Rakovina, migréna, únava, křeče: Různé projevy, společný jmenovatel - hořčík
Podezření sílí. Lékaři se stále častěji přesvědčují, že jedním z klíčových mechanismů, které spouští zhoubné bujení, je nedostatek hořčíku.
Hořčík je zřejmě celkově mnohem důležitější, než jsme si mysleli. Například: zhruba půl milionu českých žen, které trpí na migrény, by mohla potěšit nová zpráva. Infuze horčíku při akutním záchvatu migrény během 15 až 45 minut vede k významné úlevě od bolesti.
V mezinárodní studii se také prokázalo, že průběžné užívání hořčíku působilo jako prevence proti migréně, díky níž se počet záchvatů významně snížil.
Hořčík se odstěhoval… kam vlastně?
Hořčík neboli magnesium může mít na svědomí mnohem víc problémů. Únavu, závratě, nespavost, rozhozený srdeční rytmus, který člověk vnímá a naplňuje ho úzkostí, potíže s dýcháním. Případně vás sem tam postihnou svalové křeče a mravenčení v končetinách.
Zdánlivě rozdílné projevy způsobují, že nedostatek magnézia v organizmu se dá těžko vystopovat. Dokonce i laboratorně ho lze jen těžko prokázat.
Nedostatečné množství hořčíku má několik příčin. Jedním z nich je snížení jeho obsahu v půdě - kvůli hnojení draselnými hnojivy jeho obsah klesá, proto jsou i zemědělské produkty na magnézium mnohem chudší než dříve. Dalším faktorem je samozřejmě skladba našeho jídelníčku.
Za vším hledej stres
"Rozpustné vitaminy a minerály včetně magnézia transportují ve vodě polysacharidy, jako jsou brambory, obiloviny, luštěniny. Jejich spotřeba však klesá a naopak se zvyšuje konzumace potravin bohatých na tuky a bílkoviny. Jenže právě během příjmu většího podílu tuků je vstřebávání magnézia tlumeno. Jeho absorpci současně snižuje i potrava bohatá na bílkoviny a vápník, tedy maso a mléko," vysvětluje profesor Pavel Calda z Lékařské fakulty UK.
Hladinu hořčíku dále významně ovlivňuje stres. "Tím, že se v důsledku stresu vyplavují katecholaminy (důležité látky v našem těle, např. adrenalin), dochází ke dráždění enzymových systémů, které jsou závislé na hořčíku. Při dlouhodobé zvýšené stresové pohotovosti proto může být chronicky narušen magnéziový metabolizmus," pokračuje odborník. Jinými slovy- zásoby magnézia v těle se vysokou spotřebou rychle vyčerpají.
Jak a kde se to projeví?
Centrální nervová soustava - mozek a mícha
-
Projevy: únava, tlaková bolest hlavy, tlak v hlavě, závratě, zvýšená citlivost na zvukové podněty, tiky, poruchy koncentrace a spánku, stavy zmatenosti, halucinace, deprese, strach
Útroby
- Projevy: koliky, křečovité sevření žaludku, zvracení), nadměrná pohyblivost střev (křeče a pod)
Srdce a cévy
- Projevy: nárazově může docházet k anginózním záchvatům (bolesti na hrudi) či poruchám srdečního rytmu
Nervy a svaly
- Projevy: hyperreflexie (zvýšení reflexů, když vypadne jejich přirozené tlumení), svalové křeče v lýtku či ve svalovině krku
Ztráty a nedostatečné nálezy
Nedostatek magnézia může vyvolat buď jeho zvýšená spotřeba, nedostatečný přísun - a nebo jeho zvýšené ztráty. Ty mohou být vyvolány například už tak běžnými problémy jako je průjem, zvracení nebo zvýšené pocení. Bývají také průvodním jevem některých nemocí, jako je cukrovka, alkoholismus či postižení ledvin s dialýzou. Vyvolávají jej také některé léky a hormony .
Zvýšená spotřeba se váže na situace, jako je chronický stres, trauma, výkonnostní sport, problémy se štítnou žlázou, ale také těhotenství a kojení. Docent Calda přidává také "nadměrnou digitalizaci", což znamená neustálé používání elektronických zařízení, které z organismu odčerpvává důležié živiny včetně hořčíku.
Abyste splnili doporučený denní příjem magnézia (200-400 mg), měli byste mít v jídelníčku dostatek rozmanitých celozrnných potravin, luštěnin a zeleniny. Nejlépe té tmavozelené listnaté - třeba špenátu, kaupusty a podobně. Mírný nedostatek tak napravíte, ale při větším problému se užívání speciálních doplňků stravy nevyhnete.
