Proč se mnou muži chtějí jen kamarádit?

Existují ženy, jejichž osudem je být věčnými kamarádkami. Čím to je a co s tím?

Foto: Thinkstock

Existují ženy, jejichž osudem je být věčnými kamarádkami. Řeč je samozřejmě o vztahu k mužům. Nějakého poznají, sblíží se, skvěle si rozumí, ale pak jim on sdělí, že s nimi nemůže nic být, protože by to pokazilo jejich přátelství. Čím to je a co s tím?

Může to přitom být naprosto nepochopitelné. V těchto vztazích, které končí přátelstvím, se přitom často zdá být všechno naprosto dokonalé. Skvěle si rozumějí, vidí si na očích, co si ten druhý myslí, aniž by to musel říct, jsou tak nějak vnitřně napojeni. Kromě toho je baví stejné věci, rozumí si i s přáteli druhého.

Daný muž vám navíc většinou potvrdí, že se mu žena, s níž chce být jen dobrý kamarád, líbí i fyzicky. Přesto tam ta správná jiskra prostě nepřeskočí. Jak je to možné? A dá se s tím něco dělat?

Dobrý zpráva

Podle odborníků na mezilidské vztahy se to s jistou dávkou úsilí změnit dá. "Pokud se vám to stalo už několikrát, máte s tím už spoustu zkušeností, a tak byste se teď měla zastavit a zrekapitulovat si všechny ty dosavadní vztahy a jejich průběh," radí psycholožka Petra Boynton.

Podle ní to sice nemusí probíhat vždy úplně stejně, ale určité shodné rysy sled všech událostí mít bude. Většinou to prý probíhá nějak takhle: Někoho poznáte, líbí se vám. Máte pocit, že on vysílá signály, že to cítí stejně, ale nejste si jistá. A máte strach, že když se o něčem zmíníte, on vás odmítne nebo řekne něco ve stylu, že nestojí o vztah, a tak radši mlčíte a užíváte si, že můžete alespoň být v jeho společnosti.

Čtěte také: Co vám brání začít nový vztah? Budete překvapené

A tak se stane, že spolu trávíte spoustu času, když spolu nejste, tak esemeskujete, komentujete všechno, co vystaví na sociálních sítích, a sbližujete se. Za chvíli víte všechno i o jeho dětství. Víte, co rád jí, jaké filmy, jaké barvy, jakou hudbu má rád... Až se vám najednou připadá, že jste ve vztahu. A vy se čím dál víc snažíte ukázat, že dokonalejší partnerku než vy by hledal jen těžko.

Jenže dál mlčíte, a čím déle to trvá, tím hůř se cítíte. Zdá se, že pořád děláte málo, a že mu to ještě pořád nestačí. Postupem času tak začínáte žárlit, kladete si na něj nároky, kontrolujete ho, nebo naopak předstíráte, že vás přestal zajímat a neberete telefony...

Jenže to dlouho nevydržíte, protože vám chybí, a tak přátelství zase obnovíte. On si vašeho divného chování dost možná všimne a konečně dojde na konfrontaci, z níž se dozvíte, že jste pro něj kamarádka a že vztah nechce.

Znáte to?

Jestli je vám tenhle scénář povědomý, měla byste se podle Petry Boynton zastavit a u každého jednotlivého kroku si říct, proč jste to udělala. Měla byste si uvědomit, že existuje něco jako investice do vztahu, která by se vám měla vracet. Pokud se to neděje, mějte se na pozoru, anebo raději rovnou utečte.

Ono to totiž bohužel nefunguje tak, že čím víc energie druhému věnujete, tím spíš se do vás zamiluje. Někdy je to bohužel přesně naopak a vy ho nemůžete donutit, aby to měl jinak. Pokud tedy zažíváte něco takového právě teď, pokuste se to hodit za hlavu a raději se soustředit na to, aby se vám to příště už nestalo.

Jak?

Jak říká Petra Boynton, musíte tu přátelskou zónu prolomit. Když vám druhý neopplácí stejnou měrou, musíte dokázat se na něj vykašlat a jít dál, nebo s ním také jen kamarádit, ale zbytečně nedoufat, že se to jednou změní.

Na druhou stranu to neznamená, že byste to měla přestat začít zkoušet a doufat, že ten pravý si vás někde najde sám. Kromě toho je ale potřeba se smířit s tím, že je naprosto přirozené, že někdy v životě přijde období, kdy jste single, a nemusíte to měnit za každou cenu.

Pokud to trvá moc dlouho a vás už to štve, můžete zkusit změnit způsob, jakým se seznamujete a randíte, a také zkusit jiný typ lidí. Zkuste se alespoň občas pohybovat v jiné společnosti než doteď. Poznáte nové lidi a možná se i naučíte novým návykům, které vám při hledání partnera mohou velmi pomoct.