reklama

Tip na romantický výlet: Sváteční Cáchy

Před staletími si tohle místo zamilovali Římané pro jeho nelibou vůni. Provázela totiž léčivé prameny, které tu vyvěrají. Vy si ho dnes můžete zamilovat pro krásu, historii chutě a především libou vůni - vůni speciálních místních perníčků.

Foto: (c)aachen tourist service e.v.

TAJNÝ RECEPT:

Tak jako všechny jedinečné lahůdky, i perníčky Printen mají tajný recept. Pekařské rodiny jej chrání již po generace. Existuje však recept, který si po generace předávají v Cáchách obyčejné hospodyně. Ten není nijak tajný, můžete si jej s potěšením vyzkoušet:

Domácí perníčky Printen

  • 500g hladké mouky
  • 400g melasového sirupu
  • 75 g rozinek, rum na jejich namočení
  • 75 g kandované pomerančové kůry
  • 75 g kandované citrónové kůry
  • 1 polévková lžíce perníkového koření
  • 1 polévková lžíce jedlé sody
  • melasový sirup a oloupané mandle na ozdobení

Příprava:

Namočte rozinky do rumu a zahřívejte tak dlouho, dokud jej rozinky nenasáknou, zbytek rumu vylijte. Rozpusťte jedlou sodu v trošce vody a přimíchejte citrónovou a pomerančovou kůru nakrájenou na drobné kostičky. Promíchejte mouku, melasu a perníkové koření, přidejte rumem nasáklé rozinky a jedlou sodu s citrónovou a pomerančovou kůrou. Dobře promíchejte. Těsto dejte vychladit asi na tři hodiny. Poté těsto rozválejte mezi dvěma kusy potravinové fólie na asi 1 cm silný plát. Rozkrájejte na obdélníčky 3 x 7 cm. Rozmíchejte melasu s trochou vody a kousky potřete, ozdobte mandlemi a pečte v elektrické troubě při 190 °C asi 15 minut.

JAK SE TAM DOSTANETE:

Z Prahy do Cách vede cesta autem sice téměř celá po dálnicích, měří však více než 760 kilometrů. Vlak z Prahy potřebuje minimálně deset hodin a budete jednou či dvakrát přestupovat. Na vánoční trhy do Cách se můžete dostat rychle a levně letadlem. Nejbližším letištěm je 65 km vzdálený Kolín nad Rýnem, kam z Prahy denně létá německá nízkonákladová letecká společnost Germanwings. Z Kolína do Cách dojedete rychle a pohodlně vlakem.

Před staletími si tohle místo zamilovali Římané pro jeho nelibou vůni. Provázela totiž léčivé prameny, které tu vyvěrají. Vy si ho dnes můžete zamilovat pro krásu, historii chutě a především libou vůni - vůni speciálních místních perníčků.

V Čechách se nejzápadnějšímu německému městu říká už po staletí Cáchy, správně se jmenuje Aachen. Název se odvozuje od latinského Aquae Grandi z dob, kdy tu římská vojska objevila léčivé prameny, nebo také od staroněmeckého slova Ahha, jež znamená voda. Vyhledávané lázeňské město je krásné v každé roční době, ale vánoční trhy, které tu letos začínají už 19. listopadu, mu dodávají neopakovatelnou atmosféru.

Německá památka No. 1

Největší slávy dosáhlo město ve středověku. Zamiloval si je slavný panovník Karel Veliký a učinil z něj kolem roku 800 hlavní rezidenci své říše. Císaře tu připomínají nejen sochy a památky, ale také mnohé pověsti.
Právě Karel Veliký nechal přestavět palácovou kapli ve výstavní dóm, podle vzoru byzantských kostelů na osmibokém půdorysu. Dodnes se tu zachoval jeho mramorový trůn, na němž bylo postupně korunováno více než třicet německých králů a říšských císařů. Jedním z nich byl roku 1349 i náš Karel IV.
Součástí dómu je i klenotnice s jedním z nejvýznamnějších církevních pokladů Evropy. Jde o jedinečnou sbírku plastik, relikviářů a dalších cenností přístupnou návštěvníkům.
Slavný dóm byl první německou památkou zapsanou na seznam UNESCO. I dóm je samozřejmě opředen pověstmi. Jedna za všechny - prasklinu ve dveřích katedrály prý způsobil sám ďábel a dodnes v ní má skřípnutý palec.

Ďábelská pověst o svatém místě

Když musel Karel opět do války, požádal obyvatele Cách o dokončení téměř hotové katedrály. Ale stavba stála víc, než si občané města mohli dovolit. Jednoho podzimního podvečera městská rada opět počítala a plánovala. Náhle se objevil dobře oblečený muž, trochu nápadný svým kopytem, a nabídl, že bude stavbu pod jednou podmínkou financovat: „První živá duše, která do katedrály vkročí, bude moje!" Doufal, že to bude buď císař, nebo papež. Pod tlakem prázdné pokladny radní nakonec souhlasili. V krátké době tak byla stavba katedrály velkolepě ukončena. Ale co teď? Jeden lstivý Cášan objevil, že ve smlouvě se nehovoří o lidské duši, řeč je jen o živé duši. Obyvatelé Cách chytili vlka a v noci jej vehnali do katedrály. Ďábel ve své nenasytnosti popadl vlka a vyrval mu z těla duši. Teprve pak poznal, že byl oklamán. Když ve vzteku opouštěl ještě neposvěcené místo, praštil dveřmi dómu tak silně, až vznikla velká prasklina, ve které zůstal rukou zaklíněný a utrhl si palec. Od té doby obyvatelé Cách i cizinci sahají na tento ďáblův palec a usmívají se tomu, jak byl ďábel napálen.

Radnice s českým králem

Další z památek, které byste na toulkách Cáchami neměli vynechat, je gotická radnice. Na jejím průčelí objevíte mezi sochami mnoha význačných králů, i Karla IV., stojí vlevo od hlavního vchodu s Maxmiliánem I.
Český král a římský císař také zanechal ve městě svou stopu. Radnice, postavená ve 14. století na základech starého královského paláce, byla dokončena těsně před jeho korunovací, a tak první korunovační hostinu měl ve zdejším výstavním sále právě Karel IV.  Stojí za to dopřát si i prohlídku interiérů, například zmíněný velký sál. Otevřeno je denně od 10 do 13 a od 14 do 17 hodin.
Velmi zajímavé pro vás může být i podzemí.  Ve sklepení radnice je vyhlášená restaurace s romantickou atmosférou. Tu, stejně jako vybranou tradiční kuchyni, najdete také na rohu radnice, v malé, bizarní restauraci Postwagen. Budete mít skutečně dojem, že jste se nasoukali do poštovního vozu. Doporučujeme rybu nebo místní jelítko.

Voňavá specialita

Když už jsme u lahůdek, typickou specialitou Cách jsou perníčky zvané Printen.  Příjemná laskomina i milý dárek pro přátele. Recept je samozřejmě tajný, i o něm se tu ale vypráví pověst. Spojená, jak v Cáchách jinak, s Karlem Velikým i s ďáblem.
V polovině 17. století zničil požár velkou část města a na obnovu stále scházely peníze. Jeden pekař připomněl městské radě, že kdysi se v Cáchách pekly perníčky zvané Printen, které podle proroctví mají přinést městu blahobyt. Perníčky miloval i sám císař Karel, recept na ně byl prý uložen do rakve k jeho ostatkům.
Radní nechtěli znesvětit hrob, ale ať se místní pekaři snažili, jak mohli, nebyli s perníčky spokojeni. Až jeden pekařský tovaryš potkal ďábla, toužícího po zlatém pokladu z dómu. Uzavřeli spolu smlouvu. Čert vezme mladíka do hrobky a ten mu za to obstará klíč od pokladnice. Ďábel svou část smlouvy splnil a o půlnoci v hrobce prý císař ochotně vydal pergamen s receptem na pomoc svému městu.
Mladík ale rohatého přelstil. Podle receptu napekl perníky a dal čertu ochutnat. Ten se nacpal horkých pokroutek k prasknutí a s příšerným bolením břicha se odvalil bez pokladu do pekla.
Atmosféra tradic a světýlek.

V čase vánočních trhů jsou Cáchy nejen krásné, ale především voňavé

 Tehdy kralují místní speciální perníčky všude a naplno. Trhům dominuje obří perníkový panáček, kromě tradičních tvarů se nabízejí perníkové chaloupky, panáčci, zvířátka. Ve středověkých uličkách městského centra láká okouzlené návštěvníky svařené víno a klobásy, znějí koledy,  dlouhá noc dává vyniknout mistrně nasvíceným památkám. Vánoční trhy v Cáchách nejsou největší, ale jsou rozhodně jedny z nejkouzelnějších.

reklama
reklama
reklama