Závislost na tabletkách na hubnutí mi zničila srdce. Lékaři předpovídají, že mi zbývá jen deset let života.

Vlastně jsem nikdy nebyla nějak výrazně tlustá. Ráda jsem sportovala, pravidelně běhala a jezdila na kole, takže jsem netrpěla žádnou nadváhou, nebo snad dokonce obezitou. Když jsem začala hubnout, vážila jsem 60 kilogramů, což je podle odborníků k mojí výšce 165 centimetrů zcela optimální váha.

Jenže jsem nesnášela svoji "pneumatiku" na břiše. Tím víc, když jsem si našla o něco mladšího přítele. Chtěla jsem se mu líbit, ovšem tím, jak jsme trávili každou volnou chvilku spolu a spolu se i stravovali, nějak jsem zapomněla dodržovat svůj jindy zdravý životní styl. Kávičky a dezerty, pozdní večeře…

Přibrala jsem pár kilo a to byla poslední kapka. Sedla jsem k počítači a začala hledat tu nejrychlejší, nejúčinnější a samozřejmě nejpohodlnější metodu, jak zhubnout.

Narazila jsem na nějaké diskusní fórum, kde si spousta lidí pochvalovala tabletky, které obsahují látku zvanou efedrin. Ano, ten efedrin, který znáte z léků na chřipku a nachlazení. Dočetla jsem se, že existují tabletky, které v sobě mají ještě kofein, a kombinace těchto dvou látek prý skvěle nastartuje a zrychlí metabolismus, takže tuky mizí a vy to máte v podstatě bez práce.

"Úžasné!"

Řekla jsem si a okamžitě objednávala první balení pilulek. Ani mě nenapadlo, jak tragické následky bude tohle rozhodnutí mít.

Jakmile zázračná krabička dorazila domů, začala jsem prášky poctivě baštit. Jeden ráno, jeden večer. Přestala jsem snídat i večeřet a vždycky si dala jen něco malého k obědu. Díky tabletám jsem vůbec neměla hlad. A za necelé tři týdny jsem shodila tři a půl kila.

To mě samozřejmě děsně namotivovalo, abych hubla dál. Zároveň jsem měla strach, že když prášky brát přestanu, kila půjdou zase nahoru. Tohle mi vydrželo celé čtyři roky. Nikdo o mých lécích nic netušil a já byla šťastná. Přátelé sice říkali, že jsem až zbytečně moc štíhlá, ale mně se konečně začalo moje tělo líbit.

Jenže pak se to stalo. Vzala jsem si tabletku stejně jako každé ráno a chvíli po tom se mi děsně zatočila hlava, viděla jsem rozmazaně a moje srdce bušilo jako splašené. Za deset minut to sice odeznělo, ale já byla hrozně vyděšená.

Okamžitě mě napadlo, že za to můžou tabletky a hodila jsem je do koše. Jenže za pár týdnů, když jsme se s přítelem jeli projet na kole, mě najednou přepadla ohromná bolest na prsou. V dalších dnech se k tomu přidaly potíže s dýcháním, a zhruba za měsíc mi začalo dělat velké problémy vyjít pár schodů.

Přítel mě donutil zajít alespoň k praktickému lékaři. Ten mi zjistil vysoký tlak a poslal mě na vyšetření ke kardiologovi. Doktoři mě posílali z jednoho vyšetření na druhé a nikdo mi pořád nechtěl nic říct. Že prý to je jen pro jistotu, nemám mít strach, chtějí si jen něco ověřit…

Konečná diagnóza zněla: plicní hypertenze, tedy vysoký krevní tlak v plicních tepnách, který mi jednou způsobí úplné selhání srdce. Zhruba do deseti let.

A jak k tomu došlo?

Efedrin jakoby sevřel moje tepny, a tak srdce bylo pod obrovským tlakem, protože muselo pracovat o to víc. Když mi tohle všechno doktoři řekli, a když mi došlo, jak vážný můj stav je, probrečela jsem týdny. Jen jsem plakala, nadávala si, plakala.

Nedovedete si představit, jaké to je vědět, jak umřete a hlavně kdy. Neuplyne snad jediný den, abych si nepředstavovala, jak se začnu dusit, všechno mě bude bolet a moje srdce už to nezvládne. Samozřejmě jsem si téměř každý večer před usnutím představovala, jak a s kým se loučím a co budu dělat poslední měsíce z oněch deseti let. Dokonce i to, jak budu psát závěť a snad i dopis na rozloučenou...

Zabila jsem se sama

A úplně nejhorší na tom je, že jsem si to způsobila sama. Nemůžu se litovat nebo hořekovat nad osudem. Můžu obviňovat jen a jen sebe. Nikdo mě nenutil ty tablety brát, naopak mi všichni říkali, ať začnu pořádně jíst, protože hubnout nepotřebuju.

Během všech těch vyšetření, které jsem už absolvovala, jsem se potkala s několika ženami s podobným osudem. Jedna z nich brala stejný typ tabletek, ale naštěstí toho sama od sebe celkem brzy nechala. Ale o šest let později, když otěhotněla, lékaři zjistili, že kvůli hubnoucím tabletkám s efedrinem se její miminko narodí se srdeční vadou.

Strašné! Prosím, nedělejte to!!!

Chtěla bych proto apelovat na všechny ženy, které chtějí kvůli své marnivosti zhubnout: Vykašlete se na jakoukoli chemii a začněte raději méně jíst a sportovat. A hlavně - naučte se mít ráda sebe sama takovou, jaká jste. Jen tak totiž budete šťastná, spokojená…. A především zdravá.

Romana, 46 let 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejhorší případ anorexie v historii. S dobrým koncem!

Nikdy nebudu mít vnoučata? Jedina dcera je lesbička!

Polovina z vás lže. Je to lepší než mluvit pravdu?

Vstoupit do galerie | 11 Oprašte tenisky - hurá do tělocvičny

Vstoupit do galerie | 11 Sexy Češi: Čím starší, tím lepší!