reklama
 

BLOG Olgy Porrini: Každý si chce přivolat štěstí

Návod, jak najít štěstí, neexistuje. Přesto je to jediná věc, kterou všichni hledáme. Jenže ono to není jen tak. Koupit se nedá. Co to vlastně štěstí je? Spousta z nás ho už našla, jenže o tom vůbec neví.

Foto: iStock
Olga Porrini

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

Jak se tak dívám kolem sebe, vidím ulice plné lidí, pěkně oblečených, v supermarketech tlačí naplněné vozíky (mnohdy přeplněné), další jsou právě někde na cestách, možná až na druhé straně zeměkoule, radují se, prostě jim nic nechybí… A přesto. Spousta lidí není šťastných. Jak je to možné? Že by opravdu materiální štěstí nebylo to pravé? To, po kterém člověk nejvíce touží? Něco na tom bude. Stačí se podívat na internet… Hemží se to tam nejrůznějšími horoskopy, dokonce máte na výběr. Chcete vědět, co se stane právě dnes? Co zítra? Nebo chcete znát předpověď na týden? Měsíc? Rok? Žádný problém. Všechno najdete. Různé vědmy, věštkyně, kartářky a mágové nabízejí své jistojisté služby a objevují se další a další "přivolávatelé štěstíčka". Jsou mezi nimi i nejrůznější dodavatelé pozitivní energie, kteří léčí nejen nás lidi, ale i zvířátka… Představte si to! Pošlete té dotyčné paní jen vaši fotku nebo foto domácího mazlíčka a samozřejmě i částku, kterou to stojí, a je to! Za určitou dobu jste zdrávi! Nevím. Jedna má kolegyně to také zkusila. Měla vážnou nemoc. Věřila té dámě na 120 procent, takže odmítala klasickou léčbu. Manžel i oba synové u ní klečeli na kolenou a prosili, ať aspoň léčbu kombinuje. Tedy klasickou s alternativní. Odmítla. No, už není mezi námi. Ale o tom až někdy příště.

Já chci psát o štěstí, po kterém všichni prahneme nejvíce. Co to tedy vlastně je? Jasně, muška zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá (Adolf Heyduk)…

Osobně si myslím, že štěstí je vnitřní pocit blaženosti… Něco, co se nedá definovat, a přesto člověk ví, že je to ono a že je šťastný. Já, například, mám šťastnou povahu. Šťastná jsem se narodila a na svět se dívám pozitivně. Nijak na tom nepracuji, prostě taková jsem. Na všem špatném si najdu to dobré, takže ve skutečnosti jsem nic špatného nezažila. Šťastná povaha, že? Mám-li práci, která mne štve, netruchlím, nenadávám, nelituji se, ale měním. Jednoduše řečeno, hledám si práci jinou. Má filozofie je tato: vidíš, holka, kdybys neměla tu blbou práci, tak bys nepoznala tu dobrou… sice jsem měla hrozného šéfa, ale poznala jsem pana XY a to stálo za to… s panem XY jsem se rozešla, ale procestovali jsme spolu půl světa… náš svazek nedopadl dobře, ale mám báječnou dceru… A tak bych mohla pokračovat. Každá mince má dvě strany. Záleží jen na nás, kterou si vybereme.

Tím ale vůbec nechci říct, že nehledám štěstí… Jenže! Ono se špatně hledá něco, co nejde uchopit a zavřít do zásuvky. Domnívám se, že štěstí si člověk musí zasloužit. Proto se snažím nikomu neubližovat, prostě "vysílám dobro" a věřím, že to, co dávám, se mi vrátí. Asi to zavání ezoterikou, ale já tomu vážně věřím. A přece všichni dobře víme, co víra (pozor, nemyslím víru v náboženském slova smyslu) dokáže. A nikomu to neublíží a mně to poslouží. Tak, a teď jsem se dostala k jádru pudla. A to jsou objednávky z vesmíru. Už několik let jsme zahrnováni knihami pod různými názvy, ale jedno mají společné. A to jsou právě ty objednávky. I já si objednávám. Zatím nic. Ale čekám (a už jsem opět u té víry). Všude se píše, že stačí mít otevřené srdce a oči. A je prý úplně jedno, kdy nebo kde objednáváte. Vesmír vždy naslouchá. Důležité je formulovat jasně. Je to asi stejné, jako když vaše dítě nechce k Vánocům panenku. Pokud to neřekne, nemůžete to vědět. Takže tedy, přátelé, jasně, prosím!!! A pak už se soustřeďte na svoji intuici, svůj vnitřní hlas. No, jak říkám, těch návodů, příruček a knih je spousta. Proč asi? Protože všichni (bohatí i chudí) to štěstí hledáme. A že to není jen krásné oblečení, plné nákupní vozíky, cesta kolem světa, nový dům… Štěstí je mnohem víc.

A tak asi nakonec slova Johna Lennona: "Když mi bylo pět, maminka mi řekla, že klíčem k životu je štěstí. Když jsem přišel do školy, zeptali se mě, co chci být, až vyrostu. Napsal jsem 'šťastný'. Řekli mi, že nerozumím zadání. Já jim řekl, že oni nerozumí životu."

A co vy, jste šťastní?

Vloupání na přehlídkové molo. Pařížskou komičku vykázala až Gigi Hadid | Video: Reuters/AP
reklama
reklama
reklama