reklama

První krátkovlasá miss: Muži opouštějí mě, ne já je

Gabriela Kratochvílová je první krátkovlasá vítězka České Miss. Mohlo by se zdát, že tím to končí. Jenže ona je ještě mnohem víc. Je to sice mladá, ale zato ohromně silná holka, která ví, co chce, a umí na sobě pracovat.

Foto: Facebook.com

Gabriela Kratochvílová je první krátkovlasá vítězka České Miss. Mohlo by se zdát, že tím to končí. Jenže ona je ještě mnohem víc. Je to sice mladá, ale zato ohromně silná holka, která ví, co chce, a umí na sobě pracovat.

Na to, že jí v únoru bude teprve čtyřiadvacet let, toho v životě zažila už spoustu. Zdá se ale, že se ze všeho umí poučit a jde si za svým. V současnosti se živí hlavně jako modelka, ale už si zkusila i práci u filmu - zahrála si roli Lindy ve filmu Bony a klid II. Další role jsou prý v jednání, ale zatím na ně nemá moc času. Možná že až její “missí” úřadování skončí, máme se ještě na co těšit.

S Gábinou jsme se setkali po slavnostním vyhlášení nominací soutěže Kadeřník roku. Je totiž členkou odborné poroty. A přestože ji za hodinu čekala důležitá zkouška (studuje marketingovou komunikaci v angličtině), s úsměvem na rtech odhodila poznámky z přednášek a ochotně odpovídala na naše otázky.

Vaše úřadování na pozici České Miss se pomalu chýlí ke konci. Co vám titul přinesl?

Byla to velká zkušenost. Ten titul člověka posune někam jinam, do úplně nového prostředí a je na něm, jak se v něm bude pohybovat. Přinesl mi samozřejmě spoustu pracovních příležitostí, od modelingu přes film až po porotcování v kadeřnické soutěži. Měla jsem příležitost spoustě lidí pomoct, zažít spoustu krásných akcí. Ten rok byl plný zážitků, z nichž každý mě nějak obohatil, a všechno jsem si moc užívala. Zároveň jsem musela pracovat i sama na sobě. Chvílemi toho na mě bylo moc, ale ustála jsem to, a vlastně tak i zjistila, co ve mně je.

Čím jste sama sebe překvapila?

Myslela jsem si, že se po měsící rozklepu a nezvládnu to, a že první trochu špatný článek mě úplně odbourá, ale zjistila jsem, že jsem schopná něco vydržet a postavit se k tomu čelem. Naučila jsem se být silná a odolná.

Po tom, co jste vyhrála, se hodně mluvilo o tom, že to bylo hlavně kvůli krátkým vlasům, které vás odlišily od ostatních. Co vás ale odlišuje z vašeho pohledu? V čem jste jiná než většina ostatních žen nebo třeba vašich kamarádek?

Sama sebe těžko hodnotím, ale myslím si, že jsem svá, že jsem si nikdy nepotřebovala na nic hrát, rodiče mě vždycky vedli k tomu být pokorná a skromná a v tom jsem se určitě nezměnila. Jinak myslím, že mám velký smysl pro humor, jsem pohotová, a bojovnice.

A v čem jste naopak úplně klasická ženská?

Umím klasicky žensky drbat s kamarádkami, umím mít náladu, že chci nutně nakupovat, i když nakupování úplně nemusím, ale umím tomu někdy podlehnout. Také mi trvá docela dlouho se obléknout. Ani ne tak make-up a vlasy, ty mám hotové celkem rychle, ale oblékání, to je mor, to doma poslouchám pořád: Vždyť už jsi byla jednou oblečená, proč ses zase převlíkla?!

Ustál váš vztah celý ten kolotoč po České Miss?

Jsem strašně ráda, že ustál. Myslím, že to, že jsem se za tu dobu moc nezměnila, je hlavně jeho práce, protože mě pořád držel při zemi. Neměl potřebu ze mě najednou někoho dělat, i když byl možná ještě víc pyšný než já. Byly samozřejmě i chvíle, kdy žárlil, ale to je podle mě lidský, asi by bylo divný, kdyby takové chvíle nenastaly. Občas mi ho bylo líto, protože kvůli mně se dostal někam, kam vůbec nechtěl. V té době jsme spolu byli chviličku a tehdy jsem necítila potřebu nechávat si schvalovat, že se hlásím do České Miss. I když si o tom ze začátku myslel svoje, podporoval mě a podporuje dál. Vyhádali jsme si spoustu různých věcí a naučili se na nich pracovat, a to je strašně důležitý. Začátky byly těžký a zároveň tak silný, že mám pocit, že teď už nás nic neohrozí.

Vaši rodiče spolu nežijí. Jak jste prožívala jejich rozchod?

Asi stejně jako každé dítě, bylo mi tehdy čtrnáct. Spoustu věcí jsem vůbec nechápala, bylo pro mě zásadní dospět do nějakých dvaceti let, kdy jsem pochopila postoje obou rodičů. Nebudu říkat, že jsem z toho nebyla zlomená, každý dítě si to s sebou nese. Na druhou stranu mám úžasnou mámu i úžasnýho tátu, mám dvoje Vánoce, takže jsme se v tom všichni naučili nějak chodit. Já jsem tehdy kvůli škole zůstala s tátou, máma se stěhovala. Teď spolu vycházejí víceméně dobře. A když si to tak vezmu, když ten vztah nefunguje, je lepší z něj odejít.

Máte pocit, že rozvod je přirozená věc, která k naší společnosti patří, nebo jste naopak odhodlaná, že vám se nestane?

Samozřejmě že se nechci rozvádět. Svého času jsem dokonce zarputile tvrdila, že se nikdy nevdám. Čistě pro jistotu. Teď už nejsem tak radikální, ale po roce, jak to teď spousta lidí dělá, bych si tedy nikoho nevzala. Mně se manželství líbí, lidi se mají brát, ale já na to potřebuju opravdu spoustu let, po kterých budu vědět, že už nás nic horšího nepotká, protože jsme toho zvládli tolik.

Co by žena podle vás ve vztahu nikdy neměla nedělat, aby ho neničila?

Ženy mají tendenci být náladové a strašně rády to přenášejí na své okolí. Já na sobě také někdy pozoruju, že se rozčiluju kvůli hloupostem, jsem nepříjemná kvůli zkoušce ve škole. Vím, že hádat se kvůli maličkostem je taková zbytečnost a ztráta času. Lidi by si měli vážit toho, že mají někoho, kdo o ně má zájem a navzájem se hýčkat, poslouchat, vnímat se, dělat si jen tak radost, a hlavně neřešit hlouposti. Já to tak samozřejmě doma taky nemám, ale je důležitý na tom pracovat a nečekat, že zamilovanost vydrží a bude to pořád jen hezký, protože nebude, a tak je třeba hledat také jiné kvality vztahu.

Co je pro vás důvodem k rozchodu? Co byste nikdy neodpustila?

Vždycky jsem myslela, že nevěra, ale pak jsem poznala několik párů, kterým se to podařilo zažehnat. Rozchod je asi na místě, když se vytratí komunikace a veškerá chuť být spolu. Ale já sama jsem se všehovšudy rozešla jednou, se svým prvním klukem, já jsem byla studentka, on byl o něco starší, a tak bylo jasné, že naše životy momentálně směřují někam úplně jiným směrem, tak jsem z toho raději utekla. Od té doby se muži rozcházejí se mnou.

Jak je to možné?

Ne všichni kluci chtějí hodnou holku. A moje maminka vždycky říkala, že si špatně vybírám, že hledám problémové typy, a tak si o to tak trochu říkám. Já neumím být mrcha, já bych se rozdala, a pak se to nevrací… Na druhou stranu teď mám partnera, jakého jsem ještě nikdy neměla. Jsme podobné typy, je stejně hodný jako já.

Díváte se na věci hodně pragmaticky.

To je možná právě tím, že jsem z rozvedené rodiny. Naučila jsem se neposlouchat jen srdce, ale také nad tím přemýšlet. Postupem času jsem našla svoji hrdost a už se nenechám tak lehce zlomit. A já jsem citlivej člověk a zlomit mě bylo vždycky strašně snadné a byl to pro mě konec světa. Proto by žena měla mít svoji hrdost a nenechat si všechno líbit.

Mimochodem, zmínili jsme, že jste v porotě soutěže Kadeřník roku. Jak se vám účesy hodnotily, když jste v ní jediná řekněme neodborník?

Přistupovala jsem k tomu s velkým respektem a strachem, že budu automaticky koukat a nadržovat krátkovlasým účesům. Na druhou stranu právě na krátkých vlasech je nejlépe vidět preciznost střihu a to, jak jeden vlásek zapadá do druhého. A ještě jsem se musela hlídat, abych se soustředila jen na vlasy a nenechala se ovlivnit tím, jak je fotografie modelky nebo modela krásně vyfocená a nastylizovaná.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nemůžu si najít chlapa. Jsem moc ukecaná

Bez masa je můj život lepší, říká moderátor Pyco

10 věcí, které vám nikdo neřekl o vašem prvním bytě

Dámy si vyměňovaly prádlo. Výzvu si užila i Jennifer Lopezová | Video: Instagram, TikTok, Twitter, Facebook
reklama
reklama
reklama