Lesbou ve čtyřiceti: Je možné změnit svou sexuální orientaci v půlce života?
Možná je možné všechno. Nebo je to trend? Lidé už nevědí co by? Anebo si už opačná pohlaví mezi sebou tak špatně rozumí, že "sahají" po spřízněné duši stejného pohlaví? Nebo to prostě může být láska navzdory všemu?
Kde je psáno, co je správné a co není? Děláme něco špatně jen proto, že to tak nemá většina lidí? Vliv společnosti je nesmírně silný, nepochopení a předsudky mohou mít fatální moc.
Nicméně pravdou je, že se s láskou ke stejnému pohlaví - často ve starším středním věku - v dnešní době setkáváme stále častěji. Co vede lidi k tomu, že po letech s heterosexuálním partnerem změní svoji orientaci? Proč tomu vlastně tak je, jsme se zeptali odbornice na mezilidské vztahy, psychoterapeutky pro děti a dospělé Lucie Mucalové. Jaké má ona zkušenosti ze své praxe?
Jak je to vůbec možné?
"Přesnou odpověď mohou znát jen lidé, kteří se k této změně rozhodli. Zde jsou časté situace, které vycházejí z mé terapeutické praxe."
1) Manželství, děti a žití v páru byla jen hra - Příběh Petra
Dlouhá léta jsem žil s manželkou, protože jsem chtěl navenek vypadat "normálně". Celý život jsem ale měl milence stejného pohlaví. Bylo to tak pro všechny lepší, nikdo se za mě nemusel stydět. Ale těch třicet let bylo peklo, odříkání, neustálé hraní si na někoho, kdo nejsem… Bylo mi líto ženy, ale i sebe. Teď je mi přes padesát, děti jsou velké a já jdu za svým opravdovým životem. Už žádná hra. Je mi jedno, co se stane, možná o všechny přijdu, ale jsem na to připravený, teď už budu jen já a mé opravdové potřeby.
2) Nuda, stereotyp v sexu - Příběh Lenky
Po letech manželství, ve kterém dávno chyběla touha a jiskra, přišel muž s nápadem. Co si přizvat k sexu někoho třetího? Přizveme si ženu do "trojky", ať oživíme naši umírající sexualitu? Moje odpověď zněla ano. A ono ejhle. Po jedné společné noci plné nových zážitků přišly další a další. A já jsem si uvědomila, že se ženou si vše více užívám, že je mi mužský element najednou cizí, že jsem v sobě objevila lásku k člověku stejného pohlaví. Odcházím. Stěhuji se s ní někam daleko, kde na nás nebudou směřovat otázky a ukazování prstem. Pryč od všeho zajetého a stereotypního.
3) Byla jsem po rozchodu s mužem - Příběh Jany
Třicet let společného života a přišla rána, kterou jsem nečekala: odešel za jinou ženou. Mé sebevědomí je na nule, smysl života nikde. Jela jsem na dovolenou, kde jsem potkala úžasnou ženu. Milá, empatická kamarádka, co mi rozumí jako nikdo. Najednou z prázdnoty přichází radost. Svěřila se mi, ze je lesbička, a já jí tvrdím, že jsem na sto procent na muže. Respektuje to. I po dovolené se scházíme, jsme si blíž a blíž. Najednou k ní začínám cítit lásku a kolotoč se roztáčí. Zasvětila mě do lesbické lásky, vše mi ukazuje a mně se to líbí. Najednou je to to pravé a já už muže nehledám. Nikdy by mě to nenapadlo, ale to, co mi dává ona, mi nikdo nikdy nedal.
Žij a nech žít
"Ať je to jak chce, zkusme být tolerantní. Nemusíme těmto párům tleskat, pokud nechceme. Ale ani je zatracovat. Někdy jsou to příběhy smutné. Z nepochopení rodiny, z důvodu nepřijetí této skutečnosti blízkými si někdo může vzít i život," říká Lucie Mucalová. Společnost se dnes naštěstí na soužití lidí stejného pohlaví dívá mnohem smířlivěji než dřív. Pokud jste se v některém z našich příběhů tak trochu našli a nad změnou svého života uvažujete, zkuste se rozhodnout beze strachu. Volba je složitá, protože každým rozhodnutím něco získáte, ale také ztratíte. Řešením může být i porada s psychologem, který vám pomůže se v sobě vyznat.