Krásné počasí přímo svádí ke grilování nebo pečení buřtů na ohni. Večer 30. dubna k tomu máte vhodnou příležitost, protože jsou lidově řečeno Čarodějnice.

Symbolické pálení čarodějnic je na vesnici a ve městech tradicí. Lidé se sejdou u velké vatry a zažehnou její vrchol, kde většinou bývá slámová atrapa čarodějnice. Mnoho z nich ovšem netuší, proč a kde se tradice pálení čarodějnice vzala.

Každý rok v noci z 30. dubna na 1. května si můžete oživit lidový zvyk, kterému se říká Pálení čarodějnic. Každý si ho vysvětluje po svém. Někdo slaví příchod jara, oslavuje plodnost, hledá ukryté poklady v jeskyních, které se právě této noci otvírají nebo zapalují ohně proti příchodu čarodějnice, jejíž moc je tuto magickou noc mnohonásobně silnější.

Ochrana před čarodějnicí

Lidé věřili, že právě filipojakubská noc patřila mezi ty, kdy zlé a nečisté síly vládly velkou silou. Časem se čarodějnice stala v očích lidí prodlouženou rukou ďábla. Snažili se proti ní ochránit narýpanými drny, které pokládali před vrata. Čarodějnice pak počítala jednotlivá stébla dlouho do rána, kdy její moc nebyla tak silná.

Další ochranou bylo kropení domu svěcenou vodou. Existovala celá řada praktik, které umožňovali čarodějnici vidět a potrestat. A právě nejčastější ochranou bylo pálení ohňů. Z ochranných ohňů se stalo "pálení čarodějnic". Zapálená košťata se házela do vzduchu, aby viděli čarodějnice, které poletovaly kolem.

Filipojakubská kouzelná noc

V tuto noc, kromě strachu z čarodějnic, se zapalovali rituální ohně na ochranu úrody a dobytka. Jde o  hlavní účel tohoto lidového svátku. A před čím, že ji chránili? Opět byly nepřítelem čarodějnice. Tyto zvyky a tradice vychází z pohanství, ale oslava přírody je ovlivněná křesťanstvím. Mnoho jiných zemí slaví tento den. Patří mezi ně Slovensko, Skotsko, Irsko, Finsko, Německo nebo Polsko a Wales. Najdete je ale pod jiným názvem.