Vtipy o tchyních jsou drsné a neberou si servítky. Mnozí z nás dobře vědí, proč vznikají, ale čtenářka Jana s nimi nesouhlasí. Právě tchyně jí pomohla s těžkou životní situací. A vlastní matka? Chovala se příšerně!

"Já na tchyni nedám dopustit. Od loňska jsem ji dokonce začala říkat mami. Pomohla mi, když jsem nejvíc potřebovala, a stála při mně, když se vlastní rodina otočila zády," začíná svůj dopis Jana.

Náročný život

S manželem jsme už po svatbě chtěli miminko, bohužel se nám nijak nedařilo a po sedmém potratu (hned ve třetím týdnu) jsem skončila u psychiatričky. Brala jsem všechnu vinu na sebe. Hrozně jsem se styděla. Už tenkrát se mnou tchyně jezdila, abych věděla, že v tom nejsem sama.

Doporučujeme: 5 tipů, jak se stát dokonalou tchyní

Po mnoha gynekologických vyšetřeních nám bylo řečeno, že jsme oba dva zdraví, problém s vlastním početím tedy nikde konkrétně nebyl, přesto se nedařilo. Moje vlastní máma mi neustále opakovala, že si za vše můžu sama, že někde podvědomě dítě nechci, dělám milion věcí kolem, nemám čas na manžela, a proto to nejde. Koukala jsem na ni s otevřenou pusou a vůbec ji nechápala.

Plná hormonů a vzteku

Dokonce jsem zjistila, že o mně máma prohlašuje, že nejsem pořádná ženská, když tomu svému nedokážu porodit dítě. Bydlíme na malé vesnici, takže o našich marných pokusech věděl už každý.

Rozhodli jsme se, že podstoupíme umělé oplodnění. Samotné dopování hormony mě zničilo. Byla jsem nateklá, neustále ubrečená, podrážděná a k tomu všemu poslouchala šílené telefonáty od matky, že jsem neschopná. Situace, kterou by neustál ani kůň, natož ženská plná hormonů.

Oporou mi zůstával manžel a dokonale empatická tchyně. Přesně vytušila, kdy ji potřebuji. Často jsem byla večer sama doma a ona se zjevila ve dveřích s úsměvem, zmrzlinou a čerstvým ovocem, že si uděláme dámskou jízdu.

Dva neúspěchy nic neznamenají

První zákrok probíhal hladce, ale do 14 dnů jsem začala krvácet a o miminko přišla. U druhého se povedlo a já po třech měsících mohla prohlásit, že jsem konečně těhotná. Bohužel přišel stres ze strany vlastní rodiny. Máma na mě zaútočila, jestli jsem připravená být matkou, zda vím, co to obnáší, kolik práce je s miminkem a co se mu všechno může stát. Možná právě stres nebo osud tomu chtěl a já ve čtvrtém měsíci potratila. Trávila jsem několik dní v nemocnici, protože se do toho ještě přimotal zánět močových cest. A máma? Nepřišla se ani jednou podívat.

Tchyně mě tenkrát navštívila, pamatuji si to jako dnes. Sedla na postel a řekla, jak moc jsem statečná. Osobně mi navrhla skvělou věc. Odjely jsme spolu na 14 dní do lázní, kde jsem si dokonale odpočinula. Vrátily jsme se jako dvě nejlepší kamarádky.

Příprava a konečně zdařilý pokus

Domluvily jsme se, že začneme chodit na jógu a ještě na některé relaxační kurzy hudby a kreslení. Pomohla mi i se zdravějším jídelníčkem. Někdy se prostě objevila s jídlem na tři dny a já se nemusela o nic starat. A co víc, přesvědčila mě, abych přerušila veškeré styky s mámou. Prý si časem uvědomí, jak špatně se ke mně chová.

Náš tip: Nejstarší matka světa. První dítě porodila v 70 letech

Sedm měsíců na to jsem podstoupila další umělé oplodnění. Tentokrát s úsměvem na tváři, zpevněnou postavou a skvělou náladou. A dnes? Mám týden do porodu a společně s tchyní Klárou chystáme výbavičku a všechny věci kolem miminka. Máma se mi ještě neozvala, ale Klára mě ujišťuje, že se vše spraví, až přivedu na svět malou Adrianku.

Chtěla jsem se o příběh podělit hlavně proto, aby ženy nezavrhávaly tchyně hned od začátku, nikdy nemůžou vědět, jak moc je budou potřebovat.

Jana

Jaký vztah máte s tchyní vy? Napište nám v diskuzi pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Muži se svěřují: Ženy jsou stále ovlivněné 50. odstíny šedi

Sex v létě: Skutečně se dnes milujeme častěji?