reklama
 

Rukola, celým názvem rukola setá, je vytrvalou rostlinou z čeledi brukvovitých. Jde o příbuznou ředkvičky, kedlubny nebo řeřichy. Svoji peprnou, jemně pikantní nahořklou chutí řeřichu také připomíná.
Rukola má původ ve Středomoří, kde představuje tradiční kulinářskou ingredienci. Mladé lístky se zde hojně uplatňují jako listová zelenina. Najdeme je v mnoha italských gurmánských specialitách. Rukola je známá také z obložených baget, které zpestřuje namísto zeleného salátu. Méně známé je to, že semena rukoly se dají využít k ochucení olejů. Oblíbené byly již ve starém Římě, byly jim dokonce přisuzovány afrodiziakální účinky.

Rukola, roketa a křez

V botanickém zařazení rukoly panují nejasnosti, rukola je především obchodním názvem, někdy se užívá i označení „wild rucola“. Latinsky má jít o rostlinu Rucola salvatica, avšak i tento název je sporný.
U nás se pod pojmem rukola či rukola setá často myslí rostlina roketa setá. Podle botaniků nejde o stejné rostliny, ač obě patří do čeledi brukvovitých. V Česku se přesto pod označením rukola setá zpravidla prodávají semena rokety seté (Eruca sativa). Zatímco rukola je vytrvalou rostlinou, roketa je jednoletkou. Oproti rukole má méně výraznou chuť, využití obou rostlin je však shodné. Tím však zmatky ohledně označení rostliny ještě nekončí.
Rukola se totiž někdy říká i dalším rostlinám. Může jít i o křez tenkolistý (Diplotaxis tenuifolia), trvalku s ostrou chutí podobnou křenu. Pravá rukola je jemnější.

Popis rostliny

Rukola má úzké členité listy, které tvarem připomínají pampelišku. Čepel listů má jen málo výraznou žilnatinu, listové řapíky jsou dlouhé a tuhé.
Rostlina dorůstá do výšky 20 cm, při květu pak do 40 – 60 cm. V době květu je nápadně podobná řepce nebo hořčici, odlišuje se však žlutými květy s purpurovou žilnatinou. Plodem rostliny je šešule.
Roketa setá má oproti rukole listy větší, zato méně vykrajované. Kvete bíle a má větší semena.

Pěstování

Rukola se pěstuje zejména v zahraničí, jako zelenina se k nám dováží především z Itálie, Rakouska nebo Německa. U nás se častěji pěstuje zmiňovaná jednoletka roketa setá.
Pokud se podaří obstarat semena, i v našich podmínkách se dá pěstovat původně středomořská rukola. Jako nenáročnou trvalku ji lze pěstovat venku na zahrádce i v truhlících na parapetu či na balkóně. Roste velmi rychle a bujně, potřebuje proto dost prostoru (každá rostlina kolem sebe cca 20 cm). Bude se jí dařit na slunném místě s dostatečnou zálivkou.
Mladé lístky rukoly se sklízejí postupně během celé sezóny. Čím víc se trhá, tím rychleji dorůstá. Přezimuje jen kořen. Může se na zimu umístit do sklepa, na jaře znovu vděčně obrazí.

Zdravá pochoutka

Rukola je pochoutkou italské kuchyně. Hodí se do zeleninových salátů, obdobně jako zelený salát, se kterým se dá kombinovat. Zpestří těstoviny, rizoto, také pizzu. Lze ji využít i v receptech na různé pomazánky, bylinkové tvarohy, másla a dipy, jako alternativu pažitky či ředkvičky. Uplatní se také v teplé kuchyni, jako ingredience krémových polévek nebo v náplních sladkých koláčů. Chutná i restovaná na másle.
Její výhodou je to, že v lednici vydrží relativně dlouho čerstvá, nejlépe zabalená ve vlhké utěrce.
Rukola nenabízí jen svěží pikantní chuť, ale také obsah vitamínů a zdraví prospěšné účinky.

- rukola posiluje imunitu
- má detoxikační vlastnosti
- podporuje zdravé zažívání
- má močopudné účinky
- působí antisepticky

Pesto z rukoly – recept

Na 100 g čerstvých listů rukoly si připravíme asi 5 lžic kvalitního olivového oleje, 1 lžíci vinného octa, stroužek česneku, 50 g parmazánu, sůl a pepř. Pro zjemnění chuti můžeme přidat i najemno nasekané vlašské ořechy, pistácie, kešu nebo piniové oříšky.
Rukolu nasekáme nadrobno, abychom k ní přidali prolisovaný česnek, jemně mletý parmazán a všechny ostatní ingredience. Směs důkladně promícháme (případně rozmixujeme), osolíme a opepříme. Necháme uležet v lednici minimálně několik hodin.
Pesto z rukoly nahradí klasické pesto z bazalky nebo rajčat. Hodí se do receptů italské kuchyně, skvěle chutná s těstovinami a mořskými plody.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama
reklama
reklama