reklama
 

Pulmonaria officinalis
Lidové názvy: plucník, pličník, plicní plevel, hvězdoš, korálky, cicalka, včelka
Čeleď: brutnákovité (drsnolisté)

Popis byliny

Plicník lékařský je vytrvalou bylinou s výškou 10 – 30 cm.
Má tenký větvený oddenek. Na rozdíl od přímé lodyhy je plazivý. Květonosná lodyha se větví jen zřídka, je štětinovitě chlupatá, střídavě olistěná.
Lodyžní listy jsou přisedlé, mají úzce vejčitý až kopinatý tvar. Přízemní listy jsou větší. Jsou dlouze řapíkaté. Mají široce vejčitý tvar, na bázi jsou srdčité, na vrcholu špičaté. Listy mají zpeřenou žilnatinu, jsou žláznatě chlupaté a bíle skvrnité.
Přízemní listy vytvářejí přízemní růžice, ty vyrůstají současně s lodyhami. V období od března do června se na koncích lodyh objevují pětičetné květy. Po třech se skládají do listnatých vijanů. Květy jsou tvořeny trubkovitě zvonkovitým, štětinatě chlupatým kalichem a nálevkovitou korunou se srostlými korunními plátky. Rozkvétají postupně. Zprvu jsou růžové nebo červené, později fialoví, po opylení modrají.
Plodem jsou tmavé lesklé tvrdky.

Výskyt a pěstování

Plicník lékařský je doma po celém mírném pásmu Evropy, areál jeho rozšíření zasahuje až po Kavkaz. U nás se vyskytuje roztroušeně, někde zcela chybí.
Plicník osídluje listnaté a smíšené porosty, najdeme ho v lužních a suťových lesích. Roste ve světlých hájích, na okrajích lesů a v křovinách. Plicník lékařský je také dekorativní či půdokryvnou rostlinou, která se pěstuje na zahradách. Slouží také jako medonosná rostlina.
Plicník snese písčité i jílovité půdy, dařit se mu bude zejména na vápencovém podkladě. Preferuje vlhčí, hlubokou, na živiny bohatou půdu a polostinná stanoviště.

Léčitelství

Plicník lékařský je tvořen až z 5 % kyselinou křemičitou a z 10 % tříslovinami. Bylina je také zdrojem slizovitých látek, saponinů, flavonoidů, organických kyselin, minerálů (zejména vápenatých solí) nebo vitamínu C. Obsahuje také allantoin, fytosterin, pyrolizidinové alkaloidy a cukry.
V léčitelství se využívá kvetoucí nať plicníku, která se seřezává od země, v období od dubna do května. Nať po rozkvětu nese nejvíce účinných látek. Asi měsíc po odkvětu lze sklízet i samotné listy rostliny. Droga se suší se ve stínu, co nejrychleji, při sušení se obrací. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Skladuje se v uzavřených nádobách.
Mladé listy plicníku lze konzumovat i přímo, poslouží jako ingredience jarních salátů.

Léčivé účinky plicníku

- má protizánětlivé a dezinfekční účinky
- je prospěšný při respiračních potížích
- podporuje odkašlávání
- regeneruje sliznice dýchacího a trávicího ústrojí
- pomáhá proti průjmu a žaludečnímu krvácení
- zvyšuje krevní srážlivost
- působí mírně močopudně
- příznivě ovlivňuje žlázy s vnitřní sekrecí
- zevně regeneruje pokožku

Podávání a užití

Vnitřní užití

Plicník lékařství se vnitřně užívá jako čajový odvar (2 čajové lžičky na šálek nálevu), který se pije 2 – 3x denně. Je bez zápachu a chutná slizovitě.
Kvůli obsahu alkaloidů se plicník neužívá dlouhodobě (ne déle než 3 týdny), nedoporučuje se těhotným a kojícím ženám, ani dětem do 5 let. Obezřetně by plicník měli užívat lidé s vysokou sedimentací krve.
V bylinných směsích se plicník často kombinuje s diviznou, jitrocelem, prvosenkou, přesličkou nebo fenyklem.
Plicník lékařský může nahradit i plicník tmavý. Má stejné léčivé vlastnosti a obdobný vzhled, jen listům chybí bílé skvrny.

Vnější využití

Při respiračních potížích plicník pomáhá zejména v podobě inhalací (recept níže).
Odvar z byliny poslouží také jako obklad nebo k omývání pokožky. Hojí hnisající rány, pomáhá při krvácejících hemoroidech.

Bylinná inhalace při respiračních potížích – recept

2 polévkové lžíce sušeného plicníku přelijeme 0,5 l vroucí vody a necháme luhovat cca 10 min. Následně se obličejem nakloníme nad nádobu s odvarem, hlavu překryjeme ručníkem a inhalujeme.
Při respiračních potížích inhalaci provádíme 2x denně, po dobu několika dnů.
K plicníku lze přidat i další byliny jako jitrocel, diviznu či podběl.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama
reklama
reklama