"Je úspěšná, ale má velký zadek." U žen kritizujeme vzhled, muže chválíme za intelekt
Političky, podnikatelky i umělkyně jsou často posuzovány a také uráženy za to, jak vypadají. Podle ředitelky Fóra 50 % Veroniky Šprincové je načase si uvědomit, že u žen není důležitý vzhled a až pak vše ostatní. Už jen samotný fakt, že si u nich více všímáme fyzické stránky než toho, co říkají či co dokázaly, je oproti mužům staví do horší pozice.
Autorka sloupku lifestylového magazínu Glamour Alex Lightová se v jednom ze svých únorových příspěvků pozastavila nad reakcemi, které si vysloužila americká zpěvačka Beyoncé na sociálních sítích. V polovině února na nich propagovala svou novou kolekci oblečení Ivy Park - byla oblečená do upnutého modelu v červené barvě, což vyrýsovalo její křivky. Uživatelé se nezdráhali ve svých komentářích zareagovat, že vypadá "obrovská, na svůj věk, příliš stará, příliš mužně nebo unavená". Podle Lightové jsou takové reakce "smutné a výmluvné". "Čím urážlivější komentář, tím více lajků získal," napsala rozhořčeně novinářka ve svém sloupku a položila si tak otázku, proč má společnost stále pocit, že může hodnotit a urážet vzhled (nejen) úspěšných žen.
"U řady lidí, z velké části podvědomě, přetrvává představa, že je u žen důležitý především vzhled a až pak vše ostatní," podotýká Veronika Šprincová, ředitelka Fóra 50 %, organizace, jež usiluje o rovné zastoupení obou pohlaví v politice. Jde podle ní o naučené vzorce, ve kterých ještě stále nejsme zvyklí vidět ženy v pozicích, do nichž dlouho neměly přístup a pro které mnohdy vzezření nehraje vůbec žádnou roli. "Přesto máme pořád tendenci v první řadě řešit, jak vypadají," říká.
Muži mají být bohatí, ženy krásné
Zatímco u umělkyň, podnikatelek, političek či podnikatelek hodnotíme především fyzickou stránku, u mužů jsme podle Šprincové zvyklí oceňovat atributy, jako je inteligence nebo bohatství. "To je dvojí standard, který je hluboce zakořeněný. Je otázka, jestli se posuneme k tomu, že budeme řešit na prvním místě jiné vlastnosti, nebo zda stejnou logiku začneme ve větší míře aplikovat i na opačné pohlaví," přemýšlí.
Útoky na úspěšné ženy se běžně objevují i v české společnosti. Bulvární média propíraly výkyvy hmotnosti zpěvačky Ewy Farné, herečky Jitky Čvančarové i vzhled žen na politické scéně - od bývalé první dámy Dagmar Havlové, političky Petry Buzkové po Olgu Richterovou, Janu Maláčovou či Alenu Schillerovou.
Komentáře o vzhledu do zpravodajství nepatří
Dagmar Havlová si například vysloužila kritiku za to, že si jako první dáma odmítala radit od stylistů, zmenšení prsou Petry Buzkové v roce 2003 dokonce sexisticky komentovali její poslanečtí kolegové v deníku Blesk. V případě Jany Maláčové se před loňskými volbami na sociálních sítích vedly debaty, zda se ve spotech s Matějem Stropnickým nazvaných "Hustá dvojka" nechala vyretušovat, respektive zeštíhlit.
"U paní Schillerové je to pak logická součást její kauzy s placením Instagramu. Místo podstaty celé věci - zda byly peníze pro PR tým utráceny legitimně - se ale často řeší, jak ne/dobře na fotografiích vypadá," uvádí Šprincová. "Asi nejvíc za hranou byl pak komentář publicisty Luďka Staňka na Twitteru, který ji označil za ‚horny biker MILF‘ (volně přeloženo jako nadržená máma-motorkářka, se kterou bych rád souložil, pozn. red.)," uvádí konkrétní příklad Šprincová. Sama ministryně nicméně tweet okomentovala slovy: "Díky za kompliment."
Už jen samotný fakt, že si u žen častěji všímáme fyzické stránky než toho, co říkají či co dokázaly, je podle Šprincové oproti opačnému pohlaví staví do horší pozice. U mužů se tomu, jak vypadají, ve většině případů věnuje pozornost pouze v případě, kdy překročí společenské pravidlo a obléknou se nevhodně. "U žen je vzhled hodnocený bez ohledu na to, zda to v dané situaci je, či není namístě. Výrazné obutí Theresy Mayové či kostýmy Angely Merkelové mohou být zajímavým námětem pro módní magazíny, v politickém zpravodajství by však už své místo mít neměly. Bohužel se tak stále děje," uzavírá Šprincová.
Mohlo by vás zajímat: Nejvlivnější ženy podle Forbesu? Schillerová a Jourová. Proč to některým vadí? (7. 6. 2021)
