Nemoc mi vrátila manžela. Už zase věřím na lásku
Zpočátku se náš vztah vyvíjel jako obyčejný příběh dvou mladých lidí. S Miroslavem se známe od dětských let a byli jsme velmi dobří přátelé. Pak ale přišly změny...
Zpočátku se náš vztah vyvíjel jako obyčejný příběh dvou mladých lidí. S Miroslavem se známe od dětských let a byli jsme velmi dobří přátelé. Pak ale přišly změny...
V dospívání se z přátelství stala láska a ta brzy přinesla i své plody. Na mé osmnácté narozeniny jsme se, tehdy ještě v socialismu, vzali. Přivedli na svět krásnou dceru a žili život mladé rodiny. Do této idyly vstoupila Míry vojna, která nám obrátila život na ruby. Miroslav se už domů nevrátil, dezertoval (emigroval) do německého Norimberku a odtud pro nás tenkrát nebylo cesty zpět. Já s dcerou zůstala v Čechách.
Uběhlo 25 let, během kterých jsme žili každý svůj život. Miroslav se věnoval malířství a scénografii a pracovně cestoval po celé Evropě. Já jsem dostudovala, znovu se vdala, vychovala dceru a syna. Naplno se věnovala práci kouče a terapeuta, která mě naplňovala. Měla jsem spoustu energie a zvláštní kouzlo, které mi umožňovalo realizovat a žít své sny. Jen na lásku jsem už nevěřila.
Další osudová rána
V době, kdy jsem se cítila nejspokojenější, přišlo "módní" onemocnění, kterému si říká rakovina. Tehdy jsem znovu rekapitulovala svůj život a přemýšlela, co je špatně a co bych v čas, který mi zbývá měla změnit. Nepřišla jsem nla jsem na nic, jen jsem si uvědomila, jak mě můj život baví a jak moc ho chci žít dál!
Téměř na den stejně jsem provdala naší šestadvacetiletou dceru. S pocitem zadostiučinění jsem ji vyprovodila k oltáři a sama si slíbila, že udělám co je v mých silách, abych si ten svůj život mohla užívat co nejdéle. Boj s nemocí jsem zvládala dobře a vcelku rychle se ukázaly pozitivní výsledky. Během roční léčby se mi stalo snad úplně všechno.
Mnoho (ne)příjemných změn najednou
Můj život se bez mého velkého přičinění znovu výrazně změnil. Přišla jsem o zdraví a fyzickou kondici, o část svých pracovních zakázek. Přišla jsem o řidičák a tím i o svoji nezávislost a nakonec léčba prověřila i mé manželství. Jak asi tušíte - neobstálo. Závan smrti člověku pořádně zkomplikuje život. Ale zpomalila jsem tempo, získala klid, harmonii a uvěřila jsem opět v lásku.
Miroslav odešel v roce 1987 v našich 21 letech a vrátil se do mého života v době mé „transformace". Trpělivě a s láskou mě na ní doprovázel. Svatba naší dcery nás opět svedla dohromady a já tak získala zpět svoji rodinu.
Můj návrat do života jsme zpečetili letos na jaře poutí do Santiaga de Compostela. Předchozích 20 let jsem byla zvyklá své sny a cesty uskutečňovat většinou sama. Tuto cestu jsem šla stejně jako předchozí jara, ale tentokrát ve dvou, učila jsem se znovu partnerství.
Znovu cítím, že život ve dvou je bohatší
Pokračujeme spolu v cestě, kterou jsme začali před 25 lety. Je krásné tvořit a pracovat na společných projektech, užívat si rodiny a našeho vnoučete a mít plány do budoucnosti. Nevím, jestli by náš vztah přežil každodenní obyčejnosti celých 25 let. Ale prvně v životě mě napadlo, že si umím představit s tímhle člověkem zestárnout. Dnes si vážíme každého dne, který můžeme prožít spolu a děkujeme, že jsme se tohoto zázraku dočkali. Jako dík jsme připravili výstavu Miroslavovo obrazů a poezie, tentokrát prvně
v Čechách. Náš příběh můžete touto formou sdílet s námi. Nese příznačný název Útěky a návraty aneb zrození Fénixe. Výstava je ke shlédnutí do 20.prosince 20011 ve vile Jiřího Trnky v Praze.
Vice info najdete na www.ms-art.de
Hlavní foto: Profimedia.cz
