reklama

Jak slaví Vánoce ve světě? Třeba na pláži!

Svátky, při kterých se na sebe usmívají rodiče i sousedé, schází se všichni ti, kteří se třeba celý rok neviděli, celé rodiny. Ale nejvíc se radují děti! A je asi jedno na jakém kontinentu žijí a obdarovává-li je Santa Klaus, Děda mráz, nebo Ježíšek.

Foto: Profimedia.cz

Svátky, při kterých se na sebe usmívají rodiče i sousedé, schází se všichni ti, kteří se třeba celý rok neviděli, celé rodiny. Ale nejvíc se radují děti! A je asi jedno na jakém kontinentu žijí a obdarovává-li je Santa Klaus, Děda mráz, nebo Ježíšek.

A jak tedy slaví Vánoce a kdo naděluje u našich sousedů, bližších i těch vzdálenějších? Začněme hned za hranicemi...

V Německu...

...považují za tradiční jídlo pečené vinné klobásy a speciální cukroví z mouky, vajec, cukru, anýzu a amonia, kterému se říká Springle. Stejně tak si potrpí na ryby, ovšem nejen na kapra. A kdo přináší dárky? Je rezatý, vousatý, v dlouhém plášti a říká se mu Christikind nebo Weihnachtsmann.

Kupříkladu v Polsku...

...na rozdíl od zemí českých, se rozdávají dárky ještě před večeří. Hostina vypukne, jakmile někdo zahlédne první vánoční hvězdu. Čas Vánoc zde začíná již adventem, časem klidu a míru, kdy děti vyrábí slaměné a papírové ozdoby na stromeček a rodiče se snaží být střídmější v kouření cigaret a pití alkoholu.  A protože věří, že Ježíš opouští nebe na svém oslátku je pod každým stromečkem připravena trocha sena.

Velký test: Co všechno nevíte o Vánocích?

Rakousko miluje Vánoce...

...ne nepodobné těm našim, celá města se začínají velice brzy plnit vánočními ozdobami, k vidění jsou betlémy, v ulicích zpívají sbory, každý den probíhají akce pro děti. Všude to voní punčem, klobásami, pečenými kaštany a svařeným vínem. U žádného vchodu do domu nebo bytu nechybí adventní věnce. I v rakouských domovech se po večeři, na které nechybí ryby či drůbež, zapálí svíčky na stromku a rozdávají se dárky. A jak je tomu v zemích vzdálenějších?

Pro Francii je typický...

...bíle oblečený Papa Noël. Především v Paříži, ale také v dalších městech, se stále ještě mnohde zachovává zvyk, že po rozdání dárků dospělí členové rodiny spěchají na večeři do dobrých restaurací. Doma zůstávají pouze ti, kteří mají malé děti. Vánoční večeře nezapře vyhlášenou francouzskou kuchyni a mívá až dvanáct chodů.

Zajímavá je historie typické pochoutky - vánoční rolády:

 Před mnoha staletími se do krbu o Vánocích přidávalo jedno velké, suché poleno, aby vydrželo hořet celou noc. Už jen zapálení polena bylo rodinným rituálem a popel z něj se pak uchovával, neb se věřilo, že chrání dům před hromy, blesky a ďábly. Jak mizeli z domácností krby, mizela i tato tradice. Dnes velké poleno symbolizuje vánoční roláda v barvě dřeva, a tedy s čokoládovou nebo kávovou polevou a i v řezu připomíná strukturu dřevěného polena. Stačí už jen pocukrovat (jemný cukr symbolizuje námrazu), ozdobit marcipánem a Vánoce můžou začít...

10 kroků příprav na Štědrý den: Ať se nezhroutíte

Sympatický vánoční zvyk mají v Belgii...

...kde si všichni mladí i ti starší odcházejí po rodinné oslavě 25. prosince zabruslit na zamrzlé kanály. Belgické Vánoce jsou více než o rozdávání, spíše o setkávání rodina příbuzných. I tady si pochutnávají na pěnové roládě připomínající poleno, na vánoční tabuli ovšem nesmí chybět mořské plody, ryby a plněný krocan.

Irové na Štědrý večer...

...dávají do oken svíčky, aby posvítili na cestu Svaté rodině a dalším chudým poutníkům. Po štědrovečerní večeři lidé na stůl umísťují chléb a mléko pro Josefa, Marii a malého Ježíška a dveře domu zůstávají nedovřené. To vše jako symbol pohostinnosti.

V italských městech...

...nepanuje Štědrovečerní nálada, jakou známe od nás, protože ulice kypí zdánlivě běžným životem. Hlubokým zážitkem je však půlnoční mše ve Vatikánu v proslulém chrámu sv. Petra. Svátky začínají až obědem na Boží hod po slavném papežově požehnání Urbi et Orbi. Na slavnostním stole je zpravidla pečené jehně nebo krocan. Ze sladkostí nechybí datle či fíky s různými náplněmi a také místní podoba vánočky nazvaná panettone (ve tvaru bochánku).

To v některých oblastech Dánska...

...se dodržuje zvyk vítání "vánočního posla". Posel zaklepe na dveře a každému dá speciální dárek: velikou kytici slaměnek, otep sena, obrovskou krabici nebo poštovní balíček zabalený alespoň ve dvaceti vrstvách vánočního papíru. Překvapení je skryto uvnitř a obdarovaní se často zapotí, než dárek najdou. Výběr se řídí vlastnostmi a zvyky příjemce. Dárek musí být vtipný a poukazovat na některou ctnost nebo charakterovou vadu obdarovaného.

V Řecku na Štědrý večer...

...obchází děti na vesnici všechny domy a zpívají vánoční koledy - tzv. kalanda. Za to dostávají malé sladké odměny. Dárky se rozdávají až 1. ledna, na den sv. Basileje, který je obdobou Santa Clause.

Ve Finsku rozdává radost...

...bělovousý dědeček Velký Ukko.

Ve Švédsku zase obchází domy...

...stařeček Jultomten v doprovodu skřítků a trpaslíků.

Ve Spojených státech amerických...

...se Vánoce slaví velmi okázale, ale jenom jeden den - 25. prosinec. Symbolem amerických Vánoc je obří stromek a krocan nadívaný kaštanovou nádivkou.

Možná nejzáviděníhodnější Vánoce slaví u protinožců v Austrálii a na Novém Zélandu. Slaví je piknikem uprostřed léta, nejlépe na pláži! Měnili byste?

Santa Klaus je odkud?

Podobu Santa Klause vymyslel Clement C. Moor, profesor episkopálního semináře v New Yorku. Ten v roce 1822 napsal báseň Návštěva sv. Nicholase. V ní popisuje pohádkového muže, který obdarovává lidi. O půl století později se tato báseň stala inspirací pro malíře Thomase Nasta, který Santa Clause namaloval a jeho podoba mu už zůstala.

Děsuplný Flegr a zlehčující Šmucler. Debatu o covidu je třeba změnit, říká psycholog | Video: Kristýna Pružinová, Martin Krepindl
reklama
reklama
reklama