Naučte se komunikovat s jeho matkou. Proč jsou někdy vztahy s tchyní tak složité?
Tchyně je slovo obávané napříč věkovým spektrem, někdy možná nespravedlivě, ale ve většině případů je komunikace s „jeho matkou“ taková celoživotní diplomatická mise. Jak to udělat, abyste v ní uspěla?
Určitě je mnoho žen, které se k partnerkám svých synů chovají bezvadně, pár takových dokonce znám. Obecně ale platí, že tchyně je žena, které "kradete" jejího vymodleného a vypiplaného chlapečka. A je jedno, kolik mu je.
Často se jedná o iracionální chování, leckdy velmi vyrovnaných žen, ale emoce se ovládají těžko, obzvlášť když jde o jejich synka. Jenže co s tím, vymodlený chlapeček je vaším panem Dokonalým, se kterým si umíte představit zbytek života.
Nepodceňujte schopnosti tchyně
Obecně máme my ženy tendenci tchyni podceňovat. Zajímá nás hlavně milovaný muž. Podle psychologů to ale dobrý tah není. "Je jasné, že když jste zamilovaná, poslední, co bystě řešila, je matka vašeho partnera, ovšem není dobré aspoň neprozkoumat, z jakých poměrů pochází a jaké vztahy se svou matkou má. To vše se totiž odrazí na vašem případném společném životě. Ať už chcete, nebo ne," říká rodinná psycholožka Tamara Erskine.
Příběh Marcely
"Téma tchyně je pro mě citlivé, ta moje bývalá mi totiž zničila manželství. S Radkem jsem se seznámila na vysoké. Chodili jsme spolu tři roky a seznámení s jeho rodinou jsem oddalovala, přišlo mi, že je to ještě brzy. Hned po vysoké jsem ale otěhotněla. V rychlém sledu pak následovala svatba, řešení bydlení a dítě, tak mi ani nedošlo, jak náročná osoba moje budoucí tchyně je. Každopádně po narození syna se k nám tchyně skoro nastěhovala i přes protesty tchána, který je prima, normální chlap, stejně jako Radek. Jenže celý život jsou ovládáni ženskou silou paní Evy, a tak jim její chování přijde normální.
Eva rozhodovala u nás doma o všem, a když jsem protestovala, zpočátku chabě, dělala, že mě neslyší, nebo se rozplakala před Radkem, že jsem nevděčná a jdu proti ní. Po roce jsem ji sice vystrnadila z našeho bytu, ale přesto nám zasahovala do života, kde mohla. Když bylo synovi pět let, došla mi trpělivost. Pozvala jsem ji k nám na kávu a před manželem jsem jí na rovinu řekla, že už mám její nadvlády dost. Že si chci vést domácnost a vychovávat dítě podle svého, a když budu potřebovat radu, tak se zeptám. A to byl konec našeho manželství. Tchyně předstírala záchvat slabosti, od doby, co jsem toto řekla, jí bylo špatně, chřadla, popouzela Radka - a on se nechal. Za rok byl náš vztah v troskách a tchyně se zázračně uzdravila. Dnes si s odstupem říkám, pokud byl Radek takový slaboch, vlastně je to dobře, ale tehdy jsem byla na dně. Proto radím dobře všem, nepodceňujte tchyně, obzvlášť ty naštvané," s nadsázkou končí svůj dopis Marcela.
Jak zacházet s tchyní
"Matka vašeho manžela tak nějak automaticky předpokládá, že ji nebudete mít ráda, je přece vaše budoucí tchyně. Překvapte ji a nesoupeřte, naopak se k ní od počátku chovejte mile, ale nebojte se projevit své názory. Pokud partner od začátku uvidí, že jste milá, nepředpojatá a fér, je to dobrý základ," říká Tamara Erskine. Když bude dobře položen základní kámen vztahu, tchyně bude od začátku vědět, že si na vás nemůže všechno dovolit. Pak můžete být velkorysá a tolerantní a nepouštět se do hádky nebo kritiky pro každou zbytečnost, což vás povýší zejména v očích partnera.
Čím víc tchyně uvidí, že její synek vás respektuje a miluje, tím méně půjde proti vám. Také není špatné někdy ocenit, jak se jí podařilo syna vychovat, případně se občas snažit vymyslet nějakou společnou aktivitu. Třeba pečení vánočního cukroví, kdy bude mít pocit, že ji nevyčleňujete, ba naopak. Pokud uvidíte, že je tchyně v pohodě a vycházíte v rámci možností dobře, postupte na vyšší level a občas se jí s něčím svěřte nebo ji požádejte o radu. Nemusí to být pořád, ale občas ano. Tím si u ní opravdu šplhnete a třeba zjistíte, že máte na mnoho věcí společný názor.
Když to nefunguje
Snažíte se, jste milá, zapojujete tchyni do rodinného života, jak to jen jde, a přesto se dočkáte jen jízlivosti? "Někdy to opravdu nejde, tchyně je hádavá, jízlivá a snaží se vám škodit. Prvním krokem by měla být promluva s partnerem. Bez hádek, jen poukázat na chování jeho matky. Pokud nechce nic slyšet, zdůrazněte, že takto fungovat nemůžete a že je nutné, aby se na situaci díval i vašima očima," říká Tamara Erskine.
Promluvte si s ní
Krok číslo dvě, je pak promluva se samotnou tchyní, nejlépe na veřejnosti, třeba v kavárně, jen vy dvě. Buďte milá, opatrně, ale důrazně řekněte, co vám vadí. Pokud to nepomůže, je jediná možnost se stáhnout a váš rodinný život před ní uzavřít s tím, že to dopředu nahlásíte manželovi. "Někdy, když tchyně vidí, že jí bude ve velkém odepřen přístup do vaší rodiny a třeba vnuky bude moci vídat jen málokdy, tak se začne chovat lépe. Není to ideální, ale leckdy jediné, co zabírá," uzavírá odbornice.
