Neboj, to bude dobrý, to nic není. Co raději neříkat, když se někdo trápí
Co když někdo z našeho okolí prožívá ztrátu nebo těžké chvíle? V rozpacích často říkáme prázdné věty, které mají dotyčnému pomoct. Myslíme to dobře, ale nezřídka se naše chlácholení míjí účinkem.
Každý někdy plácá nesmysly. Děje se tak většinou z neobratnosti i dobré víry alespoň něčím přispět k rozhovoru s člověkem, který prožívá ztrátu nebo těžké chvíle.
Chceme se ukázat jako soucitní, poradit, pomoct, ale možná by v některých případech bylo lepší jen říct: "moc mě mrzí, co právě zažíváš". Známá, které nedávno zemřel otec, často byla konfrontována s dotazem, zda si byli blízcí. "Co se na to dá odpovědět? Když řeknu, že ano, budu z toho celého ještě smutnější. A, pokud ne, tak možná ještě víc, protože vím, že se už náš vztah nenapraví," prozradila.
Hlavně žádnou ezoteriku
Pro někoho, komu zrovna diagnostikovali vážnou nemoc, je opravdovým peklem poslouchat "vševědoucí rady" ve stylu: "Nic se neděje náhodou, asi ses neměl(a) příliš rád(a)". Takové jednání vzbuzuje agresi, protože pokud tohle pronášíte, jednáte z pozice blahosklonné arogance, nikoliv soucitu.
Motivační obrázky zakázány
Neposílejte je, ani kdyby se vám líbily sebevíc. Při ztrátě člověk nechce koukat na koláž, kde je vyvedeno, jak má bojovat, snažit se a že ho to posílí. Momentálně je mu špatně a podobný "motivační kopanec" mu jen dává najevo, že nemá na nic energii a za nic nestojí.
Pomoc nabídněte správně
"Řekni si, kdybys něco potřebovala. Jsem tu pro tebe." Tohle asi myslíte vážně, pomoci samozřejmě chcete. Ale proč taková nabídka nemůže fungovat? Člověk, který prožívá krizovou životní situaci, nemá dost sil, aby si řekl o pomoc. Proto bude raději trpět a nikdy vás o nic nepožádá. Lepší je přijít s konkrétní nabídkou, že nakoupíte, přivezete oběd, vyvenčíte psa, vezmete děti na výlet.
Rady dávejte, až o to bude někdo stát
Připadá vám to příliš tvrdě řečeno? Nesnažte se radit, dokud vás dotyčný o názor sám nepožádá. Navíc často myslíme, že někomu pomůže, když jeho situaci srovnáváme s tím, co jsme zažili sami. Tak to ale nefunguje. Proto raději naslouchejte a projevujte empatii tím, že dáte najevo, že s vámi může dotyčný svůj smutek sdílet.