Sama dopadla na dno. Jóga ji postavila na nohy, teď učí závislé a chce i workoholiky
Před čtyřmi lety založila značku lněného oblečení, tři roky vede kurzy jógové terapie pro lidi se závislostmi a tvrdí, že vyhoření vůbec nemusí být negativní. Svůj život přehodnotila, když v jednatřiceti letech při pobytu v Británii padla na své zdravotní dno. Od té doby uplynulo téměř deset let a ona dnes předává své zkušenosti ostatním. Chystá se pomoct lidem i s "každodenními závislostmi".
Kateřina Černá odjela v sedmadvaceti letech do Anglie, kde chtěla nasbírat co nejvíce zkušeností v módním průmyslu. Po čtyřech letech stresu a 16hodinové pracovní době ale vyhořela. V momentě, kdy neměla ani sílu otevřít víčko od lahve, se setkala s jógou a Kateřina začala postupně chápat, že jí pobyt ve Velké Británii možná dal něco jiného, než co si původně myslela. Dnes čtyři roky vede svou módní značku, vyučuje terapeutickou jógu pro lidmi se závislostmi a říká, že vyhoření dost možná zažijeme všichni.
"Chtěla jsem maximálně využít svůj čas. V Anglii si nevybudujete kariéru hned, musíte začít hezky odzdola - nejdříve neplacené stáže a u toho děláte brigádu v restauraci. Starala jsem se také o 96letou paní, abych měla na nájem. Až po nějakém čase, když máte štěstí, získáte první placenou práci ve studiu za nejnižší mzdu, a takto jdete pomalu nahoru. Dodnes z období v Anglii čerpám, ale pravda je, že vše má své meze. Po čtyřech letech jsem skončila se zánětem v ramenou a v kolenech, nemohla jsem se hýbat. Vyčistit si ráno zuby bylo něco tak bolestivého, že jsem měla často slzy v očích," popisuje Kateřina Černá.
Od malička byla "jiná". Svou hypersenzitivitu nechápala
Kateřina kreativně tvořila od mládí, kreslila, šila, vystudovala řezbařinu a následně návrhářství oděvu na vysoké škole. Od útlého věku byla také hodně citlivá a svět vnímala jinak než ostatní. Jako malé dítě svoji hypersenzitivitu nechápala, brala ji jako něco, co ji dělá zranitelnou, protože si spoustu věcí brala osobněji než druzí. Nevěděla, jak se svým vnímáním naložit, a snažila se neustále zařadit mezi ostatní. "Nakonec jsem úplně zašlapala své vlastní já. V Anglii to už bylo celé opravdu zoufalé," vzpomíná čtyřicetiletá návrhářka a jogínka na dobu strávenou v zahraničí. Tam odešla, protože si chtěla vytvořit vlastní módní značku a zjistit, jak to v branži chodí. Mezi několika pracovními zakázkami tvořila také oblečení pro Victorii Beckhamovou, nerada z této zkušenosti ale dělá senzaci.
"Je to jenom zkušenost. Pracovala jsem tehdy pro malou manufakturu, která s Victorií Beckhamovou úzce spolupracovala. Bylo to skvělé, nahlédla jsem do toho, jak kdo pracuje, připravuje vzorky, komunikuje, ale pracovat pro ni nebyl nijak speciálně důležitý bod v mém životě." Za čtyři roky prošla pěti studii, denně pracovala 16 hodin a po takovém zápřahu byla vyčerpaná. Měla filozofii, že ve Velké Británii bude do té doby, dokud jí to bude něco dávat.
Extrémní pracovní doba a její citlivost ji ale nakonec semlela. Zažila spoustu nepříjemných situací, ke kterým se neuměla postavit za sebe, protože neměla nastavené hranice. "Byla jsem tam zrovna v době, kdy byla ekonomická krize a lidé z východu nebyli přijímáni zrovna s otevřenou náručí. Zažívala jsem rasismus a moje citlivost byla pro mě zničující. Často jsem se cítila poníženě, nebyla jsem na pohrdavý přistup zvyklá. Větu: 'Co tě nezabije, to tě posílí,' fakt nemusím. Člověk by měl znát své zdravé hranice," vzpomíná Kateřina.
Důležité je nelpět na vytyčených cílech a naslouchat svému rytmu
Vedle jednoho studia, v němž pracovala, měla ateliér lektorka jógy, která se věnovala i fotografii a tvorbě keramiky. Začínající návrhářka se s ní seznámila a začala chodit na její hodiny jógy. To byl pro ni zlomový moment. Jogínka pracovala s lidmi se závislostmi, Kateřina začala v její dílně tvořit, cvičit a také pozorovat, jak vypadá péče o lidi s problémy a duševními chorobami. Rozhodla se, že v zahraničí skončí, vrátí se do Česka a udělá si instruktorský kurz jógy.
"Osvícení" ale nepřišlo hned. "Důležité je, aby člověk nezůstal jen u přemýšlení a filozofie, ale vše uvedl do vlastní praxe a získal zkušenost. Jóga říká, že k velkému úspěchu není zapotřebí přehnaně velké úsilí, ale každodenní práce, vytrvalost, trpělivost, seberozvoj, studium a vděčnost za vše, co už máme a známe. Učí nás, abychom bezhlavě nelpěli a netrvali na našich vytyčených cílech, ale naslouchali svému rytmu. Důležité je být flexibilní, protože právě v tomto momentě začnete zažívat krásu života," popisuje Kateřina východní filozofii, jejíž opravdové pochopení jí trvalo několik let.
"Cvičila jsem, ale přitom jsem si pořád říkala, že pokud chci něčeho docílit, tak musím fakt makat. Pořád jsem lítala v těch nastavených myšlenkových vzorcích, z nichž není jednoduché vystoupit. Až po několika letech praktikování jsem teprve pochopila, co to vše znamená," říká návrhářka, která už deset let praktikuje Kundalini jógu.
Podnikání je hra a překážky jsou dobrodružství
Protože se od návratu z Anglie chtěla věnovat jak módě, tak józe, založila před čtyřmi lety značku, která se dodnes specializuje na lněné oblečení. I v ní aplikuje jógovou, Kundalini filozofii. "Slovo bana z jógové tradice znamená oblečení nebo něco, co projde vaším srdcem a ukáže vaše pravé já. Nedělám nadprodukci a mám osobní přístup, vše šiju sama," vysvětluje čtyřicetiletá podnikatelka.
O rok později založila také projekt Jóga pro (ne)závislost, pod nímž pořádá lekce pro veřejnost a jógovou terapii pro pacienty adiktologického oddělení v Bohnicích. Spolupracuje s každým konkrétním klientem a soustředí se především na posílení nervové soustavy a získání sebehodnoty, kterou mají tito lidé často narušenou. "Pro klienty je těžká jakákoliv změna, mají obavy a nejrůznější strachy. Chceme je jednoduše vytáhnout zespod nahoru, aby se otevřeli a vnímali lépe sami sebe a své potřeby. Také zažili velká traumata, proto využíváme technik, které je pomáhají léčit. Společně je zpracováváme cvičením a meditacemi," popisuje.
Kateřina Černá
- Vystudovala textilní design v Ústí nad Labem.
- Pracovala několik let v Londýně, kde zažila syndrom vyhoření.
- Vrátila se zpět do Čech s cílem sladit své zkušenosti a sny a stala se lektorkou Kundalini jógy.
- V roce 2017 založila značku lněného oblečení K.BANA.
- O rok později vznikl projekt Jóga pro (ne)závislost, který pracuje s tématem závislosti. Do dubna letošního roku fungoval pod názvem 2. Šance.
Značka a jógová terapie jí už čtyři roky vydělávají na živobytí. Do té doby si přivydělávala jako kostymérka pro muzikál Mamma Mia!. Právě jóga jí umožnila pochopit, že její hypersenzitivita může pracovat naopak pro ni. Vnímá potřeby svých klientů a nastavila si zdravé hranice. "Lépe zvládám zátěžové situace a nečekané změny v podnikání. Dokážu s rozvahou riskovat a být otevřená inovacím a rozvoji. Ke svému podnikání přistupuji tak, že je to 'hra', kterou mě baví hrát. Ke všem překážkám přistupuji jako k dobrodružství, které mne baví překonávat," vysvětluje Kateřina svůj přístup.
Když jí tak před dvěma lety ze dne na den zkrachoval dodavatel a ona se jako začínající podnikatelka ocitla bez látek a s několika zakázkami, nezhroutila se. "Tyto pocity začnete zažívat po hlubší praxi jógy. V takový moment se srovnáte, zkoncentrujete, opřete se jednoduše víc o sebe. Máte víru a nespadnete do negace. Víte, že to vždy nějak jde a dobře to dopadne. Samozřejmě to s vámi zamává, ale už ne tolik. Dnes musím s jistotou říct, že mi tento kotrmelec vlastně hodně pomohl. Umožnil mi přenastavit vše, co nefungovalo," říká Kateřina a dodává, že svůj život dělí na ten před jógou a po ní.
Vyhoříme všichni, neznáme své hranice
Do budoucna by ráda rozšířila své kurzy. V současné chvíli pracuje s pacienty kliniky v Bohnicích, své působení by ale ráda zaměřila také na "každodenní závislosti" jako workoholismus, toxické vztahy nebo právě vyhoření. "Vyhoření je následkem workoholismu. Je to chtíč i závislost na úspěchu, kdy člověk nezná své meze a své síly. Nenasloucháme sobě a najednou jsme úplně jinde, než máme být. Je to bohužel neúcta k sobě. S vyhořením se nejspíš setkala nebo setká většina z nás, právě kvůli tomu, že neznáme své hranice. Až tenhle stav nám dá to poznání. A to je dobře. Vyhoření vůbec nemusí být negativní zkušenost," dodává.
Když je dnes unavená, jednoduše nechá práci na další den a jde domů. "Nejsem žádný ezoterik, ale když nějakou dobu cvičíte, děláte dechové techniky a meditujete, cítíte pak něco, co může někomu připadat jako ezoterika, ale ona není. Je to jen probuzení přirozeného vnímání, na které jsme zapomněli. Když jste unavení, víte, že můžete jít domů a odpočinout si, cítíte, že je to to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. Ráno vstanete s energií a vše zvládnete bez obav. Věci se nakonec poskládají tak, že na jejich dodělání máte více času. Přestanete se stresovat a začnete důvěřovat jakémusi rytmu, který jste předtím nevnímali. To bych se nikdy nenaučila, kdybych nevyhořela," uzavírá.
Mohlo by vás zajímat: Na kritiku olympijské kolekce jsem byla připravená. Švadleny teď nespí, říká Osako
