reklama

Rodit jako vévodkyně Kate. Funguje metoda hypnoporodu?

Zapomeňte na ezoterický nádech. Tento typ porodu má už na začátku jasno: dostat se do hlubokého uvolnění a zažít porod co nejpřirozeněji a nejpříjemněji. Některé slavné ženy jako vévodkyně Kate nebo Angelina Jolie by mohly vyprávět.

Foto: iStock

Michaela Kalusová se začala o hypnoporod zajímat, když porodila prvního syna a více než rok se srovnávala z jeho traumatického průběhu. Od té doby uběhlo skoro deset let a ona dnes vede největší centrum pro trénink hypnoporodu u nás.

Za rok projde jejími kurzy téměř čtyři tisíce žen a už osm let se jí daří měnit v Česku povědomí o tom, co je to přirozený porod a jak by měl probíhat. Podle ní je hypnoporod také důvodem, proč vévodkyně Kate odešla po každém svém porodu z porodnice už po pár hodinách s úsměvem - ano, samotná vévodkyně je velkou propagátorkou této metody.

Bez léků a zásahů

"Hypnoporod je spojením konkrétních technik a filozofie, kdy žena dokáže k porodu přistupovat beze strachu a s vědomostmi o svém těle tak, aby mohla dítě porodit v klidu, uvolnění, napojení se na miminko a vlastní tělo. Cílem je, aby se žena při průběhu porodu dokázala ponořit do hluboké relaxace a přivést dítě na svět, pokud možno, bez léků a lékařských zásahů," popisuje lektorka a a propagátorka hypnoporodu Michaela Kalusová, která momentálně žije ve Velké Británii a své centrum Jemné zrození řídí na dálku.

V praxi to znamená, že se žena učí ponořit během porodu do sebe prostřednictvím dýchacích technik, vizualizace a relaxace. Kontrakce se učí rozdýchávat a uvolnit se, nejít do sevření a poslouchat rytmus svého těla. Vizualizace jsou pak k tomu, aby žena směrovala svou mysl tam, kde ji chce mít. To znamená, že si představuje, jak bude porod probíhat příjemně a bez problémů. S tím může souviset také změna názvosloví, kdy rodičkám například více sedí používání slova vlna než kontrakce, které často vyvolává nepříjemné pocity. Poslední částí je relaxace, kdy se žena učí uvolnit i v momentech, které jsou bolestné a nepříjemné. Konkrétním cvikem je například tzv. kotva, kdy se nastávající maminky učí dostat do hlubokého uvolnění během několika sekund. Součástí celé přípravy je také poslouchání nahrávek, které může rodička poslouchat také při porodu.

Hypnoporod není nic ezoterického

"Je to, jako když si představíte, že je vám zima. Když se stáhnete do sebe, nepřestane vám být chladno a bude to o to více nepříjemné. Když se ale naopak uvolníte, tak budete chlad vnímat daleko lépe a bude pro vás možné se začít hýbat a s pocitem chladu pracovat," vysvětluje Kalusová. Ta původně pracovala jako manažerka v nadnárodní firmě, před osmi lety se ale rozhodla zcela změnit svůj směr. Vystudovala hypnoporod, prenatální psychologii, dnes s více než dvaceti lektory pořádá kurzy po celém Česku, školí duly, porodnické zdravotníky, spolupracuje s porodnicemi a sama se i dulou stala.

Michaela Kalusová

Michaela Kalusová

Certifikovaná učitelka hypnoporodu, dula a zakladatelka centra Jemné zrození

Její příběh začal narozením syna v roce 2010. Během porodu jí byly podány léky bez jejího souhlasu a syn se nakonec narodil pomocí vakua a kristellerovy exprese. Kalusová pak prošla poporodní depresí, posttraumatickou stresovou poruchou a začala hledat důvody a informace. Tato zkušenost a posléze i nespokojenost v práci jí přiměla dát výpověď v kanceláři, kde pracovala, a začala se vzdělávat. Za deset let absolvovala desítky kurzů a školení v Česku, Velké Británii i USA se zaměřením na hypnoporod a prenatální psychologii. Stala se dulou a založila centrum pro hypnoporod Jemné zrození. V rámci něho pořádá kurzy po celém Česku, školí duly, porodnické zdravotníky a spolupracuje s porodnicemi.

I když může hypnoporod napoprvé znít jako něco ezoterického, v podstatě se jen jedná o návrat k přírodě, k přístupu, který staví na tom, že žena od přírody sama nejlépe ví, co a jak má dělat, a tato metoda jí má pomoct ukázat, jak tyto vrozené nástroje používat. Podle Kalusové to rozhodně není tak, že by tento druh porodu zbrojil proti lékařským zákrokům či podání epiduralu. Usiluje o to, aby rodička byla tím, kdo si určuje průběh porodu. "Když ženě v nemocnici řeknou, jestli dáme epidural nebo praskneme vodu, měla by vědět, jaké jsou její možnosti, a měla by mít prostor a čas se rozhodovat v klidu," vysvětluje Michaela Kalusová, která studovala kurz hypnoporodu u Michela Odenta a Liliany Lammersové v Londýně a stala se tak certifikovanou učitelkou hypnoporodu.

Hypnoporod je možný i při císařském řezu

Lékař má být v tomto přístupu pouze tím, kdo rodičku sleduje, pomáhá jí, dává potřebný čas a prostor na to, aby se mohla ponořit sama do sebe a pocitově se ladit na samotný porod, sebe i dítě. Hypnoporod se také nelimituje konkrétním typem porodu - může se jednat o porod v lékařském prostředí, doma, přirozenou cestou nebo i císařským řezem. Právě hypnoporodem při císařském řezu prošla například herečka Angelina Jolie, když rodila dvojčata Vivienne a Knoxe.

Porod není v tomto přístupu vnímaný jako něco nepříjemného a negativního, naopak. "Nejčastěji k nám chodí ženy, které se porodu bojí nebo které si třeba už nepříjemný či traumatický porod zažily. Pracujeme tak s tím, aby žena měla dostatek informací o porodu a i o tom, co se děje s miminkem a jejím tělem a jak to udělat, aby porod proběhl co nejpříjemněji a nejpřirozeněji," vysvětluje Kalusová.

Porodník poprvé užasl nad překonáním bolestí

Koncept přirozeného porodu začal rozvíjet už ve 20. letech 20. století anglický porodník Grantly Dick-Read. Ten si při vstupu do chatrče, kde žena rodila, poprvé všiml, že potřebuje pro porod klid. Když nabídl chloroform, aby jí pomohl překonat porodní bolesti, odmítla s tím, že ji to nebolí. To jej naprosto uchvátilo, takže se začal zajímat o porody. Později přišel s teorií strachu-napětí-bolesti. Přístup pak zpopularizovala porodní asistentka a spisovatelka Ina May Gaskinová a následně Marie Monganová, která dala celému konceptu směr.

Hypnoporod jako meditace

Na hypnoporod se dá také dívat jako na formu meditace, která může být ženě přínosná nejen při přípravě na porod a při porodu samotném, ale také v mateřství a životě obecně. "Šťastná matka je často dobrá matka. Tím, že nacítí své i potomkovy potřeby už během těhotenství a porodu, bude mnohem sebevědomější matka, žena i partnerka. Spousta žen pak své tělo i novou situaci obecně zvládá lépe a to se odráží do kvalitnějšího partnerského vztahu, přičemž partner je zde už od začátku braný jako součást celého procesu. Navíc meditační techniky, v rámci kterých se žena učí zvládnout diskomfort, jsou praktické do každodenního života obecně," uzavírá Kalusová.

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama