8 přežitků, které jsme měli zanechat v roce 1989
Od sametové revoluce uběhlo už 26 let, ale v některých ohledech se stále chováme tak, jako by žádný převrat neproběhl.
Od sametové revoluce uběhlo už 26 let, ale v některých ohledech se stále chováme tak, jako by vůbec žádný převrat neproběhl. Není tedy na čase, abychom se začali chovat jako svobodná a civilizovaná evropská země a některých zvyků z minulosti se vzdali?
V redakci jsme zavzpomínali, které (tak trochu směšné) zvyky způsobené minulou dobou stále ještě děláme my sami, naši příbuzní, známí i lidé kolem nás. Tady je výsledek:
1) Nic nevyhazovat
Dřív se vůbec nic nevyhazovalo, protože se nedalo nic sehnat, a tak mohla přijít doba, kdy by se stará věc, případně nějaká její součástka mohla na něco hodit. Jenže teď je všeho všude dost a věci už se navíc nevyrábí tak, abyste si je dokázali opravit jen tak sami doma. Buď jsou rovnou určené na časově omezenou dobu, anebo s nimi musíte k odborníkům. To ale mluvíme hlavně o spotřebičích a podobně. Když se ale podíváte do zahrad nebo třeba sklepů, uvidíte, že i dnes lidé schovávají prasklé květináče, staré obaly, rozbitá kola, zlomené lyže... Jak zbytečné.
2) Brát, co je zadarmo
Ze stejného důvodu, tedy že nikde nebylo nic k dostání, jsme si za minulého režimu zvykli brát všechno, co je zadarmo a není to připevněné k podlaze. Protože kdo nekrade, okrádá rodinu. To tehdy platilo, ale dnes už by to přece mělo být naopak. A přesto si lidé nosí domů kancelářské sponky, v práci na záchodě berou toaletní papír, a na firemních večírcích vymetou každou mísu do posledního drobečku, i kdyby měli prasknout. Přece to tu nenecháme, když je to zadarmo.
3) Nestarat se o své zdraví
Co by za to jinde dali, kdyby měli zdravotnictví téměř zadarmo, ale my na to kašleme a nechodíme ani na preventivní prohlídky. Kromě toho je nám jedno, že když kouříme v kanceláři nebo v autě, je to nezdravé. Je nám jedno, že se nehýbeme a jsme tlustí.
4) Špatně se stravovat
S tím souvisí i styl, jakým jíme. Jsme zvyklí na obrovské porce a na jídla, kde úplně chybí zelenina. Podle velikosti porce navíc často posuzujeme kvalitu jídla, což už je vyloženě faux pas. Navíc máme pocit, že bychom každý den, nebo alespoň šestkrát do týdne měli jíst maso, protože bez masa se nedá přežít.
5) Být pasivní
Byli jsme zvyklí nevybočovat z davu, moc na sebe neupozorňovat, neříkat, co si myslíme, neměli jsme v sobě ambici se prosadit, protože to prakticky nešlo, a některým z nás tyhle vlastnosti vydržely dodnes. Raději se spokojíme s málem, než abychom riskovali. Bojíme se nových věcí, neradi je zkoušíme a radši zůstáváme u toho, co už známe.
6) Neumět jazyky
Všichni se se sebezapřením učili tak maximálně rusky, nic jiného ostatně ani nebylo potřeba, a teď na to doplácíme. Málokdo ze starší generace, která neměla angličtinu ve škole, má vůli a energii se ji učit teď, po revoluci. A tak se spousta Čechů nedokáže v cizí zemi domluvit, a když je osloví cizinec na české ulici, často reagují slovy: "Jsi v Čechách, tak mluv česky."
7) Balit jídlo na cesty
Na tom, že si připravujeme krabičky do práce, protože nemáme čas se jít najíst do restaurace, není nic špatného. Vážně je ale potřeba si na hodinovou cestu vlakem chystat svačinu? Obzvlášť když ji tito svačináři obvykle sní hned poté, co nastoupí.
8) Mít předsudky
Žili jsme ve světě, který byl každý den tak zoufale stejný, že téměř není divu, že se nám nové a cizí věci zdají být divné, nebo dokonce špatné. Spousta Čechů i kvůli tomu stále nemá ráda cizince, nikdy by nepozřela vegetariánské jídlo, odsuzuje homosexuály, anebo třeba nechápe, proč se někdo obléká podle módních trendů, když může úplně v klidu nosit fleecovou mikinu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Teplé večeře každý den: Vážně jsou potřeba?
30 věcí, které dnes musí zvládat každá moderní žena
Jak nosit oblek a nevypadat jako buran>
