Entoloma sinuatum, Rhodophyllus sinuatus, Agaricus sinuatus, Agaricus fertilis, Agaricus lividus
Závojenka olovová je stopkovýtrusou houbou z čeledi závojenkovitých. Řadí se mezi ty nejnebezpečnější houby světa. U nás se však vyskytuje jen vzácně. Nezřídka se také jako závojenka olovová mylně označují i další druhy závojenek. Ačkoliv mezi závojenkami najdeme i jedlé druhy, většina z nich je smrtelně jedovatá.

Vzhled houby

Závojenka olovová má masitý klobouk o šířce 5 – 20 cm. Povrch klobouku je vláknitě žíhaný, hladký, typicky hedvábně lesklý. Má krémovou barvu s nádechem šedomodré, zejména za sucha tak připomíná olovo. Klobouk však může hrát i odstíny žluté, okrové a hnědé barvy.
V mládí má klobouk polokulovitý tvar s podvinutým okrajem, později je kuželovitý, hrbatě sklenutý až plochý. Ve středu plochého klobouku vyčnívá tupý hrbolek. U velkých plodnic bývá klobouk zvlněný.
Lupeny závojenky jsou krémově nažloutlé, později mají lososovou, načervenalou až hnědočervenou barvu. Jsou vysoké a řídké. U třeně jsou volné.
Masivní válcovitý třeň bývá na bázi kyjovitě rozšířený, má délku 5 – 12 cm. V mládí má výrazně břichatý tvar. Třeň je vláknitý, křehký. Má stejné zbarvení jako klobouk, ke kterému bývá široce připojený, někdy i se zoubkem. Zprvu je třeň plný, časem se stává dutým.
Dužina houby je bělavá, na řezu ani otlakem nemění barvu. Nese slabou moučnou vůni a má příjemnou chuť.
Výtrusný prach je růžový.

Možné záměny

Mladé plodnice závojenky olovové mohou být vzhledem velmi podobné mladým plodnicím hřibu dubového nebo hřibu smrkového. S těmito oblíbenými jedlými hřiby má závojenka také společné místo výskytu. Od hřibu dubového a smrkového lze závojenku olovovou spolehlivě rozpoznat odlomením klobouku. Ten bývá u obou hub v mládí podvinutý. Zatímco závojenka má na spodní straně lupeny, hřiby tam mají rourky.
Záměny hrozí také s jedlou závojenkou podtrnkou nebo závojenkou sadovkou. Proto tyto houby sbíráme zásadně jen pod ovocnými růžovokvětými stromy (pod trnkami, hlohy, jabloněmi, hrušněmi, třešněmi apod.). Jedlé druhy závojenek rostou zjara, závojenka olovová se objevuje později. Na další jedovaté druhy závojenek lze však narazit po celý rok. Jde například o závojenku vmáčklou, závojenku páchnoucí nebo závojenku mechovkovitou.
Závojenku olovovou mohou bohužel neznalí houbaři považovat za pečárku nebo čirůvku májovku. Čirůvka je oproti závojence světlejší a vyrůstá zjara. Na podzim se zase objevuje jedlá strmělka mlženka, i ta je závojence podobná a hrozí tak kritickou záměnou.

Kdy závojenka olovová roste?

Na závojenku olovovou lze natrefit od června do října, jen ojediněle se plodnice objevují i na jaře.

Kde závojenka olovová roste?

U nás se závojenka vyskytuje zřídka. K vidění je především v teplejších oblastech. Jde o teplomilný druh. Závojence se daří zejména v listnatých lesích, pod duby, buky, lískami nebo habry. Osídluje i hráze rybníků. Dává přednost těžším půdám, s vyšším obsahem vápníku.
Závojenka roste jednotlivě, ještě častěji v roztroušených skupinách.

Otrava závojenkou olovovou

Závojenka olovová je smrtelně jedovatou houbou, která působí velmi rychle a prudce. Přesný původce obtíží však není znám, jed závojenky olovové dosud nebyl přesně identifikován.
Již do 2 – 4 hodin od konzumace houby se dostavují silné zažívací potíže, které mohou trvat i několik dnů. Otrava se projevuje úporným zvracením a prudkými průjmy, provází je také střevní křeče, bolesti břicha, závratě a bolesti hlavy.
V nejhorších případech, zejména u citlivých a oslabených jedinců, končí otrava fatálně. Nedochází sice k závažnému poškození žádného orgánu, avšak průběh otravy je tak výrazný, že vede k totálnímu vysílení organismu.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.