"Brala jsem léky na srdce a tlak zbytečně," říká Gábina
"Zjistila jsem, že beru léky zbytečně, vysadit je už ale nebylo snadné!"
"Asi po roce a půl jsem zjistila, že beru léky na srdce zbytečně. O to větší šok to byl, když mě na to upozornila zubařka," píše čtenářka Gábina.
Proč Gábina léky brala a jak náročné bylo jejich vysazování? Vše popisuje ve svém příběhu. Sama říká, že lékaře nijak shazovat nechce, věří jim a při zdravotních problémech se za nimi opět vydá, jen by se ráda podělila s touto zkušeností, abychom věděli, že občas neškodí, když se poradíme ještě s dalším odborníkem.
Když máte strach
Vrátila jsem se z dovolené s dechovými problémy. Nemohla jsem se pořádně nadechnout a v noci mě budil nepříjemný pocit, že mám málo kyslíku. Přebíhala jsem od jednoho odborníka k druhému, kde jsem podstoupila celou řadu vyšetření. O alergii nešlo, dokonce i podezření na plicní embolii se vyvrátilo. A kardiolog jen našel lehkou arytmii, která není nijak vážná a občas ji má každý.
Doporučujeme: Jak bojovat proti panické poruše
Po osmi měsících jsem stále nemohla dýchat a několikrát s tím byla i na pohotovosti, protože mě zachvátila šílená panika. Celkem pochopitelně (pro mě tenkrát nepochopitelně) se mi rozbušilo srdce. Na pohotovosti jsem byla celkem třikrát a pokaždé jsem si domů nesla jiné prášky. Na tlak, beta-blokátory, které mi měly pomoci s tím, že slyším rychlejší tlukot srdce a ještě něco na odvodnění.
Zablokovaná záda
Celkem po 10 měsících jsem se dostala do rukou fyzioterapeuta. Dnes bych si nejradši nafackovala, že jsem tam nešla hned. Neříkám, že mi to pomohlo úplně, ale zablokovaná záda a žebra na potížích měly svůj velký podíl. Následně mi internistka z krevních testů zjistila plicní chlamydie. A i když mi někteří lékaři nevěřili, ona potvrdila, že s tím dechové potíže mohou souviset. Po několika týdenní léčbě silnými antibiotiky mi bylo konečně dobře.
A i když jsem vlastně neměla žádné problémy se srdcem a předešlé potíže s tlakem, všechny léky mi zůstaly.
Varování od zubní lékařky
Když jsem šla na preventivní prohlídku ke své zubařce, nahlásila jsem jí všechny léky, co beru. Hlavně beta-blokátory, protože jsem byla poučená, že o nich musím říci všude, kde by byl prováděn zákrok pod anestezií. Sama se dost vyděsila, jak to, že tak mladá (29 let) a beru léky na srdce.
Náš rozhovor mě docela dost nahlodal a já se vydala k lékaři s tím, že se zeptám, zda je nutné brát všechny ty léky. Následovalo několik vyšetření. Žádné bušení srdce jsem neměla, tlak skoro až moc nízký. První fází tedy bylo snížit dávku léků na tlak. Samozřejmě, že jsem byla poučená o možném riziku při vysazení. A 14 dní, co jsem dávku snížila, mi opravdu dobře nebylo. Proto jsem prosbu, zda nemohou vysadit i beta-blokátory, odložila o dalšího půlroku. Vážně jsem neměla dobrý pocit.
Konečně skoro bez prášků
Ale pak jsem sebrala odvahu a po dalších vyšetřeních, kdy jsem celý den nosila tlakoměr a přístroj, který mi pozoroval činnost srdce, jsem opět zašla za lékařem a poprosila, zda mi tedy může vysadit tyto léky. Dodnes si pamatuji reakci. "No když se cítíte skvěle, proč vlastně ne. Nevidím důvod v tom pokračovat." A další zajímavou informací bylo, že ty léky, co užívám, se dají použít jednorázově při obtížích, tedy nebylo nutné je brát po celou dobu. Jen by mě zajímalo, zda by mi je doktor vysadil, kdybych se nezeptala...
Náš tip: Hon na lepek. Móda, nebo skutečná hrozba?
Byla jsem poučená o tom, že tyto léky se musí vysazovat pomalu. Snižovat dávku. Může se objevit bušení, zvýšit se tlak, zrychlit puls. Byla jsem opět vyděšená. Nižší dávku jsem nebrala 14 dní ale měsíc, protože jsem měla opravdu strach je vysadit najednou. Měla jsem jasný povel od lékařky. Zrychlí-li se puls či vylétne tlak, je to nebezpečné a musím do nemocnice. Naštěstí jsem všechno zvládla, asi týden se mi točila hlava a při prudkém pohybu se docela rapidně zrychlil puls, ale ustála jsem to. Dnes už beru jen čtvrtku nejslabšího prášku na tlak, spíše z bezpečnostních důvodů, protože mám nadváhu. Ale makám na sobě a i tu malou čtvrtku určitě brzo vysadím.
Věřím, že lékaři mi je předepsali z oprávněného důvodu a věděli, proč to dělají. Nic jim nezazlívám, jen dnes vím, že budu chtít znát i jiný názor nebo se případně zeptám, zde je předepsání opravdu nutné.
Gábina
Měli jste podobnou zkušenost? Napište nám v diskuzi pod článkem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Káva nemusí jen škodit. 10 zdravotních benefitů
Knihovna v moderním interiéru? Není problém
Rady a tipy: Jak skoncovat se slimáky na zahradě?