reklama
 

Antibiotika přestávají fungovat. Můžeme si za to sami!

Chcete se rychle dostat z nemoci, a tak často žádáte od doktora antibiotika? Pozor, může se jednat hlavně o "rychlou" cestu k budoucím větším potížím. Antibiotika už vám nezaberou, až je příště v případě vážnější choroby budete potřebovat mnohem víc.

Foto: Thinkstock

Chcete se rychle dostat z nemoci, a tak často žádáte od doktora antibiotika? Pozor, může se jednat hlavně o "rychlou" cestu k budoucím větším potížím. Antibiotika už vám nezaberou, až je příště v případě vážnější choroby budete potřebovat mnohem víc.

Příliš časté nasazování antibiotik totiž způsobuje, že si bakterie vyvinou různé mechanizmy, jak jejich účinek zneutralizovat. Tato odolnost neboli rezistence se stává obrovským problémem. Onemocnění takovou odolnou bakterií nelze antibiotiky léčit a často končí i smrtí pacienta.

Pravidla se musí dodržovat

Rezistenci mikrobů vůči antibiotikům způsobují především tyto důvody:

  • příliš časté  používání
  • nasazování z banálních důvodů - například v případě očních kapek, používaných při běžném podráždění
  • užívání při léčbě nevhodných nemocí 

Antibiotika totiž zastavují růst bakterií nebo je přímo ničí. Účinkují tedy pouze na bakteriální infekce. Na ostatní druhy infekčních onemocnění, jako jsou záněty virové nebo plísňové, však nepůsobí.

Musíme je "vyležet"

Potíž bývá i s tzv. moderními antibiotiky, které se berou ve zkráceném režimu, například jen 1x za 12 či 24 hodin a/nebo pouze po dobu tří dnů.  Často se stane, že tak nedokáží infekci zdolat, jen potlačit, a ta se pak brzy zase vrátí s novou silou a odolností vůči původnímu léku. Místo abychom se rychleji uzdravili, jsme nemocní déle a vážněji. 

Jejich podávání se řídí dvěma důležitými pravidly: užívají se v pravidelných časových intervalech a dostatečně dlouhou dobu. Je to proto, aby nedošlo k návratu nemoc a vzniku rezistence.  Ze stejných důvodů je také potřeba při jejich užívání dodržovat režim nemocného - tj. klid, bez namáhání a pokud možno ležet. Dodržujete to? Asi ne.

Smrt z banálních důvodů

V poslední době se stále častěji objevují zvlášť rezistentní bakterie, jako je MRSA, legionella nebo tzv. nemocniční bakterie. Pacienti, zvlášť ti oslabení, pak umírají vlastně z banálních důvodů, jako je "obyčejný" zápal plic, močová infekce a podobně.

Přitom naopak ve srovnání s druhou polovinou minulého století klesá počet nově vyvíjených antibiotických látek. Odborníci proto hledají cesty, jak rezistenci bakterií omezit či zpomalit. Jednou z cest je i účinná spolupráce mezi jednotlivými zeměmi.

Na zhoršující se situaci v oblasti resistence mikrobů vůči používaným antibiotikům reaguje i zdravotní výbor Evropského parlamentu, který bude na své nejbližší schůzi projednávat návrh zprávy o mikrobiální výzvě.

Cesta potravního řetězce - přes zvířata

"V naší zprávě vyzýváme k uvážlivému používání antimikrobiálních látek jak v humánní tak ve veterinární medicíně. Zcela odmítáme preventivní profylaktické podávání antibiotik v živočišné výrobě při chovu hospodářských zvířat," připomíná MUDr. Milan Cabrnoch, který je poslancem Evropského parlamentu. 

Zvláštní důraz klade zpráva Evropského parlamentu na nezastupitelný význam očkování. Díky důslednému a plošnému očkování se radikálně snižuje výskyt přenosných onemocnění a tedy i potřeba používání antibiotik. Symbolický význam má vyhlášení 18. listopadu Evropským dnem správného používání antibiotik.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Pivo a ženy: Místo prsou rostou břicha

Něžné detaily i nečekaná jednoduchost. Top manikérkou Instagramu je Tina Goldsteinová | Video: Instagram/Betina Goldstein
reklama
reklama
reklama