Málokdy nám příroda ukáže svou sílu, jako za bouřky. Bojíme se jí právem - pořád umí zabíjet, letos po zásahu bleskem zemřela žena v Karlových Varech. A před pár dny dostali zásah i hasiči kácející bouřkou poničený strom. Naštěstí přežili.

Bouřka škodí ještě dřív, než přijde. Změna tlaku a elektrického napětí v atmosféře vadí hlavně lidem s nemocným srdcem, vysokým tlakem, epileptikům a astmatikům. Strach z ní má dokonce své jméno: brontofobie.  

Kam se před bouřkou ukrýt?

Podle statistiky každoročně dojde minimálně k jednomu zásahu člověka bleskem - a téměř každý druhý končí smrtí.  Své o tom ví rodina pana Jiřího - před časem mu zabila manželku, dcera na dlouhé měsíce ohluchla a syn se až do dospělosti potýkal s psychickými problémy. Jde o skutečný případ. Nestrašíme zbytečně, stát se to může i vám.  

Doporučujeme: Sex, hádky nemoci : Jak jsme odnesli vlnu veder

Největšímu riziku jsme vystaveni na vrcholcích kopců a hor, na místech ve výšce, v otevřeném prostoru nebo u vody. Proto nezapomínejme na babiččiny rady, že před bouřkou se máme schovat!

V otevřeném terénu je nutné vyhledat nejbližší prohlubeň a rychle se do ní přesunout.  Úkryt nám poskytnou chráněné prostory (domy, autobusy, vlaky, auta) nebo v chráněné zóně o poloměru výšky vysokých předmětů s hromosvodem - ten se ale správně jmenuje bleskosvod. Pryč od vody!

Pod stromem jako Viktorka? Ne!

Na zem si rozhodně nelehejte, podle japonských odborníků na blesky většinou nepomáhá ani svinutí do klubíčka nebo přidřepnutí. Především se vyhněte vodním plochám a rozhodně se neutíkejte schovat pod osamělý strom. Bezpečí neposkytne ani okraj lesa (v hlubokém lese už je to lepší) nebo malé stavby bez ochrany.

Na horách se snažme co nejrychleji opustit hřebeny a vrcholky a dostat se co nejníže. Stromy nebo jiné vyvýšené předměty, které nemají hromosvod (skalní převisy, apod.) jsou naopak nebezpečné! Natož stát t v blízkosti sloupů nebo elektrického vedení.  Nepohybujte se ani s většími kovovými předměty, které vás převyšují - což právě blesky přitahuje. To platí i při golfu.

Jaká je první pomoc?

Nespoléhejte na pláštěnky, karimatky, fólie ani gumové holínky - proti blesku nechrání a neuzemňují, při přímém zásahu jsou takřka na nic. Spolehlivé však je auto se zavřenými okny a dveřmi. Hasičský záchranný sbor dokonce radí v případě hrozících bouřek nevycházet ven zbytečně a neplánovat žádné výlety.

A pokud budete chtít vyrazit, počkejte, dokud se bouře nevzdálí minimálně 10 km. To zjistíme tak, že napočítáme od blesknutí po úder hromu aspoň do třiceti.

Pokud dojde k zásah, co nejdříve začneme s oživováním (masáž srdce - stlačování hrudníku) a okamžitě také voláme 158.

Nestůjte u oken!

Blesk svým elektrickým výbojem může člověka zasáhnout buď přímo nebo přeskočením výboje mezi člověkem a okolím, např. skálou, stromem nebo stavením.  Šíří se cestou nejmenšího odporu, člověk proto nesmí vytvářet zkratové můstky tím, že bude např. stát ve dveřích, v blízkosti okna nebo u vchodu do jeskyně. 

Uvnitř domu bychom za bouřky neměli používat žádný elektrospotřebič, mýt si ruce vodou pod vodovodem ani se sprchovat. Zkrátka nebýt vůbec ve styku s vodou. Neměli bychom ani telefonovat pevnou linkou nebo pracovat s počítačem.

Jak blesk zabíjí?

Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj, doprovázený světelnými a zvukovými efekty. Zvukový doprovod blesku nazýváme hrom a je pro člověka neškodný, i když dokáže pořádně vyděsit s způsobit např. dočasné ohluchnutí. Při každé bouřce udeří desítky až stovky blesků. Napětí  se přitom pohybuje v rozmezí 10 a 50 milionů voltů. Jeho úderem vzniká proud o velikosti až 50 000 ampérů. Teplota se vyšplhá až na neuvěřitelných 30 000 stupňů Celsia.

Přečtěte si: Smrt elektrickým proudem? Snadno!

Není divu, že takový žár dokáže člověka sežehnout nejen na povrchu, ale může spálit velké části těla nebo doslova celé tělo.

• Jeho následky se vlastně podobají zásahu elektrickým proudem, takže v nebezpečí je především srdce. Přeměnou  elektrické energie na teplo dojde k poškození tkání teplem, a průchod elektrického proudu má vliv na fungování buněčných membrán.
• Zásah se projeví velmi zrychleným nebo naopak zpomaleným pulsem či nepravidelným pulsem. Na dýchání se projeví křeč dýchacích svalů vyvolaná průchodem elektrického proudu přes hrudník, nebo zástava dechu po zástavě oběhu.
• Poškozen může být často i mozek. Poškození se projeví různým stupněm bezvědomí, křečemi, hluchotou, slepotou, poruchami hybnosti nebo čití.
• Poškození kostí nebo svalů je zpravidla způsobeno svalovým stahem při průchodu elektrickým proudem. Mohou se vyskytnout zlomeniny, poškození svalů, šlach, kloubů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Bouřka: zkáza v kuchyni? Jak ochránit elektrospotřebiče

Jak vzniká homosexualita? Jen v genech to není

Mravenčení : Kdy jde o příznak nemoci?

Vstoupit do galerie | 11 11 potravin, které si určitě nedávejte před spaním