Genetika, kouření nebo špatná životospráva: Proč trpíte alergií právě vy
Jaro je tady se vší parádou, všechno kvete a slunce si užíváme plnými doušky. Jediný, kdo se moc neraduje, jsou početné řady alergiků. Patříte k nim i vy? Zkuste, kromě užívání léků, trochu pozměnit svůj životní styl.
Právě na pyl, který produkují na jaře rozkvetlé stromy, keře a trávy je v Česku alergických zhruba 20 % populace. Počet alergiků za uplynulá desetiletí výrazně narostl, ale dobrou zprávou je, že medicína nabízí stále lepší možnosti, jak s projevy pylové alergie zatočit.
Alergie se může objevit v jakémkoli věku. Nejvíc ohroženou skupinou jsou děti, jejichž rodiče jsou také alergici. V případě, že trpí jeden z rodičů, je pravděpodobnost výskytu alergie 30%, jsou-li alergici oba rodiče, pravděpodobnost se zvyšuje na 60 %. Na pozoru bychom měli být také tehdy, pokud se alergie nevyskytuje přímo u rodičů dítěte, ale v rodině obecně.
Podstata nemoci
Alergií se rozumí zvýšená citlivost (hypersenzitivita) na látky - alergeny, které nám normálně žádné obtíže či zdravotní problémy nezpůsobují, ale u citlivého člověka vyvolávají alergickou odezvu. Jeho imunitní systém svoji reakci zkrátka "přežene", ztratí kontrolu sám nad sebou a reaguje na podněty, které jsou běžné a pro organismus neškodné. Navíc náš imunitní systém má dobrou paměť na látky, na které již reagoval. Proto, když někdo trpí pylovou rýmou či astmatem, bude vždy reagovat, když se dostane do kontaktu s druhem pylu, který si jeho imunitní systém zapsal do své paměti.
Pátrání po příčinách
Dosud nejsou zcela objasněny, ale lékaři se v zásadě shodují v tom, že alergie souvisí s genetikou vznikají většinou v důsledku poruchy imunity. K rozvoji alergií ale obecně přispívá několik faktorů. Zásadní je už samotný fakt, že žijeme ve znečištěném životním prostředí. Ne nadarmo najdeme více pacientů ve velkých městech a průmyslových regionech. Mezi důležité spouštěče patří chemické látky, které nás obklopují. Jen si vzpomeňte na všechny čisticí a prací prostředky či průmyslově vyráběné potraviny, bez nichž si vlastně svůj život už ani nedokážete představit. K rozvoji alergií přispívá také kouření a nevhodná životospráva, která neprospívá našemu střevnímu mikrobiomu, a tedy má negativní vliv právě na stav naší imunity. Vyvarovat bychom se měli přemíry konzervovaných potravin, cukru a bílého pečiva.
Jaké jsou příznaky
Alergická reakce má nejrůznější projevy. Mezi nejčastější patří dýchací potíže, ucpaný nos, kýchání, svědění očí a pokožky, slzení nebo kožní vyrážka. Příznakem ale mohou být i bolesti hlavy, průjmy, zvracení, bolesti břicha, horečka či únava. Reakce jsou velmi nevyzpytatelné. Mohou být sezonní či chronické, nebo se objevují akutně, a to na různých místech těla a s různou intenzitou.
Zamiřte k lékaři
Pokud vás některé z těchto potíží trápí, neváhejte a objednejte se co nejdříve na alergologii, kde vám provedou testy. Podle nich pak lékař zjistí, jaký přesně druh alergenu vám škodí. Při běžném prick testu nakape lékař malé množství alergenních substancí na předloktí a naruší povrch kůže pod ní. Po několika minutách se ukáže, která místa jsou svědivá, zarudlá, nebo se na nich tvoří pupínky - a tím, na který alergen pacient reaguje.
Další diagnostickou metodou jsou atopické epikutánní testy (atopy patch testy - APT), při kterých se nalepí na záda náplast s alergenními substancemi, aby se zjistila kožní reakce, nebo provokační test, u kterého lékař nanáší látky vyvolávající alergie v minimálním množství na ústní a nosní sliznici. Na základě krevního vyšetření (RAST test) se dá změřit koncentrace specifických protilátek, a tím určit stupeň alergických reakcí. A jakmile se stanoví diagnóza, může lékař navrhnout vhodnou terapii. Když víte, na které alergeny reagujete, můžete se připravit a obtíže výrazně omezit. V případě alergie na pyly se můžete řídit pylovým kalendářem, podle něhož zjistíte, co kdy kvete.
Klasická léčba
Po stanovení diagnózy a určení příčiny alergie je prvním úkolem vyloučení nebo omezení kontaktu s alergenem. Dále je třeba snížit přecitlivělost pacienta, což je možné podáváním alergenové imunoterapie. Nemocný dostává injekčně nebo v kapkové podobě pravidelně roztok alergenu, který mu vyvolává příznaky. Tato forma terapie má dobré výsledky u pylové, roztočové a hmyzí alergie. Dalším prostředkem pro zmírnění obtíží jsou léky, mezi které patří jak úlevové, tak preventivní léky.
Pomohou antihistaminika
Jde o nejpoužívanější léčivé přípravky proti alergii, jež zabraňují alergické reakci a neomezují se jen na potlačení jejích vnějších příznaků. Byly uvedeny do klinické praxe už ve 40. letech 20. století a od té doby prošly velkým vývojem. Odborníci rozlišují dvě generace antihistaminik. Do první generace antihistaminik patří starší přípravky, které mají více vedlejších účinků, berou se několikrát denně a ve formách pro vnitřní užívání a většina z nich je na předpis praktického lékaře, pediatra či alergologa. Dalším stupněm vývoje těchto léčiv jsou antihistaminika druhé generace. Jejich antialergické působení je komplexnější a vede nejen k útlumu alergického zánětu, ale i potlačení zánětu u infekčních onemocnění. Volně prodávaná antihistaminika jsou určena především pro akutní alergické projevy, kdy se pacient nemůže dostavit ke svému praktickému lékaři, alergologovi či jinému specialistovi. Vždy je přitom zapotřebí přečíst si dobře příbalový leták.
Dodržujte další pravidla
Patříte-li k alergikům, jejichž potíže souvisí s jarními pyly, dodržujte jednoduchá opatření, které je dokážou zmírnit. Například večerním mytím vlasů si z nich odstraníte pyly a v noci se vám nedostanou na polštář. Oblečení, které nosíte, byste neměli nechávat v ložnici. Jestliže milujete pohyb v přírodě a patříte mezi pylové alergiky, neměli byste se příliš vyčerpávat v hlavním období poletujícího pylu v přírodě. Ve chvíli větší fyzické zátěže totiž začnete dýchat ústy a pyly se dostanou do dolních cest dýchacích, což může vést k silnějším alergickým projevům a dokonce i dušnosti. Když už chcete vyrazit ven, raději vsaďte na volnější tempo a dýchejte nosem. Pyly pak organismus ze vzduchu lépe filtruje. Navíc se doporučuje léky před sportem správně dávkovat, načasovat si jejich užívání (o obojím se poraďte s lékařem!) - a trénink přizpůsobte povětrnostním podmínkám. Když prší, poletuje méně pylů. Slunné počasí bez větru je ale z hlediska alergií spíše na škodu, stejně jako doba po bouřce. Ve vzduchu je totiž velké množství rozvířeného pylu. Kromě toho je také dobré vědět, že koncentrace pylů od sedmi hodin večer klesá. Například ve městě je ráno nejnižší od šesti do osmi hodin. Přizpůsobte svůj zdravotní stav okolnostem a užijte si jaro bez kýchání!