Mučivé bolesti i hrozící neplodnost. Endometrióza je i tak dar, který mi změnil život
Většina žen o tomto onemocnění dlouhá léta neví a snaží se ho přetrpět. Často si ho totiž plete s bolestivou menstruací. Endometrióza je ale vážná diagnóza, která kromě úporných bolestí může mimo jiné i za neplodnost. Trpí jí jedna žena z deseti. "Onou desátou ženou z průměru jsem i já," píše v osobním textu redaktorka Aktuálně.cz Klára Elšíková, které nemoc zpřeházela životní priority.
Na endometriózu se sice neumírá, dokáže ale nesmírně znepříjemnit život. Největší nález jsem měla ve střevech a během menstruace jsem kvůli bolestem nemohla normálně fungovat. Lékaři mi jako jedinou alternativu doporučili operaci a hormonální léčbu. Rozhodla jsem se sice naslouchat doktorovi, ale zároveň jsem kontaktovala také ženy, kterým se podařilo onemocnění vyléčit. Dala jsem tak šanci jak tradiční, tak celostní medicíně.
O tom, že mám endometriózu, jsem se dozvěděla před více než třemi lety. Během menstruace mi způsobovala bolesti, kvůli nimž jsem celou noc nespala a každé tři hodiny užívala ibalgin, někdy rovnou dva. V práci jsem si jednou kvůli bolesti musela na toaletách lehnout na zem a nakonec jsem omdlela. Ženy si skutečnou diagnózu často vyslechnou až po několika letech, protože se mylně domnívají, že je běžné, když menstruace hodně bolí. Normální to ale opravdu není. Lékaři mi řekli, že i když mě endometrióza nezabije, rozhodně mě neposílí. Jedná se podle nich o nevyléčitelné chronické onemocnění.
Kvůli bolesti nedošly ani na záchod
Endometriózu jsem měla ve střevech a největší ložisko měřilo 3,5 centimetru. Musela jsem se kvůli tomu začít vyhýbat některým potravinám. Čas od času se pak mé okolí pozastavovalo nad tím, proč nejím pečivo a vyhýbám se pivu. Když jsem se o příčině rozhovořila, ukázalo se, že s problémem bojuje více žen, než jsem si myslela. Často také trpěly závažnější formou onemocnění, kdy jsem si vyslechla příběh pacientek, které se potýkaly s až dvaceticentimetorvým nálezem.
Některé si musely nechat odoperovat vaječníky s vejcovody a i tak se několik z nich potýkalo s recidivou, což bývá častý jev. Kvůli bolestem si některé z nich nezvládly dojít na toaletu a počuraly se do postele. Ve světle jejich potíží se může moje forma onemocnění jevit téměř jako marginální. Díky tomu, že mě ale nemoc zcela neparalyzovala, měla jsem možnost vyzkoušet jednotlivé přístupy celostní medicíny.
Jak příběhy postupně přibývaly, potkávala jsem i ženy, které se dokázaly z endometriózy vyléčit. Povedlo se to například naturoterapeutce Gabriele Tuatti nebo jógové lektorce Andree Knotkové. Inspirovala jsem se tak jejich cestou, zatímco jsem dál naslouchala radám svých lékařů.
Na operaci jsem nechtěla
Co je endometrióza
Endometrióza je nezhoubné chronické gynekologické onemocnění, během kterého se buňky podobné buňkám děložní sliznice vyskytují i jinde v těle než pouze v děloze. Buňky se přitom chovají stejně, jako by se chovala děložní sliznice - reagují na hormonální změny a v době menstruace se odlučují. Tím, že k odlučování, a tedy i jizvení dochází cyklicky, rozvíjí se chronický aseptický zánět. Všechny tyto děje vedou v drtivé většině případů k bolestivým projevům a způsobují neplodnost.
S prvním specialistou na endometriózu jsem dobrou zkušenost neměla. Zeptal se mě, jak velkou bolest cítím na škále od jedné do deseti, a když jsem hranici stanovila někde u sedmičky, začal automaticky domlouvat termín operace. O ničem se se mnou příliš nebavil, skoro nic mi nevysvětlil. Vše proběhlo tak rychle, že jsem z ordinace odcházela v šoku a s pocitem, že na operaci jít nechci. Tehdy jsem ji ale ještě pokládala za jediné možné řešení.
Když jsem si následně o endometrióze začala hledat informace, zjistila jsem, že na operaci nutně jít nemusím, pokud dokážu s bolestí žít a nebude mi vadit, že mi nemoc případně zkomplikuje otěhotnění. Operaci jsem tak zrušila a našla si jiného doktora.
Nový lékař se mnou vedl delší rozhovor a vysvětlil mi, že pokud mě bolest neomezuje, doporučoval by mi hormonální léčbu. Denně bych tak brala prášky, které by zastavily menstruaci a s ní i bolest a zvětšování ložisek. Nemoc by se tak s velkou pravděpodobností přestala rozšiřovat a možná i trochu ustoupí. "A dál se uvidí," vyslechla jsem si v ordinaci.
Hormonální léčba mi dala klid
Přestože jsem se hormonům zpočátku chtěla vyhnout, abych mohla normálně menstruovat, nakonec moje přesvědčení změnila obava, že se endometrióza rozšíří a operaci se nakonec nevyhnu. Odolala jsem radám kamarádek a diskusím na internetu, které hormonální léčbu líčí jako to nejhorší, co můžu svému tělu udělat.
Ujasnila jsem si, že zodpovědnost za rozhodnutí o svém těle nesu pouze já. Brát hormony teď neberu jako žádnou prohru, ale způsob, jak svému zdraví prospět. Někdo bere prášky na srdce, já na endometriózu. Nakonec jsem opravdu patřila mezi ty šťastné ženy, kterým užívání hormonů nezpůsobilo žádné změny ani obtíže.
Bolesti polevily během tří měsíců
Hormonální terapie endometriózu zcela vyléčit nedokáže, hledala jsem proto další možnosti, jak zlepšit svůj zdravotní stav. Rozhodla jsem se proto vyzkoušet čínskou medicínu v jednom pražském centru. Vstupní vyšetření probíhalo víc než hodinu, lékařka mi prohlédla oči, jazyk, změřila mi tep a položila mi desítky otázek. O první menstruaci, o bolesti, nočním pocení, i o frekvenci, s jakou chodím na záchod. Součástí endometriózy ve střevech je totiž také problém s nepravidelným vyprazdňováním.
Lékařka mi následně nechala namíchat bylinky, které jsem pila každé ráno. K tomu jsem začala pravidelně docházet na akupunkturu. Během prvních tří měsíců bolesti polevily a ulevilo se i metabolismu. Úleva mohla být nicméně zároveň dána hormonální léčbou, bylinky jsem začala brát přibližně ve stejnou dobu.
Tehdy jsem si poprvé začala všímat, kdy a jak silně se bolest ozývá a hlavně co ji způsobuje. Velkou roli hrál alkohol. Každý větší večírek si vybral svou daň v podobě celé škály myslitelných bolestí. A protože větších party nebylo během týdne málo, rozhodla jsem se, že přestanu pít úplně. V tu chvíli se z nemoci stal svým způsobem dar, který mi, stejně jako mnoha jiným ženám s endometriózou, změnil život.
Zapít pocity je jednodušší
Přestat pít pro mě totiž vůbec nebylo jednoduché. Měla jsem jasný důvod, přesto jsem si nemohla poručit. Ráno jsem se zase vzbudila s kocovinou a byla jsem na sebe naštvaná. Po několika pokusech mi došlo, že potřebuji pomoc. Začala jsem tak chodit na podpůrnou skupinu pro alkoholiky. Každotýdenní setkání mi pomohlo stát si za svým rozhodnutím, které jsem začala vnímat jako svou životní misi.
Ukázalo se ale, že zvládnout bažení po alkoholu je jen začátek. S abstinencí postupně začaly vyvstávat důvody, proč jsem raději šla do baru, než abych si doma pustila Poirota a blbou náladu nějak přečkala sama se sebou. Zalít šedé buňky mozkové alkoholem je totiž mnohem jednodušší než čelit svým pocitům.
Začala jsem hledat cesty, jak se zbavit komplexů
Příčiny endometriózy
Endometriózou trpí jedna z deseti žen. Ovlivňuje jejich každodenní život, vzdělávání, zaměstnání, partnerství a mentální zdraví. Příčiny nejsou známé a léčba, která by vedla ke úplnému vyléčení, dosud neexistuje. I proto, že výzkumy tohoto onemocnění jsou stále podfinancované. V Česku se onemocnění věnuje pacientská organizace ENDOtalks, která se i letos v březnu zapojuje do celosvětové osvětové akce ENDOmarch 2023, která se koná v Praze, Brně a Ostravě.
Zjistila jsem, že se nemám moc ráda a celý život přežívám v pocitu, že nejsem dost dobrá. Projevuje se to například tím, že se bojím plnit si sny, protože si myslím, že na ně jednoduše nemám. A ono je vždy snazší litovat se na baru než takový pocit naplno prožít a začít s ním něco dělat. Došlo mi také, že neumím říct ne přehnaným požadavkům, a ještě si kladu za vinu, že jich nejsem schopna dosáhnout.
Začala jsem tak postupně hledat cesty, jak se svých komplexů zbavit, jak na sebe být hodná a jak se také začít bavit jinak. Díky pití jsem se totiž mimo jiné cítila svobodná. Nové možnosti se najednou začaly nabízet jakoby samy od sebe. Dostala jsem například tip na takzvaný volný tanec, který mě přivedl na úplně novou životní cestu, v práci jsem si řekla o volné pátky a tři týdny dovolené, abych mohla zrealizovat svůj vysněný projekt - napsat další novelu.
Nález se zmenšil
Nález se po necelém roce o centimetr zmenšil. Lékař mé nadšení krotil s tím, že může jít jen o odchylku měřícího zařízení. Tehdy jsem mu jeho skeptický pohled zazlívala, dnes chápu, že se lékaři snaží nedávat pacientkám marné naděje.
Protože jsem chtěla vyzkoušet celistvější přístup než jehličky a pití bylinek, začala jsem hledat ženy, kterým se podařilo z endometriózy vyléčit.
Jak mi jejich zkušenosti s další léčbou pomohly, se dozvíte v druhé části textu, kterou vydáme 24. března.