"Přemýšlím, zda vůbec smím opustit manžela. Donutil mě jít na plastiku prsou, obarvit se, nechat si udělat botox rtů. Teď tvrdí, že bez něj bych nebyla nikdo. Trochu si myslím, že má pravdu, ale nedokážu s ním už vydržet," vypráví svůj příběh čtenářka Kristýna.

Nakolik má člověk právo ovlivňovat život svého blízkého? A je vůbec možné být někomu natolik vděčný, že od něj nechcete odejít, i když vás uhodí? Nepříjemnou situaci řeší Kristýna.

Nečekaná změna

Manžel získal velmi slušné postavení v právnické firmě. Bylo mi zcela jasné, že nemůže chodit do práce v teplákách, ale jeho postoj k oblékání se doslova změnil v posedlost. Při prvních nákupech jsme v obchodech nechali téměř čtyřicet tisíc korun. Chtěl nové obleky, košile, luxusní kravaty i manžetové knoflíčky.

Doporučujeme: Manžel přišel o práci a novou nehledá. Co mám dělat?

Asi po šesti měsících přišel domů s tím, že je pozvaný na večeři s váženým klientem a má přijít s doprovodem - tedy se mnou. Vždycky jsem dbala na zevnějšek a neměla jsem pocit, že by se za mě musel stydět, ale jeho prosba mi vyrazila dech. Přesněji řekl, zda bych ze sebe neudělala člověka. Dokonce mi domů objednal stylistku a vizážistku. Nejspíš si říkáte, proč z toho tolik dělám, měla bych být ráda, ale to byl jen začátek.

Dokonalé? Nikoliv!

Pochopila jsem velmi brzy, že jej budu doprovázet na schůzky dost často. Dokonalý rodinný život je mottem firmy. Bylo jedno, zda se hádáme, na obchodním brunchy, obědě či večírku jsme museli vypadat jako ideální pár. S každou takovou akcí mě manžel nutil k nějaké změně. Jednou to byl střih vlasů, jindy změna šatníku, a nakonec mě objednal do fitka a zařídil trenéra, abych prý nedělala ostudu.

Je pravda, že se kolem něj motaly krásné ženy - klientky, sekretářky i kolegyně. Proto jsem některé změny uvítala, ale připadala jsem si, jako by se za mě styděl a musel mě přetvořit v nějakou "femme fatal", abych k němu ladila.

Šťastné manželství je pryč

Ráda jsem mu byla oporou a doprovázela ho na pracovní schůzky, ale choval se ke mně jako k ozdobě. Manžele jsme hráli jen před ostatními. Doma se z něj stal šílenec, který žije jen pro práci. Neustále mě ponižoval, urážel a vymýšlel, co vše bych ještě měla změnit. O dětech nechtěl ani slyšet, prý bych si zničila postavu.

Doufala jsem, že alespoň na narozeniny dá pokoj a překvapí něčím romantickým. Omyl! Žádná večeře či kytka, rovnou mě odvezl k plastickému chirurgovi, kde mi naplánovali plastiku prsou a udělali botox rtů. Byla jsem tak překvapená, že jsem neměla sílu se ani bránit. Než jsem se rozkoukala, měla jsem pusu jako po bodnutí vosou.

Hádka a tvrdé procitnutí

Když jsem se doma ze všeho vzpamatovala, pořádně jsme se pohádali. Jasně jsem řekla, že se mnou nemůže zacházet jako s loutkou a plastiku prsou odmítla. Vyrukoval s tím, že on ze mě udělal teprve ženu, která je hodná reprezentovat manžela. V jednu chvíli jsem mu řekla, že od něj odcházím. Dostala jsem pořádnou facku a ujištění, že jsem ho stála peníze i čas a on jediný má na mě právo.

Netuším proč, ale dokázal ve mně vyvolat pocit viny a já se rozhodla, že na operaci prsou půjdu a budu mu nadále stát po boku.

Má právo mi diktovat, co smím?

Po plastice jsem se docela dlouho zotavovala. Nečekala jsem, že vše bude tolik bolet. Musím přiznat, že s novým poprsím jsem se začala cítit lépe a rychle zapomněla, jak příšerně se muž choval. Vlastně se vše otočilo k lepšímu. Rád se mnou chodil do společnosti, představoval mě důležitým lidem. Dále kontroloval, co jím, jak cvičím a řešil, v čem půjdu na večeři.

Bohužel štěstí netrvalo dlouho. Jednoho dne mi dokonce nařídil, abych se přestala bavit s kamarádkou, prý má na mě strašný vliv. Postupně začal zakazovat celou řadu věcí a já si řekla, že už dál jeho rozmary trpět nebudu.

Náš tip: Bojovala s nemocí kůže. Vyřešila to tetováním

Po velké hádce jsem si sbalila kufry a odešla do hotelu. Nevím, jak mě našel, ale třetí den stál ve dveřích. Vynadal mi, jak si dovoluji ho opustit a ať se koukám vrátit, že on mi za všechny věci zaplatil a má právo o mém životě rozhodovat. Vedl hodinový monolog a já se nechala přemluvit.

Nemám sílu mu vzdorovat, opravdu ze mě udělal jiného člověka, nejen zevnějškem. Připadám si jako submisivní blbka, nicka a chudinka, která se stala otrokyní svého manžela. Asi si říkáte, že si to zasloužím...

Kristýna

Co byste Kristýně poradili? Napište nám v diskuzi pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Je těžší vychovávat kluka nebo holku?

Odvykačka od mobilů a elektroniky. Očistíte tělo i mysl

10 věcí o porodu, na něž se stydíte zeptat i gynekologa