Masem v potravinářském (a pravém) slova smyslu rozumíme kosterní svalovinu zvířat chovaných za účelem naší výživy na zemědělských farmách či v malochovu, nebo zvířat divoce žijících a ulovených myslivci či jinými lovci. V širším slova smyslu se masem rozumí veškeré poživatelné části takových zvířat, tedy včetně vnitřností a krve.
Maso je ve velké většině červené, což způsobují tzv. hemová barviva - hemoglobin, což je krevní barvivo a barvivo svalové, neboli myoglobin.
Pro praktické účely dělíme maso na hovězí (maso z hovězího dobytka - krav, telat (mladých krav, které můžeme označit také jako maso telecí), býků (samců), dále vepřové (prase domácí, za vepřové maso je možné považovat i maso kančí, ačkoliv spadá spíše do kategorie zvěřinového masa), maso skopové (kozí a ovčí maso). Dalším druhem je drůbeží maso, které získáváme z kuřat, slepic, kachen, krůt, perliček, křepelek, krocanů. Masu drůbežímu je blízké chutí a užitím maso z králíka, ale v tomto případě ho nelze označit za drůbeží. Maso z divoce žijících savců je většinou buď (obecně) maso zvěřinové, anebo ho označujeme přímo druhem živočicha, z něhož jsme ho získali (maso srnčí, jelení, kančí, losí, klokaní). Dalším druhem je maso rybí, obsahující mnoho důležitých živin pro člověka, jako například fosfor a jód.
Užití masa v potravinářském průmyslu je rozličné. Především se jedná o materiál k přímé spotřebě (samozřejmě po tepelné úpravě), ale maso slouží i jako výchozí surovina pro mnohé masné výrobky, jimiž jsou různé druhy uzenin a pochutin.
Lidé požívají maso a masné výrobky po celou dobu své existence, nicméně ne výlučně. Člověk je z tohoto hlediska sice definován jako všežravec, ale maso nechybí na jídelníčku velkého procenta obyvatel naší planety. Vedou se vědecké diskuze o vhodnosti konzumace masa vzhledem ke zdraví lidské populace. Poukazuje se především na souvislost jeho nadměrného požívání se vznikem rakoviny tlustého střeva.
Konzumace masa se jeví jako kontroverzní rovněž z hlediska některých náboženských směrů. Islám zakazuje vepřové maso, judaismus nedovoluje jíst maso ze savců kromě přežvýkavých sudokopytníků, nelze konzumovat dravé ptáky a mimo jiné též krev a tuk. Náboženství vzniklá na indickém subkontinentu (hinduismus, buddhismus) se kloní spíše k vegetariánské stravě, ale nevyslovují přímý zákaz požití masa.
