Nápoji rozumíme tekutiny s vysokým obsahem vody určené k přímé konzumaci v tomto stavu, přičemž z této definice existují i menší výjimky. Ty se vztahují například na speciální tekutá jídla, z nichž je zde třeba na první místo zařadit polévky. Ty představují první chod oběda či večeře (nebo samostatně podávaná jídla). Jsou připraveny na základě vývaru z masa, zeleniny a jiných potravin, obsahují většinou i ony vařené potraviny včetně dalších ingrediencí a konzumují se pomocí lžíce. Ani "bujóny", tedy čisté vývary z masa nebo zeleniny, které bychom mohli pít, neoznačujeme za nápoje.
Nápoje lze dělit do několika skupin podle složení, teploty či účinku.
Podle složení nápoje můžeme rozdělit tyto tekutiny na jednosložkové a vícesložkové. Z jednosložkových nápojů uvedeme na prvním místě vodu, tekutinu, která je obsažena ve všech nápojích a představuje základní podmínku pro život na naší planetě. I kdyby nebylo jiných nápojů, voda nám zajistí přežití, její absence naopak po nepříliš dlouhé době znamená neodvratnou smrt organismu. Voda může být technicky upravená (z vodovodního kohoutku), s příměsí antibakteriálních látek a jódu, anebo tzv. minerální, což je voda těžená z podzemních ložisek, obohacená přírodní cestou o různé prvky nacházející se v podloží. Dalším jednosložkovým nápojem může být ovocná šťáva vyrobená buď v domácnosti prostým lisováním z určitého ovoce, anebo zakoupená v obchodě, kde ovšem mohou být určité příměsi v podobě dalšího procenta vody, sladidel, barviv či konzervačních přípravků. Ovocná šťáva se stoprocentním podílem přírodního produktu se označuje jako džus, od 50-100% obsahu jde o nektar, při obsahu 25-50 % přírodní šťávy hovoříme o ovocném nápoji, je-li podíl nižší, jde o limonádu.
Jednosložkovým nápojem je i mléko, o tom ovšem platí totéž, co o ovocných nápojích, totiž, že mléko zakoupené v obchodě není onou původní surovinou, ale je upravené, odtučněné a pasterizované.
Nápoje vícesložkové jsou například směsi dvou i více šťáv, můžeme za ně označit i ovocné šťávy s větší příměsí vody.
Podle teploty rozlišujeme nápoje studené a teplé, mezi teplé nápoje počítáme například kávu, čaj, grog.
Zatímco voda, minerální voda, džusy a nektary jsou tzv. nealkoholické nápoje, známe ještě nápoje alkoholické, což jsou nápoje s větším obsahem alkoholu způsobujícím mírné nebo větší účinky na nervovou soustavu, při nadměrném požití dokonce velké zdravotní problémy nebo i smrt. Z alkoholických nápojů známe víno, pivo, lihoviny, likéry. Alkoholické nápoje bývají v zařízeních restauračního typu mnohdy podávány také jako tzv. koktejly, jde o vícesložkové nápoje vyrobené z několika druhů alkoholických nápojů spolu s přísadami.
Podle účinku lze rozeznávat ještě nápoje tonizující - povzbuzující, anebo tlumící. Při konzumaci takových nápojů je třeba dávat dobrý pozor, nebudou-li na nás mít nežádoucí účinky vzhledem k našemu zdravotnímu stavu nebo k činnosti, již vykonáváme, případně v nejbližší době budeme konat.
