Kdy se z kamaráda může stát partner pro život
Aneb kdy se z kamaráda bez benefitů může stát kamarád s benefity? A je vůbec prvotní hluboké přátelství dobrým předpokladem lásky?
Často jde v životě všechno tak nějak podle pravidel a hlavně norem: on potká ji (ona jeho), zamilují se do sebe, vznikne z toho láska jako trám a je to. Pak jsou lidé, kteří skočí nejdřív do sexu, a pak z tohoto aktu vznikne coby "vedlejší" produkt láska.
Někdo jiný se zase s druhým člověkem opačného pohlaví tak dlouho kamarádí, až se jim z toho vztahu vyklube láska. Je dobré mít za partnera bývalého nejlepšího kamaráda? Má takový vztah nějaká úskalí nebo jde tím spíš, že se lidé znají skrz naskrz, o vztah pevný jako skála? Těžko říct.
Kde není tajemství, chybí "vzrůšo"?
Lucie zná Marka patnáct let. Kamarádí se spolu zhruba od dvaceti, kdy se seznámili v jedné partičce. Oba si prošli několika vztahovými peripetiemi, byli si oporou v těžkých životních chvílích a radovali se ze vzájemných úspěchů. Lucii dochází, že je Marek vždycky tím prvním člověkem, který ví o všech jejích průšvizích i radostech, o tom, jak zrovna žije. Je její spřízněnou duší. Jediným člověkem, kterého po všech svých pádech vždycky najde na tom místě, na kterém potřebuje. Až doteď o něm nikdy nepřemýšlela jako o potenciálním partnerovi, ale vždycky jako o člověku, který je jí drahý a má v jejím životě nenahraditelné místo.
Něco se u ní ale změnilo: nejdříve začala žárlit na jeho poslední přítelkyni a pak ji zaskočilo, že po něm fyzicky začíná toužit, ale vlastně si nic intimního mezi nimi nedokáže představit, protože se znají tak dobře, jako by byli sourozenci. "Víme o sobě fakt všechno! Včetně svých sexuálních přání. Mnohokrát jsme vedle sebe spali, nemáme před sebou žádná tajemství. Jak pak můžeme zažít vzrušující sex? To je absolutně mimo! Musím si ho vytlouct z hlavy. Prostě už budeme navždycky něco jako brácha se ségrou a já se s tím musím smířit, nebo se prostě nebudeme vídat," říká mi rezolutně Lucka. Nedokážu jí poradit, ale červíček pochybností ve mně hlodá: a co když ne? Doporučila jsem jí aspoň, ať se podívá na film S láskou, Rosie.
Plusy a minusy lásky, která vznikla z přátelství?
"Velkým plusem je to, že se dva znají, trávili spolu čas, mohli se poznávat a zažívat hezké chvíle. Období prvního poznávání je tedy za nimi. A zde to může být plusem, ale i minusem. Některé páry, které vznikly z přátelství, říkají, že jim právě chybí to období poznávání, to období, kdy o sobě téměř nic neví a je to spojeno s tajemnem, lákavostí. Jako by rovnou vstoupili do vztahu, kde už se řeší věci navíc. Ale opět je to vztah od vztahu. To, co má někdo jako plus, může mít druhý minus. Občas se setkávám také s páry, které vznikly z přátelství, ale kterým to právě v partnerském vztahu moc neklape. Jejich původní přátelství totiž bylo založeno na klidu, společném čase, ale nebylo to o partnerském soužití nebo řešení společných věcí. Najednou jsou zatíženi i něčím zásadním než jen smíchem a zábavou. Tedy to, co bylo v přátelství neviditelné, se až nyní dostává na povrch," říká psychoterapeutka pro děti a dospělé Lucie Mucalová.
Každý chce něco jiného
Můžeme se se vším partnerovi svěřovat stejně jako kamarádovi a je to takto v pořádku? "Lidé touží po druhém člověku, po přilnutí k němu. Najít však naplňující a spolehlivý vztah nebývá jednoduché. Proto se v některých případech stává, že žena nebo muž, kteří jsou dlouho sami, se raději spokojí s "kamarádstvím", než aby neměli nikoho. Z terapie se setkávám i se ženami, které se do kamaráda zamilovaly, ale on to má jinak, lásku neakceptuje, proto ženě řekl, že jí může být pouze kamarádem a nic víc. Žena do tohoto vlaku naskočí a popírá samu sebe, protože cítí více. Nebo jsou lidé, co vlastně nechtějí vztah, a tak vše balí do pojmu kamarádství s přidanou hodnotou, tedy intimitou. Opět je na každém z nás, koho vlastně hledáme a co sami sobě dovolíme," vysvětluje Lucie Mucalová.