Velikonoce se v Česku soustředí především na dva dny - neděli a pondělí. Mísí se tu regionální zvyky, stejně jako pohanské a (zejména) křesťanské tradice.
Tak jako v mnohých dalších zemích připomínají naše Velikonoce konec Ježíšova života a jeho následné zmrtvýchvstání. Proto se tzv. pašijový týden pojí s obřady v kostele a končí i tradiční čtyřicetidenní půst.
Velikonoční svátky začínají Škaredou středou, po které následuje Zelený čtvrtek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční (neděle) a končí Velikonočním pondělím. Na Velikonoční pondělí tradičně vyrážejí muži a chlapci koledovat s napletenými pomlázkami, které na konci zdobí barevné stuhy. Těmi symbolicky vyšlehají dívky, aby je omladili. Poté je děvčata odmění malovaným vajíčkem (kraslicí), symbolizujícím nový život, ale i čokoládovými sladkostmi nebo sklenkou něčeho ostřejšího.
Tradičně se peče velikonoční mazanec, beránek a také jidáše z kynutého těsta (je podobné mazancovému těstu), které symbolizují provaz, na němž se Jidáš oběsil.