Řeřicha setá (Lepidium sativum), nazývaná také řeřicha zahradní, je rychle rostoucí bylinou z čeledi brukvovitých. V současnosti se pěstuje především jako nenáročná listová zelenina, někdy i zplaňuje.
Řeřicha má původ zřejmě na Blízkém východě, kde je známá již po tisíce let. Odtud se také ještě v starověku rozšířila do dalších částí Asie a Evropy.
Pro svoji intenzivní kořenitou chuť a mírně štiplavé aroma se dnes řeřicha uplatňuje zejména jako zelené koření. Nachází obdobné využití jako zelená petrželka nebo ředkvičky, chuť ředkviček také připomíná. Protože vařením ztrácí cenné látky i chuťové vlastnosti, využívá se čerstvá, například do zeleninových salátů, pomazánek a nejrůznějších dipů. Dochutí polévky, omáčky, rizoto, těstoviny, stejně jako vaječné pokrmy, vařené brambory nebo grilovanou zeleninu.

Popis rostliny

Řeřicha setá je jednoletou rostlinou, která dorůstá do výšky 30 – 50 cm. Má dlouhý kořen a rozvětvené stonky. Na nich vyrůstají peřenoklané nebo peřenosečné stopkaté listy jasně zelené barvy, oválného tvaru, s vlnitým okrajem.
Od června do srpna kvete drobnými květy v bílé nebo růžové barvě. Ty na vrcholech stonků vytvářejí hroznovitá květenství. Plodem rostliny jsou drobné šešule s červenohnědými semeny.
Dospělé rostliny dříve sloužily v lidovém léčitelství. Jako zelenina se uplatňují zejména klíční rostliny vysoké jen pár centimetrů. Na průsvitném stonku nesou několik drobných celokrajných lístků, často jsou na nich i zbytky semínek.

Pěstování řeřichy

Řeřicha je jednou z nejméně náročných druhů zeleniny. Dá se pěstovat celý rok. Nepotřebuje dokonce ani substrát a vystačí si s minimem světla.
Bez potíží ji lze pěstovat v domácím prostředí. Hodí se i pro venkovní pěstování, venku však roste pomaleji.
Řeřicha se rozmnožuje výhradně semeny. Semínka stačí hustě rozmístit na plochý plastový sáček s vrstvou vaty. Pokud mají dostatečnou teplotu a vláhu, klíčí již po 2 – 3 dnech. Semínka ani mladé rostlinky nesmějí zaschnout, každý den se proto kropí.
Již asi týden po výsevu se může řeřicha sklízet. Mladou rostlinku odstřiháváme nůžkami a rovnou konzumujeme. Pokud řeřichu necháme dorůst cca do 10 cm a odstřihneme jen horní část natě, ještě doroste. Takto je možné ji sklízet až třikrát.

Malá rostlinka s velkým množstvím cenných látek

100 gramů řeřichy obsahuje více než 10 % doporučené denní dávky sedmnácti cenných látek. I v zimním období je významným zdrojem vitamínu C. Vedle něho obsahuje některé vitamíny skupiny B, vitamín E, K nebo betakaroten. Z minerálních látek najdeme v jejím složení například draslík, vápník, železo, fosfor, zinek, sodík nebo jód. Řeřicha se však cení také pro obsah mastných kyselin nebo vlákniny.
Díky svému složení má řeřicha řadu příznivých účinků.

- řeřicha posiluje imunitu
- má protizánětlivé vlastnosti
- má antioxidační efekt
- napomáhá detoxikaci
- je prospěšná ledvinám a močovým cestám
- příznivě působí na činnost jater a žlučníku
- podporuje trávení
- je prospěšná při nachlazení

Jednoduchá tvarohová pomazánka s řeřichou – recept

Na 250 g měkkého tvarohu budeme potřebovat 100 g řeřichy, 2 lžíce zakysané smetany, pepř a sůl, příp. vlašské ořechy.
Řeřichu nadrobno nasekáme, abychom ji vmíchali do tvarohu zjemněného zakysanou smetanou. Popepříme a osolíme.
Pomazánku podáváme na čerstvém pečivu. Můžeme ji dozdobit nasekanými vlašskými ořechy.

Salát z hlávkového zelí s řeřichou – recept

Vedle hlávkového salátu a řeřichy budeme potřebovat ještě 2 mrkve, 1 větší okurek, lžíci citrónové šťávy, pepř a sůl, příp. trochu olivového oleje.
Hlávkový salát nakrájíme na drobné pásky, řeřichu nasekáme nadrobno, mrkev a okurku nastrouháme na jemném struhadle. Vše smícháme dohromady, abychom přidali citrónovou šťávu, pepř a sůl.
Salát můžeme dochutit i pár kapkami panenského olivového oleje.