeji. V tomto uvolněném stavu jí hypnotizérka provedla tím, co Beverly mělo čekat za týden: společně se budou nacházet v jasně nasvícené místnosti, kde bude dalších pět lidí. Po celou dobu operace bude sedět hypnotizérka vedle Beverly, vše proběhne v pořádku. A tak se také stalo. Lékař použil pouze lokální anestetikum, hypnotizérka seděla vedle Beverly a pomáhala jí nacházet se ve stavu úplného uvolnění. Pacientka cítila tlak na hrudníku, ale nic bolestivého to nebylo.
Nic nového pod sluncem
V belgické nemocnici Université de Liège vykonali odborníci již na 12 tisíc zákroků s využitím hypnózy. Hypnóza umožňuje, aby byl pacient během zákroku ve stavu vědomí (za přispění analgetik a lokálních anestetik), a tím umožňuje lékařům, aby pozorovali reakci nervové soustavy. Tento stav hlubokého uvolnění lidstvo cíleně využívá už od 19. století, ale místo pojmu hypnóza se užíval termín "animální magnetismus".
Hypnotizér není kouzelník
Většina z nás si myslí, že hypnóza jsou podivná kouzla, kdy hypnotizér ovládá hypnotizovaného. Není to ani magický recept na vyléčení vašich zlozvyků. Za prvé, klinická hypnóza nemůže být násilná, probíhá pouze s vaším souhlasem. Za další, jedná se o stav mysli, který můžeme připodobnit k meditaci. Je to změněná forma vědomí. Rozdíl ale je, že hypnóza je speciální stav mysli v tom ohledu, že jsme během ní křehcí, protože tolik nefungují obranné mechanismy. Zároveň ale jsme při vědomí v tom smyslu, že chápeme, co prožíváme. Intenzita hypnotického stavu se odvíjí od naší důvěry směrem k hypnotizérovi.
Většina hypnotizovaných pak popisuje svůj stav tak, že věděli, že mohou otevřít oči a odejít, ale nechtělo se jim.
Hypnoterapie jako pomoc
Ačkoliv jsme předestřeli, že hypnóza vás nezbaví zlozvyku, může být cenným nástrojem pro psychoterapeuta při vaší léčbě. Například pokud se bojíte vystupovat před větším počtem lidí, v hypnóze si můžete takové zážitky vizualizovat a obávat se jich méně. Podobně to funguje třeba s kouřením nebo skřípáním zubů. Nestačí ale zajít na hypnózu a očekávat, že problém bude vyřešen. Jedná se o dlouhodobou práci a projevení vůle v každodennosti.
