reklama
 

Rozhovor s Beou Benkovou: Jsem koučka výjimečných žen!

Bea je profesionální koučka výjimečných žen, mnohé z nich pracují v různých odvětvích na vysokých manažerských postech nebo podnikají. Mezi její klienty nepatří jen manažerky a podnikatelky. Ale také herečky a dámy z britské smetánky.

Foto: Žena

Bea Benková (na fotografii) v současné době žije a pracuje v Británii. Je profesionální koučka výjimečných žen, mnohé z nich pracují v různých odvětvích na vysokých manažerských postech nebo podnikají. Mezi její klienty nepatří jen manažerky a podnikatelky. Ale také herečky a dámy z britské smetánky.

Jednou z klientek paní Benkové je také uznávaná britská expertka na ochranu dětí, neboť všechny ženy jsou něčím výjimečné, nejen ty slavné. Bea detailně pozná jejich život, a často i jejich partnery a děti, a radí jim nejen jak dosáhnout úspěchu a naplnění v práci, ale také jak být sama sebou, spokojená a plná energie v osobním životě...

Dovovolte nám ji představit:

Bea Benková se narodila v roce 1975 v Žilině a po absolvování studia makroekonomické a měnové politiky na Ekonomické univerzitě v Bratislavě odjela do Velké Británie. Ještě předtím však pracovala jako asistentka tehdejší vicepremiérky Brigity Schmognerové. Od roku 1999, kdy se Bea přestěhovala do Velké Británie, studovala na Oxford University, získala titul magistra v oblasti řízení rizik a bankovní regulace na prestižním ICMA Centru v Readingu, dalších pět let pracovala v City of London pro mezinárodní finanční instituce. Je spoluzakladatelkou Slovensko-Britské obchodní rady v Londýně, kde v počátcích zastávala funkci předsedkyně představenstva.

Beo, měla jste velmi úspěšnou kariéru. Jak se stalo, že jste rázem totálně změnila život?

Moje maminka celý život pracovala. Chtěla dělat spoustu věcí, ale stále si myslela, že na to bude dostatek času, až půjde do důchodu. Jenomže brzy po té, co do penze odešla, jí lékaři diagnostikovali rakovinu. Prognózy nebyly příliš optimistické. Mojí mamince zbývaly dva měsíce života.  Byla v šoku. „Proč zrovna teď? Když jsem chtěla začít dělat tolik věcí?" Nakonec žila déle, než předpovídali lékaři, ale rakovina ji dostihla.

To byl pro mne životní moment, kdy jsem se ze dne na den rozhodla, že budu dělat to, co mě baví a totálně jsem změnila život. Postupem času mě následovala i má sestra, vystudovaná právnička, která se teď věnuje stylu a image žen. Nyní spolupracujeme. Já pomáhám ženám zevnitř - ona zvenku. Vídáme se častěji, jsme dokonalý tým a jsme šťastné, protože obě děláme práci, které nás baví, naplňuje a živí.

Lidé často dělají práci, kterou sice umí dobře, ale nenaplňuje je. Nejde jim snadno a stojí spoustu energie. Největší výhra je vytvářet bohatství tím, co nám jde lehce, kde máme přirozený talent a co nám dodává energii a naplňuje nás. Pro skutečný úspěch a spokojenost člověk potřebuje integrovat tři důležité aspekty - svůj talent, vášeň a smysl života.

Ale ne každý má přece nadání, které mu dokáže vydělat peníze…

To není pravda. Když budete tvořit nějakou hodnotu, tak vám budou přicházet peníze. Talent, vášeň, smysl života a vědomosti jsou vaše vnitřní hodnoty, nikdo vám je nemůže vzít. To by vám zůstalo, kdybyste o všechno přišla. I kdybyste měla na účtu nulu, věděla byste, co máte dělat.

Možná se často podceňujeme, bojíme se budoucnosti, důchodu bez důchodu, nezaměstnanosti, dluhů, tak bereme jakoukoli práci.

Protože spousta lidí nezná svou hodnotu a svůj talent si vůbec neuvědomuje. A když ho nevidíte, nemůžete ho nabídnout druhému.
Ve škole nás naučili zaměřit pozornost na naše slabé stránky. Vzpomeňte si, když jste z nějakého předmětu měla jedničku a z nějakého trojku. Co vám říkali učitelé? Čemu se máte více věnovat? Předmětu s trojkou. Takže zlepšovat své slabé stránky místo rozvíjet své silné.
To pro vás byla samozřejmost, kterou nikdo neřešil. Snažíme se být ve všem dobří, nebo průměrní, ale potom neděláme to, co nám jde lehce a v čem bychom mohli být vynikající. Nevážíme si toho a jakoby se to nepočítá.
Prozíravý šéf korporace ví, že je jednodušší rozvíjet silné stránky svých zaměstnanců, než je přeškolovat na práci, která je pro ně vzdálená. Když je například někdo dobrý v komunikaci, nepošlou ho na kurz finančního rozpočtování, ale dají mu příležitost komunikovat. Proč nevyužívat a nerozvíjet to, co vám jde tak dobře?

Spousta lidí říká: „Já nic neumím." A najednou zjistíte, že třeba zorganizují úžasnou party. Všichni jsou spokojení, chválí je a oni řeknou: „Ale to nic není." A neuvědomují si, že ne každý by to dokázal tak lehce a dobře.

Měla jsem klientku, Češku, pracovala v byznysu, celý život na sobě pracovala, ale to, co jí šlo lehce, nedělala. Byla přesvědčená, že pokud pracujete, musíte mít pocit, že je to dřina a že vás to unaví. Pak jsme spolu začaly spolupracovat a bylo to super. Udělaly jsme spoustu práce, bylo hotovo, všichni spokojení a ona povídá, že je strašně vystresovaná. Ptala jsem se jí proč, vždyť jsme toho spoustu udělaly. Ona řekla „No jo, ale všechno šlo tak lehce, že mám pocit, že jsem neudělala vůbec nic."

Je to o tom, že pracujete „with not pressure but with pleasure" - bez tlaku a s potěšením.

Je to možné opravdu pro kohokoli?

Ano, pro každého člověka. Lidé své nadání leckdy neobjeví jednoduše. Potřebují navést. A pak najednou pochopí, proč nemají energii.

Jak má člověk najít svůj talent?

Knihkupectví jsou plné knížek, kde najdete návod. Objevte svůj talent, využívejte svůj talent a podobně. Když přijde klientka za mnou, jako za koučem, dám to všechno dohromady najednou. Mám systém, který vám ukáže nejlepší cestu, jak vytvářet bohatství tím, co vám jde lehce a potom i návod, jak to udělat. První krok je vážit si toho, co máme.

To je dobrá zpráva, že se můžete živit tím, na co máte nadání.

Dobrá i špatná, protože pokud to tak je, potom jste zodpovědná to zjistit. Říká se sladké nevědomí. Když víte, že je to možné, nemůžete říkat, že vy tak žít nemůžete. Jen musíte zjistit jak. Když vám někdo ukáže cestu, už nemůžete říct, že to nejde.

Ideální by bylo, kdyby k této informaci byly směřované už děti.

Mám známé, kteří tento trend zavádějí do mateřských školek a do škol. Děti od začátku vědí, že jeden je introvert a druhý extrovert. Učí se, jak spolupracovat, jak pracovat v týmu. Takové děti mají potom více empatie. Vědí, jak reagovat na druhé. Přesně vědí, co potřebuje například introvert, co extrovert, aby si rozuměli. Nebudou říkat o někom, kdo je uzavřený, že je negativní. Je to jeho energie. Když znáte svoje silné stránky, víte, koho k sobě potřebujete, abyste se doplnili. Samozřejmě záleží i na přístupu učitelů. Na dítě, které je velmi kreativní a má hodně energie, se proto nebudu zlobit, že dělá věci jinak. Co jde třeba vám lehce?

Tanec, psaní, hovořit s lidmi….

A pro někoho je například mluvit s lidmi velice těžké, má z toho velký stres. Kdybyste byla v týmu, tak vás pověří: „S někým udělej rozhovor, potom to napiš a my to zanalyzujeme." Protože vás by asi zase nebavilo sedět v kanceláři a analyzovat. Takže když tohle nemusíte, máte více času povídat s lidmi.

Na zjištění, jaký mám talent, není nikdy pozdě?

Určitě ne. Spoustu lidí to osvobodí. Pochopí, proč jim některé projekty nevyšly. Když víte, jaké máte schopnosti, zjistíte, kdo vás hledá. Budete to umět na trhu vykomunikovat, jakou hodnotu nabízíte. Oni vás už hledají, jen o tom nevíte.

Pak je tam ještě jedna zapeklitost. Objevíte svůj talent, rozhodnete se za tím jít a okolí na vás kouká jako na blázna. A začne vás zrazovat - to tě neuživí, tam se nemůžeš prosadit, tohle dělá spousta daleko lepších lidí…

Nesmíte se nechat zastavit, i když vám budou ostatní říkat, že jste se zbláznili. Jedna klientka, která pracuje jako konzultantka, mi vyprávěla, že největší stres nebyla práce, ani rodina, manžel jí podporuje, ale tlak, že o ní lidé říkají, že je špatná matka. Úplně se rozplakala. Jak může být dobrá matka, když nechá děti doma a jde do práce?

Spoustu žen okolí takto zavrhne a odsoudí. Někdy se dokonce odsuzujeme samy. Plno žen to zná. Když jste v práci, vyčítáte si, že nejste doma s dětmi, a naopak. Pořád si vyčítáte, že jste jinde, než byste měla být… Ale co je dobrá matka a co je špatná matka?

Podle mne je dobrá matka taková žena, která je naplněná a jejíž děti jsou šťastné. S partnerem se vzájemně podporují. Jsou ženy, které jsou šťastné doma a starají se o rodinu. Ale když je žena doma a nenaplňuje jí to, myšlenkami je stejně jinde a děti to cítí. Mám známou, pro kterou bylo několikanásobně těžší být doma a starat se o domácnost, než studovat na Harvardu. Nakonec si našla paní, která se stará o domácnost, ona chodí do práce, ale když přijde domů, tak je naplno s dětmi. A všichni jsou spokojení.

Obecné mínění považuje za správné matky ženy, které jsou doma s dětmi. Ale tyto ženy často nemají čas na sebe, jsou unavené, nervózní a děti seřvou za každou maličkost. To už je ovšem opět terčem kritiky náhodných kolemjdoucích.

Žena má zodpovědnost být šťastná a naplněná. Nikdo jiný jí šťastnou neudělá. Ani děti, ani manžel. Je to její zodpovědnost, musí si to zařídit sama.

Když je to v některých rodinách nastavené tak, že žena je tam pro manžela, protože on vydělává více peněz a o změně nechce ani slyšet, je lepší odejít?

Záleží, jak máte nastavené manželství. Může být rovnocenné, kde jeden druhého podporuje. Když chce jeden dominovat, druhý nikdy nebude šťastný, i když je naučen být submisivní. Když chcete mít svobodu, dáte ji i druhému. Neumím si představit, že bych byla šťastná, když bych neměla svobodu být sama sebou. Ale jsou i ženy, které kontrolují své muže.

Koučujete ženy, ony na sobě pracují a rostou, ale co jejich partneři? Udrží se svými ženami krok?

Když si muž přeje, aby jeho žena byla šťastná a naplněná a mají rovnocenný vztah, tak ji bude podporovat. A bude sám otevřený růstu.    
Dokonce se mi stalo, že za mnou přišel manžel ženy, kterou jsem koučovala a požádal mě, abych začala pracovat i s ním. Když jsem se ho ptala proč, odpověděl: „Vidím na manželce pozitivní změny a já bych chtěl být také naplněný v práci a co nejlepší manžel a otec."  S muži ovšem spolupracuji přímo jen výjimečně. Umím jim ale doporučit, kam se mohou obrátit.

Pomsta odhozené manželky. Dianne se po rozvodu kvůli mladší milence náramně baví | Video: Instagram/Dianne Laurance
reklama
reklama
reklama