Návod na život, díl 2. Je lepší být o Vánocích single nebo vdaná?
Budou Vánoce, doba rodinné pohody, lásky a radosti. Doba, kdy holky, které vyrostly na romantických komediích musí čelit otázce: Jsem šťastná nebo ne?
V překladu to znamená, jestli Vánoce slavíte s partnerem a postujete na Instagram super vysmáté fotky ve dvou, luxusní dárky, nebo single (to postujete pouze luxusní dárky, které jste si sama koupila, maximálně pak domácího mazlíčka). Vánoce jsou chvíle, kdy se rozhoduje, jestli jste vítěz nebo loser.
Na Vánoce totiž nejenom podle hollywoodských klišé nechce být nikdo sám. A už vůbec ne s rodiči, protože ti pocit prohry, jak známo, ještě mnohonásobně zvyšují.
Loser. Ano, přesně takhle jsem si několik Vánoc po sobě připadala já. Advent vrcholil, všude zněly libé tóny, Ježíšku panáčku, a já břečela sama nad sebou, že Vánoce zase strávím sama (rozuměj s rodiči). Rozuměj, že všechno bude na h….
V tu chvíli neexistoval nikdo, kdo by mě chtěl líbat pod jmelím, vyznávat mi lásku, postovat společné romantické fotky, dávat super kreativní dárky a po třistapadesáté repríze Pelíšků a středně závažné žaludeční kolice se mnou usnout u televize.
Často jsem si přála mít Arabelin prsten a pár dní před Štědrým dnem prostě zmizet. Nebo odjet na dalekou dovolenou (mimochodem, tento nápad se mi zdál nejrozumější, takže dodnes vlastním spořicí účet s příznačným názvem "Dovolená - Miami") nebo aspoň, opět ve stylu hollywoodských filmů, na poslední chvíli vrazit do toho pravého a strávit s ním senza vánoce.
A víte co? Jednou se mi to fakt stalo. Bylo třiadvacátého a u mých dveří zazvonil kluk. Nikdy v životě jsme se neviděli, ale podle mojí tehdejší kolegyně bychom se k sobě skvěle hodili. Byl akční, takže přijel Vánoce nevánoce a vytáhnul mě ven. O tom, že je Žid a vánoce neslaví, jsem se dozvěděla až o dost později…Domů jsem se vrátila po půlnoci totálně zamilovaná. Mrzlo, v rádiu hráli Last Christmas a já byla celá rozechvělá. Ten rok jsem k vánočnímu stromečku téměř doskotačila.
Teď je půlka listopadu, a my máme doma ozdobený stromeček. Naše brzy tříletá dcera Tonča má záchvat radosti, jakmile vidí blikající stromeček nebo kohokoliv, kdo aspoň trochu připomíná Mikuláše. Marně bojuji s tím, abych jí nedala všechny dárky, které od konce září nakupuji v hojném počtu. Na Vánoce se těším stejně jako ona.
Podařilo se mi přečkat pár příšerných Vánoc a výsledkem je skvělý manžel, bezvadná dcera (pardon, jsem tou vánoční náladou trochu sjetá) a naše vlastní rodina, která má povinně každé Vánoce jako z katalogu.
Víte, na Vánoce je přece jenom lepší být vdaná než single. I když bych někdy dceru i manžela vystřelila na Měsíc, o svátcích si je ráda nechám, a budu s nimi jednoduše štastná. Protože Vánoce, to je rodina. Tedy pokud stejně jako já věříte pohádkám z Hollywoodu.
