Náš mozek má schopnosti a vlastnosti, nad nimiž zůstává lidský rozum stát. Nevěříte? Zkusíme vás přesvědčit neuvěřitelnými fakty o tom, co se děje v naší hlavě.

Mozek je nesložitější a nejzáhadnější součástí lidského těla. Nejspíš  právě proto také zůstává tou nejméně prozkoumanou součástí anatomie.

Formule v lebce

Vědci tvrdí, že toho, co o něm víme, je mnohonásobně méně, než toho, co nevíme. Přesto toho je hodně, co už o něm vědci zjistili. Tady jsou některá zajímavá fakta.

Nervové impulsy putují do mozku (a opačně) rychlostí luxusního sportovního auta - přibližně 270 km za hodinu. Záleží však na typu neuronu. Všechny nejsou stejně rychlé. Reagují rychlostí od 0,5 m za sekundu až po 120 metrů za sekundu. Není divu, že mozek spotřebuje energie jako 10wattová žárovka - na svůj výkon je vlastně docela "úsporný".

Operovat se dá i při vědomí

Pacienti s nádory, Parkinsonovou nemocí nebo s epileptickými záchvaty často podstupují operaci mozku při plném vědomí. Pro neurochirurga je lepší nespoléhat jen na zobrazovací techniku, ale mluvit přímo pacientem, aby dobře „zmapoval" kritické oblasti jako je vidění, mluvení, pohyby. Jen tak se dá dokonale zjistit, zda operace probíhá přesně a bezpečně. Pacient je pod anestetiky, jen když se otvírá lebka.

Mozek ví všechno, ale necítí nic

Víme, že mozek je sídlem rozumu - a platí to doslova. Stejně jako fakt, že cit "musí stranou" - taky doslova. Mozek sám totiž nemá receptory pro bolest. Nemá vlastní senzorický nervový systém, kterým by sledoval teplotu, tlak a dokonce ani poničení tkáně. Proto jej lze operovat při vědomí (viz výše) a mozek necítí vůbec nic. Pokud tumor či cysta způsobují bolest hlavy, je bolest jen výsledkem tlaku na nervovou tkáň nebo na krevní cévy v okolí mozku.

Dvě části mozku jsou viditelné zvenčí

Pokud by vám někdo vybíral z lebky mozek, oční bulvy by šly s ním. Oči jsou totiž pevně spojené se zadním lalokem, který je odpovědný za vizuální informace. Svazky optických nervů spojují sítnici, kde se předmět zobrazuje, přímo s týlním lalokem. Naše ostatní čtyři smysly posílají své signály do mozku pomocí nervů, ale pouze oči jsou s mozkem spojené napevno stejně, jako například klávesnice s počítačem.

Žrout kyslíku

Přestože váha mozku představuje pouhá 2 % naší celkové tělesné váhy, mozek spotřebovává 20 % kyslíku. Tedy celou pětinu - a proto je mozek tak zranitelný, kdykoli je tělo bez vzduchu. Už po necelých 4 minutách sníženého přívodu kyslíku v krvi mozkové buňky odumírají.

Sami se nemůžete lechtat

Můžete, ale nebudete se smát. Tělesný nervový systém je neustále aktivní, takže slyšíme i svůj dech nebo cítíme váhu těla na vlastních nohou. Reagujeme také  na podněty z okolního světa - troubení aut, polibek atd. Podle neurologů je za to vše zodpovědná část mozku zvaná cerebellum, malá oblast, která kontroluje začlenění smyslového vnímání a koordinaci pohybu. Cerebellum tak upozorní ostatní části mozku, že "lechtací pohyby" děláte sami. Senzory pak vědí, že to mají ignorovat.

Sklad informací

Mozek se skládá z 50 až 200 miliard neuronů (přesně to nikdo neví). Každý komunikuje s tisícem až stovkou tisíc dalších neuronů.

Každá mozková buňka obsahuje asi 5x víc informací než celá Encyclopedia Britannica. Vědci se stále neshodli na konečném poměru, ale obsah každé buňky je mezi 500 a tisícem terabytů. Národní archiv Velké Británie zachycuje 900 let historie a přesto má jen 70 terabytů...

Co se děje v noci?

Mozek je mnohem aktivnější v noci než ve dne. Člověk by řekl, že všechny naše denní povinnosti jsou mnohem složitější,  než jen ležet v posteli. Přesto je tomu naopak. Když vy vypnete, mozek může konečně přestat pracovat "na vás" a začne si dělat svou vlastní práci. Vděčíme jí například za sny.
Podle odborníků platí, že čím vyšší má kdo IQ, tím má více snů. Pokud jste se vyděsili, že vám se bohužel nic nezdá, tak se lekáte zbytečně. Většina snů netrvá déle než 23 sekund, takže je těžké si je zapamatovat. Takže většinu snů prostě do rána zapomeneme.

Všechno je jinak

Neurony se vytvářejí během celého života. Toto převratné zjištění (dokazují ho např. studie Freda Gage ze Salk Institute v americké La Jolle) posunulo vědu úplně jinam. Ještě donedávna se odborníci domnívali, že mozková a nervová tkáň se neumí obnovovat. I když se to neděje stejným způsobem jako u jiných tkání v těle, přesto se neurony dokáží regenerovat a rostou po celou dobu života.

Růžové želé

80 % mozku tvoří voda. Mozek není ta šedá, pevná hmota, jak ho známe z filmu. Je růžový a třaslavý jako želé. Až budete mít žízeň, pamatujte na to  - a dejte mu napít.

Vstoupit do galerie | 11 10 nejnebezpečnějších věcí, co máte v bytě