reklama

Podívejte se, na které houby si musíte dávat pozor!

Malý přehled hub, které byste rozhodně neměli sbírat. Otrava z hub není příjemnou záležitostí!

Foto: Zdeněk Pelda

Milujete houbaření? Je na čase si představit jedovaté houby. Houbová sezóna je v plném proudu a otrava z hub patří k nejnepříjemnějším zdravotním potížím, co vám z jídla může být.

Připravili jsme rychlý přehled jedovatých hub, které způsobují vážnou otravu a v mnoha případech vás dokážou usmrtit. V České republice se každoročně jedovatými houbami otráví desítky houbařů. Buďte připravení.

Jedovaté houby

Otravy mohou mít za následek nepříjemné zážitky a pobyt v nemocnici. Jedovaté houby i trvale poškozují vaše zdraví a v  nejhorších případech způsobují smrt. Některé otravy jsou jen zbytečnou záležitostí nepozorného houbaře. Existuje několik pověr, které nejsou pravdivé. Jedovaté houby mají příjemnou chuť, stejně jako ty jedlé. Hmyz a plži si klidně smlsnou i na jedovaté houbě, proto se tímto pravidlem neřiďte.

Některé houby jsou po uvaření jedlé, ale neplatí to u hub jedovatých. Vařením se toxiny z houby nedostanou. Neplatí ani jejich pestré zabarvení. Mnoho jedovatých hub má stejně chytré maskování jako suchohřiby. Ani test našich dědečku, že stříbro při kontaktu s jedovatou houbou zčerná není pravda. Žádný houbový jed takovou reakci nevyvolá.

Čechratka podvinutá

Má okrovohnědý klobouk, mírně vyklenutý s podvinutým okrajem. Třen je velmi krátký a po doteku tmavne. Otrava může nastat až smrtelná. Roste hojně v jehličnatých lesích a na rašeliništi.

Muchomůrka citrónová

Klobouk je polokulovitý a později plochý. Má světle citrónově žlutý až zelenožlutý klobouček s plachetkami. Lupeny jsou bílé nebo nažloutlé. Třen má vysoko postavený prstenec. Roste od léta do podzimu v lesích na kyselých půdách.

Muchomůrka tygrovaná

Její klobouk je polokulovitý, vyklenutý, žlutohnědé barvy. Na okrajích má rýhy a na hoře bradavčité vločky. Třeň je válcovitý s tenkým a nerýhovaným prstencem. Roste od léta do podzimu pod listnatými stromy.

Ryzec šeredný

Klobouk je mírně nálevkovitý s podvinutým okrajem, ve středu je prohloubený. Je olivově hnědy až černý. Lupeny jsou široké a bledě slámové. Ve stáří je olivově skvrnitý. Roste pod smrky a pod břízami.

Pestřec obecný

Plodnice je kulovitá až elipsoidní. Je nažloutlá a šedobílá. Pod kožovitou a v horní části rozpukanou vrstvou se nachází bílý vnitřek, který se postupně zbarvuje do černa. Roste v jehličnatých lesích, v křovinách a na vřesovištích.

Třepenitka svazčitá

Klobouk je v mládí polokulovitý a později plochý s oranžovým vrcholem. Lupeny jsou husté a sírově žluté. Třeň je žlutý s rezavými vlákny. Dužnina je žlutá. Roste v trsech od jara do podzimu v lesích, hájích a parcích.

Hřib žlučový

Klobouk je v mládí polokulovitý a později široce vyklenutý. Je červeně nebo žlutohnědě zbarvený. Rourky jsou bílošedé a postupně růžové. Třen je s výraznou síťkou. Poznáte ho, když lehce ochutnáte. Je nepříjemně hořký. Tato houba není smrtelně jedovatá, ale způsobuje nemalé potíže. Roste ve skupinách v jehličnatých lesích.

Krásnorůžek lepkavý

Jde o houbu nejedlou, nikoliv smrtelně jedovatou. Vzhled připomíná kuřátkovitou houbu. Je více ohebnější, menší a roste ve skupinách. Plodnice jsou žluté až okrové. Roste na mrtvém dřevě jehličnanů.

Troudnatec kopytovitý

Jde o víceletou plodnici širokou až 30 cm. Tvar je konzolovitý. Svrchní strana je šedá, pruhovaná. Rourky jsou tmavě šedohnědé. Vyskytuje se na mrtvých i živých kmenech listnáčů. Napadá zejména buky a způsobuje jejich zánik.

Kuřátka

Existuje mnoho druhů žlutě a oranžově zbarvených. Špatně se určuje, které jsou jedlé a které jedovaté. Obecně se sběr kuřátek moc nedoporučuje. Některé druhy kuřátek rostou v jehličnatých lesích a jiné v listnatých.

 

reklama
reklama
reklama