"Jsi totálně neschopný." Ženy umí chlapy emocionálně zneužívat, ti se stydí promluvit
Zesměšňování je nejčastější způsob, jak ženy emocionálně zneužívají muže. Podle studií je takové chování ze strany žen ve společnosti stále tabu. Muži neví, že se jim takové chování děje, protože je často neviditelné. Snaží se partnerce zavděčit a o nepříjemných pocitech se stydí s ostatními mluvit.
Kritika, výčitky, vyvolávání pocitů viny, vyhrůžky rozchodem, trucování, mlčení nebo citové vydírání. To jsou příklady emocionálního zneužívání, které zažívají nejen ženy, ale také muži. Podle studie z roku 2017 je takové chování ze strany "něžného pohlaví" vůči mužům ve společnosti stigmatizováno. Sami muži se zdráhají o svých zkušenostech promluvit s někým dalším, protože se od nich očekává, že budou "ti silní, kteří mají věci pod kontrolou".
"V určitých momentech vztahu jsem použila různé metody k tomu, abych od svého partnera dostala to, co chci. A znám mnoho žen, které dělají to samé nebo se chovají mnohem hůře," píše otevřeně autorka článku Milena Koljensicová na americkém on-line portálu Medium. "Byla jsem svědkem toho, jak partneři manipulativních žen začali pít, odstřihli rodinu a přátele, změnili své chování a cítili se psychicky špatně. Lidé o tom neradi mluví, ale muži zažívají emocionální zneužívání každý den," míní Koljensicová.
Když je partnerka nespokojená, muž selhal
Hlavním problémem takového chování je podle koučky vědomých vztahů Evy Andriessen jeho častá neviditelnost. "Muži i ženy často ani netuší, že jsou obětí manipulace. Někdy trvá i několik let, než se dostanou do situace, kdy nechápou, co se s nimi děje. Zjistí, že žijí s manipulátorkou nebo narcistkou, až když je jim opravdu špatně a jsou v depresi. Muži si to navíc často neuvědomují, protože jsou vychovaní tak, že se musí o ženu a rodinu postarat. Splnění požadavků partnerky častou berou jako samozřejmost. Když je nespokojená, vnímají to jako své selhání," vysvětluje.
Autorka článku Miljena Koljensicová vlastní "veřejné přiznání" ilustruje příběhem svého kamaráda. "Před osmi lety poznal velmi atraktivní, podmanivou, inteligentní a zábavnou ženu. Zamiloval se do ní a vzali se. Tehdy byli silný tým, ale časem se to začalo měnit. Stěžovala si, že vydělává málo peněz, že s ní netráví dost času, a vyčítala mu vše, co podle jejího názoru dělá špatně. Každý den se hádali, přičemž ona hádku iniciovala. Měl pocit, že cokoliv, co udělá, není dost dobré nebo správné," popisuje novinářka.
Žena se partnerovi mstí za to, že sama trpí
S takovými případy se ve své praxi setkává i Eva Andriessen: "Vypadá to tak, že když muž něco udělá, žena je vždy nespokojená. Vždy to může být lepší, rychlejší nebo už je pozdě. Žena má buď manipulativní sklony, nebo se mstí svému partnerovi za to, že ona sama trpí. Například když chodí pozdě z práce, ona je na děti sama a cítí se bezmocná."
Partnerka s mužem z příběhu Koljensicové přestala spát, začala jej ponižovat, sprostě mu nadávala a vyžadovala, aby si smazal všechny účty na sociálních sítích. Postupně jej tímto způsobem odstřihla od rodiny i přátel. Když šel i přesto s někým na kávu, okamžitě mu volala s tím, že jsou děti nemocné. Po osmi letech se rozvedli a ona v současné době používá jako svou zbraň jejich děti. "Pokud dojde k rozvodu, muž je velmi často vydírán přes potomky. Zoufalé ženy a manipulátorky je bohužel ovlivňují a ony se pak často nechtějí s tátou vídat," popisuje ze své praxe Andriessen.
Nejčastější je zesměšňování
Podle studie z roku 2021 provedené na tisícovce jordánských mužů v průměrném věku 42 let, kteří byli ženatí v délce jednoho roku až padesáti let, je nejčastější formou emocionálního zneužívání zesměšňování. Partnerky dotazovaných mužů vyzrazovaly druhým lidem jejich tajemství, osobní informace a dávaly jim najevo, že je s nimi něco špatně. Srovnávaly je s partnery ostatních žen, říkaly jim věci, které jim ubližovaly, a přemlouvaly k tomu, aby dělali činnosti, v nichž se necítili komfortně. Také se neustále dotazovaly na to, zda je jejich láska opravdová.
Andriessen říká, že se do takových životních situací dostávají především muži, kteří byli vychováváni jako hodní chlapečci a museli poslouchat na slovo. Bojí se odporovat, protože by mohli ztratit přízeň své ženy či její lásku. "Tento typ mužů je ochotný udělat pro svoji ženu cokoliv a vůbec nevnímá, že se to děje na jeho úkor. Také se to stává osobám, kterým rodiče neustále říkali, že můžou být lepší. Takový jedinec se pak snaží dělat vše dokonale a perfektně, nemá hranice, zdrojem hodnoty je pro něj zavděčit se ostatním," popisuje Andriessen.
Ta na závěr dodává, že jakékoliv "techniky" ve vztahu (například když se žena účelně rozbrečí), používané za dosažením konkrétního cíle, jsou špatné. "Pokud podnikáme kroky k tomu, abychom dostali to, co chceme, jedná se o vědomou manipulaci. Ta je ve vztahu nebezpečná. Zároveň však nefunguje na každého, pouze na emocionálně nevyzrálé jedince. Ve vztahu jde vždy o akci a reakci. Často si to, jak se k nám partner chová, vytvoříme sami. V některých případech žena zkouší, kam až může zajít. Může být manipulátorkou, narcistkou, ale někdy takové chování vychází z nějaké vnitřní nespokojenosti či zoufalství," uzavírá vztahová koučka.
Mohlo by vás zajímat: Znásilnění není špatný sex, je to celoživotní trauma. Církev oběti vydírá, tvrdí Hrdá (3. 12. 2019)
